Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 1 > Úvodem > Jan Sokol: Třináct let na Hradě

Jan Sokol

Třináct let na Hradě

S odchodem Václava Havla z úřadu nekončí jedno funkční období, ale období zakladatelské. Po deseti (a třech) letech odchází člověk, který úřadu vtiskl ráz, poznamenal jej svou výraznou osobou. O jednotlivých zásluhách už psali jiní, a jak čas utíká, budou postupně - doufám - objevovat, za co všechno mu máme ještě poděkovat.

Prezidentská funkce je podle ústavy a demokratické teorie úřad jako každý jiný, teorie však je, jak známo, šedá. Václav Havel nezačínal na zelené louce. Dostal do vínku zátěž tradic a obecných očekávání. Ne tolik z komunistické minulosti, jako z dob, kdy bylo prezidenta víc vidět a víc na něm záleželo. Od začátku nad ním stála veliká postava Masarykova, přísná a náročná. Oba se museli vyrovnávat se stíny velkých postav, které dodnes straší v chodbách Hradu. Masaryk se kvůli nim naučil jezdit na koni, Havel už to zvládl pěšky.

A jedinečný, neuvěřitelně ambiciózní hmotný odkaz hradního areálu, slavnostní a staromódní, kterým chtěl už Vratislav oslnit a který dokázal vyděsit Chateaubrianda, když tu navštívil vyhnaného francouzského krále? Masarykovi, o němž se povrchně soudí, že nebyl příliš múzický, skvěle pomohl Plečnik; o to těžší to mají, kdo se s Hradem vyrovnávají po něm. Jak převést masivní symbol státnosti do malých poměrů dnešní doby, aby z něj něco zbylo? Jak si obout nestvůrně veliké boty, a nehrát si na krále, nebýt směšný v programově prozaické době?

I tuhle úlohu Václav Havel zvládl s úspěchem, který nejvíc obdivoval princ Charles. (Není divu: vedle Hradu je Tower pastouška.) Druhý Plečnik se nenašel, ale přes drobné výhrady k některým dekorativním výstřelkům se Hrad velice změnil, a to jednoznačně ku prospěchu: teprve když Havel zpřístupnil hradní zahrady, ukázalo se, jaký je to poklad. Belveder i Míčovna dobře slouží, Steigrova sbírka hraček láká i oživuje a jen paláce okolo svatého Jiří by mohly ožít víc. Trapná mezihra kolem vlastnictví katedrály odezněla, tečka - pokud vím - chybí.

Prezident není jen Hrad, i když s ním pro mnohé splývá. Tento vztah Havel pochopil a občany nezklamal: lidé přijali osobitou kombinaci občanské prostoty a slavnostního odstupu, i když si občas vypomohl zkušenostmi divadelníka. Přijal roli symbolu, a přece nepřestal být občanem, vyhnul se kultovnímu uctívání, a přece se nestal šedým úředníkem ani tuctovým sběračem popularity. Nástupci se mohou učit.

Oslnivý úspěch Havlův ve světové politice si našinci teprve začínají uvědomovat; dojde nám zřejmě, až mezinárodní význam České republiky bude zas jen takový, jaký jí přísluší. U nás jej zastiňovaly diskuse o Havlově působení ve vnitřní politice. Většině chyběl smysl pro míru a jen se křečovitě hledalo, jak prezidenta při něčem nachytat. Přál bych nástupcům, aby v této věci obstáli tak dobře jako Havel.

Jednu soustavnější slabinu bych se odvážil zmínit: nedůvěru k institucím jako takovým. Životní zkušenost nás učila, že věřit se dá lidem, ne institucím. Zkušenost demokracie přišla i pro Václava Havla pozdě a nestačila ho patrně přesvědčit, že tady to musí být obráceně - dokonce i navzdory mnoha faktům. I když strany a parlamenty důvěru zrovna nebudí, nezbývá než jim pomáhat. Například trpělivě odlepovat korupce, které se na ně z povahy věci lepí. Tento každodenní úkol nekončí. Budou pro něj mít Havlovi nástupci takový smysl a takovou odvahu jako on?

Leden 2003

O autorovi - Obsah čísla 1/2003


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.