Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2004 > Číslo 1 > Svět v pohybu > Dagmar Vaněčková: Rakouský rok

Dagmar Vaněčková

Rakouský rok

Podle váženého deníku Die Presse globalizace znamenala současně amerikanizaci. Jednadvacáté století však bude ve znamení počínštění. V příštích třiceti letech se Čína má stát hlavním cílem turistů a naopak miliony Číňanů hodlají objevovat Evropu. Loni poprvé navštívilo Bavorsko více Číňanů než Japonců.

Rekordy

Byl uplynulý rok pro Rakušany obdobím rekordů? Když pomineme - nejen zdejší - extrémní vedra a vánoční mrazy (-25° v Mariazell a v Ennstalu), a i přes nedostatek velkých přírodních katastrof, v určitých ohledech to tak bylo.

Vyhledání koaličního partnera trvalo Wolfgangu Schüsselovi celých devadesát šest dní a možná nejednou zapochyboval o správnosti své volby. Po jeho boku se stačili vystřídat dva vicekancléři: "rétora" Herberta Haupta nahradil energický Hubert Gorbach, který své schopnosti prokázal stranickými úspěchy FPÖ v zemičce (Ländle) Vorarlberku. Prošel takřka vzápětí zkouškou ohněm v nejdelší stávce druhé republiky na železnici. Přišla draze odborové ústředně, ani dráhy na ní přímo nevydělaly. Avšak přes masivní odpor osazenstva budou ÖBB (Österreichische Bundesbahnen) rozděleny na více společností v holdingu a do roku 2010 má být ze 48 tisíc pracovních míst uspořeno 12 tisíc. Vícekrát se stávkovalo na letišti ve Schwechatu: piloti AUA (Austrian Airlines) nechtěli přijít o své - ve srovnání s Lauda Air a cizozemskými leteckými společnostmi - nadhodnocené platy .Také nedopadli dobře. Ani pošťáci po březnové či učitelé po červnové stávce.

Dohromady za rok rekordních 13 stávek.

Konkurence je veliká a šetřit se musí mimořádně, ač v privilegovaných vyšších sférách politiky méně - to bývala stálá voda na Haiderův mlýn. Z eura se stalo teuro, a tedy strašidlo pro exportéry, avšak přes protesty opozice prosadila černomodrá vládní koalice až dosud nejdražší investici do armády: nákup osmnácti stíhaček Eurofighter za dvě miliardy eur.

Po studené sprše pro stranu svobodných a úspěchu zelených v Tyrolsku, Horním a Dolním Rakousku vznikla poprvé v historii státu černozelená koalice, a to v Horních Rakousích. Hejtman Josef Pühringer tak získal vydatnou podporu pro svou antitemelínskou politiku.

Už třicet jedna roků se prostřednictvím televize ORF sbírají peněžité dary pro děti v nouzi. Akce Licht ins Dunkel vrcholila po celý Štědrý den, kdy významné osobnosti kultury, církví, politiky i show-businessu přijímaly telefonáty dárců v televizním studiu. Radostný rekordní výnos činil 5, 824 milionů eur.

Ekonomika

I když obchodníci naříkali nad nižším obratem z vánočních nákupů ve srovnání s loňskem, nedaří se rakouskému hospodářství zase tak zle. Roste sice pomaleji, než se předpokládalo, ale okleštěné reformy, které nepovažovaly za vhodné realizovat dřívější vlády se sociálními demokraty , pomalu zabírají. Daňová reforma v plném rozsahu má nastat v příštím roce, už letos by však měla přinést daňovým poplatníkům ulehčení ve výši až dvou a půl miliardy eur .Často se zde za příklad dává nižší daňové zatížení v České republice a zejména flat-tax na Slovensku, jež láká rakouské investory. Prognózy dvou zdejších ústavů předpokládají vyšší hospodářský růst v letech 2004-2005, ale jen nepatrné snížení nezaměstnanosti.

Tak jako v některých dalších evropských státech, zvyšuje se i v Rakousku počet legálních i tajných uprchlíků., s malými nadějemi na azyl. Ubytovny jsou přeplněny, jen v Traiskirchenu žije nyní tisíc osm set osob, včetně rodin s dětmi. Byť humanitární organizace hájí právo na jejich pobyt, nemají dostatek prostředků, a tudíž ani šanci na úspěch.

Jak během předvánoční hodiny v televizi informoval kardinál Christoph Schönborn, spolupráce čtrnácti církví v ekumenické radě se zejména na sociálním poli začíná rozvíjet. Podle něho však migrace musí být regulována. Denně stojí jen před vídeňskou kanceláří Caritas čtyřicet až šedesát lidí nepožívajících výhod státní péče. Dle jeho slov budoucnost má pouze sociálně tržní hospodářství, nikoliv tzv. turbokapitalismus. Pokud se konvent rozhodne pro preambuli k evropské ústavě, měl by její text zmínit i víru v Boha, neboť jde o jeden z kořenů historie Evropy.Větší pozornost by se však měla věnovat obsahu samotné ústavy, zdůraznil kardinál. Uvítal blahořečení Karla I. (1887-1922), posledního panovníka habsburské monarchie, jako předstupeň jeho svatořečení. Nicméně zpráva z Vatikánu vzbudila mezi rakouskými věřícími i ateisty velmi bouřlivé veřejné diskuse.

