Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2004 > Číslo 1 > Z domova > Věra Nosková: Klára ve výtahu je past

Věra Nosková

Klára ve výtahu je past

Tenhle chlap mi pije krev, uvědomovala si hořce Klára ve stoupajícím výtahu. Upír stál vedle ní, díval se před sebe nic neříkajícím pohledem a vypadal velmi neškodně. Vymydlený mladý byznysmen s imidžem chladnějšího džentlmena, chlapík, s kterým zdánlivě nic nehne a lehce se mrzí jen pro klesající hodnotu akcií či po prohraném zápasu golfu. Ať to na mě nehraje panchart, říká si zavile pěknice.

Když Klára vybavená jazykovými znalostmi a ekonomickým vzděláním nastoupila do téhle prosperující firmy, rozhlédla se nejdříve po mužských. Nehodlá ve svém atraktivním exteriéru žít jako jeptiška. Josef K. jí padl do oka nejen proto, že byl urostlý fešák, ale měl navíc ve firmě skvělou pozici, a mohl by jí tedy případně pomoci s kariérou. Byl sice ženatý, ale ať mi nikdo netvrdí, kalkulovala pragmatická Klára, že tenhle alfa samec se spokojí s jedinou samičkou. Josef K. ovšem na promyšlenou koketérii nezabral, choval se s okázalou korektností, a nabízející se samičku tím hluboce ponížil a naštval.

Ta brzy poznala, že v prostorách budovy téhle zahraniční firmy se vůbec hraje hra na korektní bezpohlavnost, jíž se nedá nic vytknout, kromě neosobního chladu a bezbřehé nudy. Nebyl tu prostor pro dotek, erotický žert, natož nevinný flirt. Inu, jiná kultura. Mezi mužskými tu dokonce koluje leták, který firma toleruje, i když se k němu pro jistotu nehlásí. Jakási nepojmenovaná komise byznysmenů a právníků v něm radí:

1. Nikdy nezůstávejte s ženou o samotě. Nevíte, kdy budete potřebovat svědka.

2. Pokud si můžete vybrat, jednejte s mužem. I tak buďte opatrní, poznámka zaslechnutá přítomnou ženou může skončit u soudu, i když nebyla adresována jí.

3. Kdykoliv je to možné, jednejte s ženou nepřímo. Použijte e-mail nebo telefon. Pokud ženu nevidíte, nemůže vás osočit z nevhodného pohledu.

4. Jakékoliv jednání z očí do očí musí být výhradně o práci. Neoceňujte oblečení nebo účes, žádné diskuse o osobních problémech. V žádném případě nenabízejte, že ženu svezete domu.

5. Nikdy se k žádné ženě nepřibližte víc než na vzdálenost natažené paže, abyste nemohl byt nařčen z nemravného dotyku.

6. Ať máte jakýkoliv názor o ženě, nechte si ho pro sebe. Svoboda projevu pro vás neplatí.

7. Nikdy si nedávejte rande s ženou, se kterou pracujete, i když to není vaše podřízená.

Oni se nás bojí! Uvědomila si s radostným úžasem sexbomba, jejíž křivky suverénně napínaly korektní kostýmek. Klára není hlupáček, iluze odmítá, ví, že muži se žen většinou nebáli, naopak (někdy bohužel, jindy bohudík). Bojí se jako čerta novely zákoníku práce, do něhož je zařazeno mezi projevy diskriminace sexuální obtěžování. Za ne­vhodné poznámky, vtipy, nadbytečný tělesný kontakt nebo nabídky sexuální povahy na pracovišti hrozí od letošního 1. března pokuta až 70 000 korun, výpověď ze zaměstnání i soudní spor. Nový paragraf má ovšem řadu kritiků, dočetla se v novinách. Podle nich může nyní snadno zaměstnanec své kolegy nebo nadřízené poškodit křivým nařčením.

Takzvané důkazní břemeno je zde obráceno, svou nevinu tentokrát musí dokázat nařčený pracovník. Nikdy neměly chytré holky v ruce lepší zbraň, uvědomuje si Klára. Ty nesmělé a upozaděné berušky si na skandál nejspíš netroufnou, nač rozmázávat nějakou nechutnost, to raději dál budou snášet erotické křupanské fórky a návrhy nějakého vypelichaného kocoura, který je náhodou šéf, nebo tiše změní zaměstnání. Ale tuhle situaci lze přece obrátit naruby jako rukavičku. A radši hned, dodává si odvahy Klára v jedoucím výtahu. Než kritici zákona uspějí nedejbože s tím důkazním břemenem. Rozpíná si sako a dva kritické knoflíky blůzy. Josef K. registrující podezřelý pohyb se na ni úkosem podívá a ztuhne, necuda se na vyděšeného kolegu vítězoslavně usmívá, cuchá si promyšleně vlasy a rozmazává kolem úst dokonale nanesenou rtěnku. Je zle, tuší džentlmen, a jeho klid taje v žáru tušené falše. Podraz! bliká mu v hlavě, ale pro tuhle situaci nemá manuál. Klára vybíhá z výtahu s dokonale hraným zděšením a běží rovnou do kanceláře nejvyššího. Na prázdné chodbě ještě stihne ostrým nehtem natrhnout na stehně luxusní punčocháče.

"Vrhl se na mě jako zvíře!" vykřikne v kanceláři šéfa, klesá na křeslo a rozpláče se. Šéf je otřesen. A máme to tady, říká si a horečně uvažuje: o co té ženské jde? Co bude chtít? Koho budu muset vyhodit? Dojde k soudu? Pokud ano, rozmáznou to noviny a nedejbože televize? Jak moc to poškodí naši firmu?

