Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 5 > Pavel Šaradín: Vítězové, poražení a politická alternativa

Pavel Šaradín

Vítězové, poražení a politická alternativa

Takto lze jednoduše pojmenovat výsledky krajských voleb, které se uskutečnily v prvním říjnovém týdnu. Celkově se konaly v České republice pošesté. Prvně však za poněkud dramatických okolností, uprostřed epidemické krize COVID-19. Vláda musela upravit volební zákon, aby mohlo být umožněno hlasování Źobčanům v karanténě. Celé září se zvyšoval počet nakažených i hospitalizovaných a řada kandidujících stran se obávala nízké volební účasti. Strach měly především strany, jejichž podpora stojí na důchodcích. Spekulovalo se, že právě oni jsou epidemií ohroženou skupinou, která se bojí nákazy. Nakonec byla volební účast vyšší než před čtyřmi roky. Mobilizovat voliče se podařilo především Pirátům, ale i dalším středovým či pravicovým subjektům.

Dříve jsme byli zvyklí na poněkud jednoznačné, přehledné a očekávatelné výsledky. Pokud vládla na celostátní úrovni ČSSD, v krajských volbách vítězila pravice. Pakliže byla u moci ODS, vítězila levice. Tato situace se změnila v roce 2016 a tento trend pokračoval i letos. Ačkoliv bylo ANO před čtyřmi lety součástí Sobotkovy vlády, podařilo se mu v krajích zvítězit. Letos je dokonce vládní stranou, Andrej Babiš je premiér a triumf se mu podařilo zopakovat. Za normálních okolností by měla zvítězit opozice. Alespoň tak o tom hovoří na základě výzkumu desítek případů teorie voleb druhého řádu. Hlavní opoziční strana totiž tyto volby používá jako referendum o vládě.

Nicméně k jejímu naplnění patří i splnění dalších předpokladů, například existence hlavní opoziční strany, která vládu kontroluje a kritizuje. Český stranický systém je dlouhodobě rozbitý a fragmentovaný. Máme dominantní hnutí ANO, pak několik středních a malých politických stran. Chybí hlavní opoziční strana, která by ANO vyvažovala a v případě volebního neúspěchu ve vládě vystřídala.

Již před volbami bylo jasné, že ANO volby vyhraje, nevědělo se však s jakým volebním náskokem, v kolika krajích zvítězí a kolik bude mít hejtmanů. Chování A. Babiše v posledních letech nabírá jednoznačný směr. Ve hře jej stále drží skvělé PR a marketing, nicméně v hlavních věcech selhává. Ukázalo se to letos na jaře a pak i během léta, kdy ztrácí orientaci ve skutečně klíčových věcech a zemi nedokáže pomoci. Chce rozhodovat o všem, ale nakonec z důležitých věcí nezvládá nic. Myslím tím především jeho roli v omezení šíření nákazy koronaviru.

Navíc způsob, jakým se premiér choval v podnikatelském prostředí, tedy predátorsky, jej posunuje do politické izolace. Obtížně sestavoval koaliční vládu, stejně tak koalice v některých městech po komunálních volbách před dvěma roky a do stejného problému se dostalo ANO v některých regionech po těchto krajských volbách. Izolace je součtem či výrazem premiérovy chaotičnosti, střetu zájmů a predátorství a politické arogance některých regionálních představitelů hnutí.

Alternativa

Kdo vlastně volby vyhrál? Jistě, hnutí ANO. Ale mnozí říkají, že ne tak docela. Vítězem má být ten, kdo dokáže obsadit nejvíce krajských rad a hejtmanských křesel. Protože poměrný volební systém vede fakticky k tomu, že nezáleží, kdo volby vyhrál, ale jaký má koaliční potenciál. Uvedli jsme důvody, proč jej má ANO tak nízký. Kdo je tedy vlastně oním vítězem? Středo-pravicová opozice se k vítězství přihlásila. Někde ODS, KDU-ŹČSL, STAN, TOP09 kandidovaly samostatně, jinde ve vzájemných či jiných koalicích. V Olomouckém kraji STAN doplnili i Piráti. Spolupráce se v tomto směru vyplatila a odpůrci vládnutí A. Babiše po výsledcích, které jim umožní účast ve všech 13 koalicích (nikoliv všem současně – pozn. aut.), si dokonce věří na Velkou Změnu. Tedy na to, že v parlamentních volbách 2021 porazí hnutí ANO a sestaví vlastní vládu.

