Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2016 > Číslo 3 > Jak se píše v současném Polsku a o něm

Jak se píše v současném Polsku a o něm

„Kachle na zdech byly kdysi bílé, ale zežloutly od cigaretového kouře. Stolky lepí od cukru a prachu, z plechových popelníků vypadávají nedopalky“ a my čtenáři se noříme do další části knihy Irák. Peklo v ráji (z polštiny přeložily Michala Benešová a Lucie Zakopalová, Nakladatelství Dokořán, Jaroslava Jiskrová – Máj, Praha 2015). Autorem je známý novinář Paweł Smoleński a za barvitým popisem prostoru následují sebraná kavárenská vyprávění o síle bývalého iráckého diktátora. Kniha je dobrým příkladem žánru polské literární reportáže a je dobře, že díky stejné nakladatelské spolupráci jsou už českému čtenáři dostupné i tituly další. * Zatím jsou v českém prostředí nejznámější Ryszard Kapuściński, Hanna Krallová či Mariusz Szczygiel. V budoucnu bychom ale díky žánru literární reportáže mohli poznávat nejen cizinu, ale také Polsko samotné. Příkladem může být i Marcin Kšcki a jeho kniha Białystok: Biała siła, czarna pamięć (Wydawnictwo Czarne, Wołowiec 2015). Potkáváme v ní zapomenutou židovskou minulost města, lidi, kteří ji odkrývají a jsou za to napadáni místními neonacisty i státními složkami, které neonacisty tolerují. * Fenomén: Polská literární reportáž (Karolinum, Praha 2016) se přímo jmenuje nová kniha Michaly Benešové ad., která kromě charakteristiky v českém jazyce nepřítomného žánru nabízí i rozhovory s řadou autorů. * Dvacet rozhovorů, které se známými postavami polského veřejného života vedl novinář Grzegorz Sroczyński, spojila do svazku Świat się chwieje: 20 rozmów o tym, co z nami dalej (Agora SA, Warszawa 2015) jeho domovská Gazeta Wyborcza. Tématy rozhovorů jsou otázky historické politiky, restitucí i nízkých polských mezd. * Velkým tématem veřejné debaty u našich severních sousedů je role náboženství ve společnosti. Málo se třeba ví, že i přes hrůzy holocaustu v Polsku po druhé světové válce zůstala židovská menšina s vlastní organizací. Tématu včetně vlny antisemitismu kolem roku 1968 se věnuje Piotr Pęziński v knize Na rozdrożu: Młodzież żidowska w PRL 1956–1968 (Żydowski Institut Historiczny, Warszawa 2014). * Jiným rozměrem tématu je pak kritika katolické církve a hnutí za vystupování z církve. To jistě bude moci využít knihu Marty Abramowiczové Zakonnice odchodzš po cichu (Wydawnictwo Krytyki Politycznej, Warszawa 2016). Bývalou řádovou sestru zná každý pátý Polák. Ale zatímco bývalí kněží o svém odchodu z církevní služby hovoří i v médiích, sestry je obtížné i jen sehnat. I když i jejich příběhy jsou příběhy osobního váhání nebo církevních řádů stavějících peníze výše než službu potřebným. * Velké debaty se z podnětu pravice opakovaně vedou o dekomunizaci – přejmenování ulic, škol pojmenovaných po postavách z dějin komunistického nebo obecně pokrokového hnutí. Aleksandra Domańska v knize Ulica cioci Oli: Z dziejów jednej rewolucjonistki (Wydawnictwo Krytyki Politycznej, Warszawa 2013) zpracovala příběh své babičky Heleny Kozlowské. Pojmenována je po ní krátká ulice na jednom varšavském sídlišti a také ona by měla být přejmenována, protože členství v meziválečné komunistické straně a práce v komunistickém odboji se neodpouštějí. * Polonistice jako vědě se pak věnuje kolektivní monografie 90 let pražské polonistiky – dějiny a současnost (Karolinum, Praha 2013), která je první z řady knih mapujících rozvoj polonistiky jako vědního oboru na českých univerzitách. Výběr ke čtení na výletech je dostatečný.

-red-

Obsah Listů 3/2016
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.