Ve vlasteneckém duchu

Rakousko není trpasličí stát, nicméně mezi země malé patří, a tak je v  evropské a tím spíše světové politice dost bezvýznamné. Zásluhou televize je světoznámé novoročním koncertem a plesem v opeře, u turistů oblíbené pro přírodní krásy, perfektní služby, kulturní nabídku v metropoli, kde sice už také stoupá kriminalita, ale ve srovnání s jinými velkoměsty má nadále idylickou atmosféru. Zejména konzervativně vlastenecky laděné prostředí se prostřednictvím médií snaží využít každé příležitosti k zviditelnění značky Made in Austria. Velmi hlučné to bylo po vítězství Arnolda Schwarzeneggera v kalifornských guvernérských volbách, na pokračování při jeho inauguraci i při ročním bilancování. Leckdo i v Rakousku považoval ovšem volbu za podařený vtip. Zná ho však celý svět, a proto se Rakousko právem cítilo být v centru mezinárodní pozornosti. Štýrský dub, steirische Eiche, jak si Amieho už dávno v Rakousku pojmenovali, se ve svých vystoupeních činil nejen ve prospěch nové, ale i své původní vlasti.

Političky

Ještě jednou se zastavme u Štýrska, onoho zeleného srdce Rakouska, a to u další osobnosti, paní zemské hejtmanky Waltraud Klasnic, která už několik let z pověření lidové strany úspěšně spravuje štýrské záležitosti. Po narození ji matka předala k adopci do chudé rodiny s více sourozenci. Při tvrdé práci se neopomněla vzdělávat a jako příkladná self-made-woman se postupně vypracovala do vedení druhé největší spolkové země.

Političky nalezneme v nejvýznamnějších vládních funkcích. Po odstoupivší vicekancléřce Riess-Passer je toho času ministryní pro školství a vědu Elisabeth Gehrer, resort zdravotnictví řídí Maria Rauch-Kallat, ministryní zahraničí je kariérní diplomatka od píky Benita Ferrero-Waldner, která se v dubnových prezidentských volbách bude zřejmě ucházet o postavení nejvyšší. Zastánkyní sociální spravedlnosti je druhá osobnost ve Straně zelených, zjevem i všestrannou úrovní sympatická Eva Glawischnig. Ve svém pravidelném sloupku pro Die Presse mimo jiné nedávno kritizovala skutečnost, že v jedné z nejbohatších zemí žijí čtyři procenta občanů v chudobě a třikrát větší počet na hranici chudoby.

Politickým objevem roku se stala Ursula Haubner, starší sestra proslulého Jörga Haidera. Po propadu své strany považoval hazardní provokatér za vhodné zabezpečit si případný návrat do čela FPÖ. V e spolkové politice je nadále přítomen, neboť je členem vládní komise pro daňovou reformu, dokonce po boku ministra financí Grassera, bývalého kamaráda, na čas úhlavního nepřítele. Politické kotrmelce nebyly a nejsou Haiderovi cizí. Jeho nenápadná sestra, bratrem patřičně vyškolená a nyní průběžně inspirovaná, stanula překvapivě ve vedení strany svobodných, formálně jako posila pro předsedu Haupta a zároveň ve funkci státní tajemnice pro sociální resort.

Haider sám se v prosincovém televizním interview postaral o pořádný humbuk, když zpochybnil pravost Američany dopadeného Saddáma Husajna, on, po svých dvou návštěvách u něho v Bagdádu expert. Dalším úletem do mezinárodní politiky bylo označení Bushe se Saddámem za sobě rovné a zařazení Izraele mezi diktatury. Stal se znovu ­středem pozornosti, již vítá, ale zároveň i zdrcující kritiky koaličních lidovců v zemské politice, kteří s ním v budoucnosti prý nechtějí mít nic společného. S napětím lze proto očekávat výsledky březnových zemských voleb v Korutanech. Z předvolební kampaně se může stát drsný souboj se siláckými výrazy, místy možná i opereta.

Každopádně značné znechucení z výlevů nynějšího zemského pána překračuje hranice Korutan i Rakouska. Přetéká trpělivost, dosti bylo Haidera. On sám se cítí být nadále svérázným politickým esem.

Nač je EU?

