Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2010 > Číslo 4 > Stručně: Václav Burian: Jak číslují republiky Poláci?

Václav Burian

Jak číslují republiky Poláci?

Snad se to bude hodit dopovědět k článkům J. Z. Dusa a A. Romanowského: Pojem „druhá republika“ vyvolává ve většině Poláků docela jiné pocity než stejný pojem ve většině Čechů. Polská II. republika je totiž jejich republika meziválečná, s politickým systémem od roku 1926 ne zcela demokratickým, ale rozhodně republika samostatná. Nejen tím, že musela za dvacet let scelit tři zábory, pruský, ruský a rakouský, s jinou administrativou, s jinými návyky, jinými předpisy, ale také regiony různě bohaté či chudé, vykonala mnoho práce. Vzpomíná se na ni v dobrém. a proč byla druhá? První totiž byla polsko-litevská unie a trvala do konce 18. století, než bylo Polsko na dlouho sousedy rozerváno. Byla to republika šlechtická, nikoliv všeobčanská v dnešním chápání, ale její zřízení poskytovalo svobodu a účast na moci vrstvám poměrně širokým. Po druhé republice následuje velký skok – třetí republikou je totiž míněno až Polsko postkomunistické. o tom komunistickém se mluví a píše jako o PRL či „Peerelu“ (č. PLR, Polská lidová republika) a z posloupnosti je tím vylučováno. To je jistě sporné, ale už vžité. Kontinuitu s meziválečným Polskem měla naplňovat londýnská exilová reprezentace včetně vlády a prezidenta; úctyhodná, ale postupem let ztrácející na významu, který naopak v exilu získávaly spíš iniciativy nakladatelské a mediální. (Ostatně podobně jako se v ČSSR víc vědělo o Pavlu Tigridovi či Jiřím Pelikánovi než o Radě svobodného Československa.)

Zvláštním případem je nedávná epizodní a poněkud fantomatická republika čtvrtá. To byla snaha začít od čistého – totiž korupce a „postkomunismu“ zbaveného – stolu. Dnes je připisována, jako projekt ztroskotavší, s počestnými motivy, ale podezřele radikální, ba revoluční, obvykle bratřím Kaczyńským a jejich straně PiS. Byly ovšem doby, kdy slogan o „čtvrté republice“ přijímala i podstatná část Občanské platformy (PO), dnes umírněnější. Platforma a PiS dlouho soutěžily v radikálnosti protikomunistické, národní, lustrační, protibruselské, příležitostně i protimoskevské či protiberlínské rétoriky. Nebylo by vůči bratřím Kaczyńským spravedlivé to nepřipomínat. v každém případě panuje dnes v Polsku většinová shoda, že Poláci žijí v republice třetí. a patrně i shoda v tom, že pro demokracii je zdravější instituce kultivovat, ale radikální přelomy nenabízet.

Václav Burian

Obsah Listů 4/2010
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.