Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2004 > Číslo 3 > Téma > Alena Wagnerová: V krizi je celý systém

Téma – Má sociální demokracie budoucnost?

Alena Wagnerová

V krizi je celý systém

Krizi sociálně demokratických stran v současné Evropě nelze přehlédnout ani v pohledu z Německa. Zde je ovšem součástí všeobecné krize tzv. velkých lidových stran. U německé Křesťansko-demokratické unie je momentálně jen méně zřetelná, protože v současné době nevládne, ale je v opozici. Tato všeobecná krize je projevem ztráty důvěry občanů v politické strany, které ztratily ze zřetele všeobecný zájem a sledují stále více cíle lobbystických zájmových skupin a své vlastní, tedy především udržení politické moci a z toho pro politickou kastu plynoucích výhod. Zatímco dřív se političtí reprezentanti rekrutovali z lidí, kteří měli za sebou určité životní a profesní zkušenosti, stala se v minulých desetiletích práce politika profesí a zaměstnáním jako každé jiné. Většina dnešních politiků střední generace nepracovala v životě jinde než v politickém aparátu. Jedním z prvních reprezentantů této nové kasty byl v Německu právě Helmut Kohl. Znamená to, že tito lidé mají nejen zúžený zkušenostní horizont, ale jsou na mocenské situaci své strany i existenčně závislí. Jsou především politiky a teprve na druhém místě občany. Politika se pro ně stává svého druhu komercí a její obsahy instrumentem k udržení nebo dosažení moci. Této proměny se všemi jejími důsledky nebyla samozřejmě ušetřena ani sociální demokracie. U ní jsou ovšem tyto nedostatky a změny vnímány daleko silněji a kritičtěji, protože voliči sociální demokracie jsou, alespoň v Německu, tradičně političtější než voliči pravicových stran.

K oslabení senzibility pro otázky sociální spravedlnosti a rovnosti přispěla i v evropské historii nebývale dlouhá perioda hospodářského vzestupu a rostoucího blahobytu, která vyvolala dojem, že sociální problémy jsou v podstatě vyřešeny. Tlak na jejich řešení ovšem po čtyřicet let vykonávala i existence socialistického bloku. Byl to strašák socialismu, který vedl k širokému akceptování ekonomické doktríny sociálního tržního hospodářství s jeho programem vyrovnávání životní úrovně širokých společenských vrstev a růstu jejich materiální vybavenosti.

S menetekel socialismu v zádech mohla -sociální demokracie daleko snadněji uskutečňovat svůj sociální program. Proto se také mohla godesberským programem vzdát teze o třídním boji a stát se tak stranou volitelnou i pro střední buržoazii, zatímco se klasická dělnická třída „zmaloměšťáčťovala“ a tím postupně ztrácela tradiční hodnotové orientace.

Rozpadem socialistického systému v roce 1989, interpretovaného jako vítězství kapitalismu, se zároveň zhroutily i premisy, které umožňovaly fungování tržního hospodářství s jeho sociální komponentou. Kapitalismus znovu nabral dech a začal na sebe v mnohém brát svou starou podobu. Tento obrat našel svůj výraz v ekonomickém neolibe-ralismu, který je vlastně jakousi formou diktatury kapitálu, s jeho orientací na zisk, vládou ekonomických kritérií nad všemi oblastmi života a privatizací přírodních zdrojů i veřejného majetku, které vlastně nahradilo klasické vykořisťování lidské pracovní síly. Celý svět se tím vlastně stává zbožím a předmětem směny. Dlouhá perioda růstu všeobecného blahobytu zároveň otupila cit pro sociální problémy a otázky sociální spravedlnosti. Neoliberalistický obrat zastihl společnost i sociální demokracii nepřipravenou prakticky i teoreticky. V situaci kdy všichni vědí, že problém nezaměstnanosti je problémem strukturálním a v rámci pozdního kapitalismu neřešitelným, sociálně demokratická vláda stále znovu přichází se starými neúčinnými recepty a řešeními, jak nezaměstnanost vyřešit nebo alespoň snížit. Místo účinného daňového postihu pro podniky, které převádějí výrobu do mzdově výhodných zemí, pranýřuje nezaměstnané jako lenochy vyhýbající se práci, snižuje dávky v nezaměstnanosti a poskytuje daňové výhody nadnárodním koncernům.

Globalizace zároveň podstatně omezila, ne-li zcela znemožnila řešení ekonomických problémů v rámci jedné národní ekonomiky. Možnost převádění výrobních kapacit do zemí s nízkou úrovní mezd podstatně omezuje možnosti jednotlivých vlád se s danými problémy vyrovnat. Těžkopádnost politických aparátů a spjatost sociální demokracie s odbory, které setrvávají na dříve osvědčených, ale dnes už překonaných principech, situaci sociální demokracie ještě dál specificky ztěžuje.

V krizi není ovšem jen sociální demokracie, ale celý systém pozdního kapitalismu, který svou neschopností vyřešit problém rostoucí chudoby třetího světa, rozšiřující se propasti mezi bohatými a chudými ve vyspělých industriálních společnostech evropského západu a mizením středního stavu jako společenské vrstvy ohrožuje svou stabilitu. Jsou to ovšem právě sociálně demokratické strany se svou tradiční orientací na sociální otázky, od nichž se odpověď a řešení současných problémů i dnes naléhavě a netrpělivě očekává.

Co sociální demokracie v současné době potřebuje, je nový godesbergský program, v němž by formulovala novou situaci světa i novou podobu dnešní sociální otázky. Nenajde-li k tomu sílu, bude brzy patřit historii a její roli převezme seskupení jiné, které se možná dnes tvoří v řadách hnutí ATTAC.

Alena Wagnerová, spisovatelka

Text z ankety reagující na článek Marcina Króla Soumrak sociální demokracie.

Celá anketa

Obsah čísla 3/2004


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.