Vášnivé diskuse se někdy ukazují jako bouře ve sklenici vody. I v roce 2004 nicméně zůstane ožehavým tématem ohrožení neutrality, pokud by Rakousko přistoupilo na požadavek EU o povinné účasti v ozbrojených konfliktech. To by znamenalo jít na pomoc každé z napadených členských zemí a stejnou solidaritu vyžadovat pro sebe. Jistěže jsou to formulace hodně teoretické, které současnou realitu dramatizují. Hodně se mluví o konfliktu zájmů evropské bezpečnosti a zájmů NATO.

Zda Rakousko podá ve věci volného tranzitu nákladní dopravy přes své území žalobu proti Unii u Evropského soudního dvora a zda vyrukují tyrolští střelci v lidových krojích a s historickými puškami, aby se připojili k plánovaným masivním blokádám v Bren­nerském průsmyku, není zatím jisté. Už nyní jsou rakouské dálnice a další spoje neúnosně přetížené, především však z devadesáti procent tuzemskými dopravci. Nynější i předešlé vlády jsou doma tvrdě kritizovány za liknavou nečinnost při modernizaci železnice, a tedy za to, že znemožňují výrazný rozvoj nákladní dopravy po kolejích.

Určitá naděje na pokrok se rýsuje, když Brusel přislíbil přispět dvacetiprocentní dotací na pět projektů, mezi nimi na stavbu tunelu pod Brennerem, který má stát 4,3 miliardy eur. V úvahu přichází i společné financování železničního spoje mezi Salcburkem a Mnichovem, Vídní a Bratislavou, last but not least dálnice z Vídně do Brna.

Něžnou náplastí na jizvy ze sporů s Unií má asi být svého druhu toleranční patent: Brusel velkoryse udělil Rakousku výjimku k používání názvu marmeláda namísto zavařenina (Konfitüre), ač jinde má označovat pouze výrobek z citrusových plodů. Bruselská byrokracie a jednadvacet rakouských zastupitelů v Evropském parlamentu měli příležitost k radosti nad uměním diplomacie.

Češi a Rakušané

Ve Vídni existuje řada českých spolků i čes­ko-rakouských iniciativ. Poměrně mladé je Forum pro česko-rakouský dialog, které za svůj hlavní cíl považuje překonání oboustranných nedobrých citů a klade důraz na sbližování. Historickou příležitost spatřuje ve vstupu České republiky do EU.V tomto smyslu oslovilo vlády obou států výzvou, kterou zatím podepsalo 252 českých i rakouských osobností kultury, církví a politiky. Před koncem roku 2003 uspořádalo Forum řadu setkání ve Vídni a naposled v jihomoravském Mikulově.

Vstup České republiky do EU schválil rakouský parlament takřka jednomyslně, proti hlasovali dva poslanci FPÖ, prý v symbolickém gestu nesouhlasu s platností takzvaných Benešových dekretů a s provozem Temelína.

Z nedávné ankety o kandidátských zemích EU vyšlo najevo, že Češi jsou po Polácích mezi Rakušany nejméně oblíbenou národností. Češi naopak považují Rakousko a jeho občany za spíše sympatické. Výsledky anket – tak jako vždy – nutno brát pouze se značnou rezervou na vědomí.

Potěšitelná je spolupráce v příhraničních oblastech a euroregionech, tak jak ji například se svými českými partnery praktikuje Waldviertel Akademie ve Waidhofen an der Thaya pod vedením svého ředitele Niklase Perciho, který už obstojně hovoří česky. V dolnorakouském Langenlois se na výuku češtiny přihlásilo čtyřicet sedm školních dětí, zájem projevili i rodiče.

Tradičně živí protičeské nálady při každé příležitosti bulvární Die Kronen Zeitung, deník, který prý čtou až tři miliony Rakušanů. Z padesáti procent vlastní noviny jejich zakladatel Hans Dichand, známý protičeskými postoji. Druhá polovina patří mocnému německému koncernu WAZ, jehož představitelé ostře napadli Dichanda za to, že svévolně jmenoval svého syna šéfredaktorem. Spor nabyl národně vlasteneckých tonů pod vlivem Dichanda sen. A jeho chráněnce Günthera Nenninga, od jisté doby prominentního sloupkaře deníku. Býval esem rakouské žurnalistiky socialistické orientace, později spoluzakládal Stranu zelených, aby končil jako strážce národoveckých idejí.

Vývoj sporu budou se zájmem sledovat jak příznivci, tak odpůrci bulvárního deníku, někteří s vážností, jiní s pobavením nad nejnovější inscenací starorakouského kabaretu.

Poslední slova nechť patří prvořadé kulturní události: vycházejí první tři svazky sebraných spisů Thomase Bernharda, nejvýznamnějšího rakouského literáta minulého století. Do roku 2008 má vyjít celkem dvaadvacet svazků.

(Na autorčino přání ženská příjmení nepřechylujeme.)

Obsah čísla 1/2004 - O autorce


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.