Úspěch pravice a politického středu je dán několika důvody. Jednak se vyplatila důsledná opoziční politika vůči hnutí ANO, přičemž premiérovy chyby během epidemické krize, jeho chaotické chování a vyjadřování s největší pravděpodobností řadu lidí motivovaly jít k volbám. Tam, kde bylo možné vyjádřit se i vůči nepopulárním hejtmanům hnutí ANO, namátkou Olomoucký a Středočeský kraj, tam se mobilizovala opozice. Vyšší volební účast v těchto regionech ukázala, že se opozici, především Pirátům, podařilo přitáhnout mladší a nespokojené voliče. V některých okresech mobilizační kampaň přilákala k volbám až 45 procent voličů.

Můžeme tedy říci, že Piráti, STAN i ODS jsou v tomto směru vítězi voleb. Protože cílem politiky je uplatňovat moc.

Levice

Média i političtí analytici považovali za hlavního poraženého krajských voleb levici. Komunisté naprosto propadli, uspěli ve čtyřech krajích a získali 13 mandátů. Nemají zastoupení v žádné krajské koalici. V případě sociální demokracie je hodnocení obtížnější, nicméně lze je krátce shrnout slovy sociologa Martina Buchtíka (STEM). V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl: „ČSSD má tu smůlu, že spousta lidí jí fandí, je jim sympatická, ale je to pro ně až druhá, třetí nebo žádná volba. To se stalo Bohuslavu Sobotkovi. Když chtěl nastavit liberální kurs a podpořit takové to dienstbierovské křídlo, tak mu mnoho lidí tleskalo, ohromně mu narostla popularita, ale nebyli to jeho voliči. Ti tím naopak trpěli. Princip červeného svetru je zjevný. Hamáček se dokázal odlišit mezi pány v obleku a říct v krizi stručně a jasně, o co jde.“ Na otázku „Proč to však nestačilo na zvýšení popularity i celé strany?“ odpověděl: „Minimálně to zastavilo její propad. Nepadá pod pět procent a nemizí z mapy politiky v Česku.“ Výzkumy totiž na začátku roku ukazovaly, že strana může do zastupitelstev projít pouze ve třech krajích. Nakonec jich bylo osm. Strana bude analyzovat, zda je pro ni vhodnější jít samostatně, v koalicích a s kým, pod jiným názvem atd.

V každém případě je záchranou ČSSD jen a pouze důsledná levicová rétorika a politika, jíž se odliší od hnutí ANO.

Ještě pár slov ke komunistům. Podobně jako ČSSD je oslabila skutečnost, že senioři se nedostavili k volbám v takové míře, jak jsme očekávali. Je to důsledek obav z nákazy COVID-19. Zcela zřetelně víme, že má jediný voličský segment, lidi staršího věku. Pro strategii udržení se mezi hlavními hráči české politiky to je málo. Může tak nastat scénář, kdy oslavy 100 let od založení KSČ budou těmi posledními. Dva proudy, které po odchodu Vojtěcha Filipa proti sobě povstanou, tedy konzervativní a řekněme liberálnější či otevřenější, mohou vést postupně k rozpadu strany. Ale i kdyby se ji podařilo udržet jednotnou, neznamená to její záchranu. Strana se dlouhodobě v klíčových průzkumech měřících volební jádro pohybuje pod pětiprocentní hranicí.

Závěrem

V průzkumech popularity A. Babiš oslabil, nicméně jeho voličské jádro se s největší pravděpodobností nezmenšilo. Ale možná jeho současná podpora dosáhla svého maxima. Posílila alternativa, která jej chce vystřídat. Do parlamentních voleb je daleko a i mezi nyní spolupracujícími lídry pravice a Pirátů se začnou objevovat konflikty, například v boji o místa na kandidátkách. V každém případě stupeň ohrožení naprosté politické dominance hnutí ANO se výsledkem krajských voleb zvýšil.

Pavel Šaradín (1969) je politolog. Působí na Filozofické fakultě UP Olomouc.

Obsah Listů 5/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.