Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2016 > Číslo 3 > Jan Vaněček: Na českém jevišti česky

Jan Vaněček

Na českém jevišti česky

Je známo, že nejzpěvnějším jazykem, zejména pro swingové a popové melodie, je angličtina. To platí po celém světě, v německy, francouzsky, španělsky mluvících zemích i v dalších. Pravdou je i to, že pokud chtějí čeští skladatelé svou písní ve světě prorazit, musí jí opatřit anglickým textem. Vejvodova Škoda lásky, v angličtině s názvem Roll out the Barrels (Vyvalte sudy) se stala nejoblíbenější skladbou spojeneckých vojsk za druhé světové války a dodnes se všude zpívá. Hrál ji orchestr Glenna Millera, Bennyho Goodmana, proslavily ji i další známé kapely. Znám příklad, kdy český text je lepší než ten původní, anglický. Napsala ho Jiřina Fikejzová ke skladbě Dlouhá bílá noc, v anglickém originále Stranger in the Night (Cizinec v noci). Nicméně problémem je bezpochyby kvalita angličtiny zpěváků populárních písní. Ne všichni umějí anglicky natolik, aby jim bylo rozumět, bohužel anglicky zpívají i ti, kteří tuto řeč neumějí vůbec. Důkazem je televizní zpěvácká soutěž Super Star, kdy to i někteří ze soutěžících na rovinu přiznali. Lepší by tedy bylo zpívat česky a nepůsobit místy ve svém jazykovém projevu trapně.

U oper dominuje italština. Hlavně proto, že je zpěvná. Byl to Mozart, který se snažil vytvořit původní německou operu, tedy v němčině. Snahou bylo nahradit italské umění, považované za elitářské. Tak vznikl Únos ze serailu (Die Entführung aus dem Serail). Další jeho operní díla jsou však vesměs s italským libretem. Dnes je zvykem, že opery Mozarta, Verdiho, Pucciniho a dalších zahraničních komponistů jsou uváděny v originále, přestože existuje jejich české libreto. Nad jevištěm běží titulkovací zařízení pro překlad. Operní režisérka Inge Švandová-Koutecká, známá svými inscenacemi v Jihočeském divadle i na dalších operních scénách, na toto téma v knize Můj život s operou, jejímž jsem autorem, uvedla:

„Často dirigenti argumentují autentičností a chtějí inscenaci v originále. V pojetí agogiky (tempech) a v dynamice ustupují interpretům v různých nešvarech, v korunách (držení), ve výškách nebo dokonce v punktování (měnění) tónů. Koloraturky vymýšlejí nové melodické ozdoby a kadence v průběhu zpěvu, ale autentičnost je zaštítěna jazykem. Ale jakým? Zhlédla jsem kdysi v německé televizi záznam z provedení Janáčkovy opery Její pastorkyňa ve Stockholmu. Pěvci se bezúspěšně potýkali s moravsko-slováckým nářečím. Výsledkem byl směšný paskvil v jinak zajímavé inscenaci. Požadavek zpěvu v originále jako by popíral, že opera je hudebně dramatické dílo, má své myšlenky, a ty by měly být pro diváka sdělné a srozumitelné. Zpěváka musí být slyšet a také mu musí být rozumět. To divák požaduje. Přijde mi poněkud trapné nahradit bezprostřední působení slova čtením obsahu v programu, který si lze koupit u uvaděčky, nebo čtecím zařízením. Místo aby divák vnímal, co se děje na jevišti, hledí na překlady, jež mnohdy ani nesouhlasí s tím, co právě zpěvák zpívá. Odvádí to pozornost od hereckého a mimického projevu, divák je o ně ochuzen. Při koncertním provedení operních árií je originál vhodný a pro publikum i zajímavý.“

Dovolil bych si k tomu dodat, že na českém jevišti by se mělo zpívat česky. Hlavně proto, aby naši potomci nemuseli uskutečnit nové národní obrození.

Jan Vaněček, Český Krumlov

Obsah Listů 3/2016
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.