Drama "oběti" sexuálního obtěžování, na němž se budou pást média, vděčná za nové, navíc mírně lechtivé téma, je na světě. Josef K. neumí dokázat, že krásnou Kláru ve výtahu divoce nemuchlal, neboť je evidentní, že na to by v její blízkosti pomyslel každý chlap, že ji neponížil výzvou ke kopulaci slovníkem puberťáků. Taková věc se prostě dokázat nedá. Přitom doplněk novely zákoníku práce o sexuálním obtěžování nechává důkazní břemeno na obviněném.

Vrazi, tuneláři, lupiči se mohou tváří v tvář spravedlnosti, reprezentovanou vyšetřovateli a soudy drze uculovat a provokovat: dokažte mi to! A všichni se mohou strhat, aby to tomu "neviňátku" dokázali, vyšetřování nemá konce, ověřují se alibi… Ale s takovým bastardem, jako je sexuální obtěžovatel(ka), se nikdo máchat nebude. Dokaž, žes na to nemyslel(a), že ses nedotkl(a), neřekl(a) poznámku, kterou se citlivá osoba cítila ponížena. Co s nimi! Jsou to vyvrhelové. Pro ně je demokracie s jejími vymoženostmi - například být pokládán za nevinného, dokud policie a soud nedokáže opak - škoda.

Proč si zastírat, že existuje procento lidí méně či více deviantních, se sníženou mírou etiky, soucítění, lidí dostatečně chytrých a troufalých na vyhledávání šancí k téměř bezpracnému zisku? Pohybují se mnohdy na hraně zákona, ale je-li jim zákon dokonce nakloněn, mohou se jen radovat. Psychopati a hysterky, což je podobná porucha osobnosti, protínají občas ostrým břitem naše životy, a činí ošklivé věci. Vznikl zákon, který je jim šitý na míru. Z psychologického hlediska je totiž méně pravděpodobné, že jej budou hojně využívat lidé slušní, neprůbojní, důvěřiví, nejistí, ti, kteří bývají obětmi nekalého chování svých protějšků s opačnými vlastnostmi, a to nejen v sexuálním obtěžování. Jsou ještě horší újmy, křivdy a ponížení a slzy, které svět nevidí.

Tak například mírně prostoduchý sameček, kterému včas nedojde že se právní prostředí změnilo, si může nadále dobírat kolegyni pro její enormní hrudník. Jenže Mařka, dosud pyšná na dar přírody a zvyklá od puberty bavit se tímto zaujetím mužů, se najednou přestane chichotat, ale nemravu zažaluje za sexuální obtěžování o pár desítek tisíc korun. Náš svět se zase trošku změnil, čím jsme se včera bavila, děvčata, na tom dnes můžeme trhnout balík.

Doženeme svět

Američtí právníci už dávno vědí jak na to. Obžalovaná strana, apriori vinná, vždyť musí svou nevinu dokazovat a její věrohodnost je přitom stále zpochybňována a napadána, žalující oběť, která má zákon a často i veřejnost na své straně, jak výživná advokátní polévka! Z těchto procesů dokáží mazaní právníci vytěžit spousty peněz pro klientku, většinou jde o ženy, ale hlavně pro sebe. Útočí se přitom především na movitější nemravy. Hvízdající bezdomec je nesolventní, proto nezajímavý, a tedy v relativním bezpečí. Milé dámy, v USA je to prý jeden z nejsnazších způsobů, jak zbohatnout. Pokud se proces rozpumpuje i přes masmédia a výpověď zneuctěné dámy se okoření pobuřujícími (lechtivými) podrobnostmi, je tu šance na vydání pamětí postižené, na velkém americkém knižním trhu s pohádkovým honorářem. Taková rázem slavná "oběť" si může navíc přičíst k dobru, že dodala potravu stále přežvykujícím médiím, která hledají nová pikantní témata.

USA, Kanada a mnohé další země euroamerické kultury už v tom plují dlouho, tamní muži beze svědka s ženou do výtahu nevstoupí, nevědí už jak oslovit neznámou ženu, aby mimoděk nezaharašili, jejich mužnost bývá opatrná, přichcíplá. Naši odborníci soudí, že v Čechách se něco takového neujme, neboť vnímáme sexuální obtěžování s větší tolerancí. Ale proč být tolerantní, když se na takové, (častěji) prkotině dá vysoudit slušný balík. Až se to povede první Klárce, české Vlasty se proberou, nabídnou Ctiradům medovinu a zatroubí na lesní roh. Měly by ale vědět, že podaří-li se muži dokázat svou nevinu, může žalobkyni zažalovat za urážku na cti. A pak se svým šikovným právníkem zruinuje on ji. V USA už na to přišli.

Z tiskové zprávy o novele zákoníku práce definující pojem sexuální obtěžování:

Sexuálním obtěžováním se rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je:

1. dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo

2. které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracov­něprávních vztahů.

Právní rámec pro otázku přenesení důkazního břemene v případném sporu poskytuje směrnice Rady 97/80/ES z 15. 12. 1997 o dů­kazním břemenu v případech diskriminace z důvodů příslušnosti k pohlaví.

V českém právním řádu tuto problematiku ošetřuje novela občanského soudního řádu č. 30/2000 Sb.§ 133a, ve kterém se stanoví, že "Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak."

Novela nabude účinnosti první den následujícího měsíce po dni jejího zveřejnění ve Sbírce zákonů. Nejdříve 1. března 2004.

Obsah čísla 1/2004 - O autorce


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.