Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2004 > Číslo 3 > Svět v pohybu > Jiří Olič: Česká prasata jsou hezčí

Jiří Olič

Česká prasata jsou hezčí

Svět už není takový, jaký býval. Není potřeba se proto znepokojovat, neboť už ani já nejsem takový, jaký jsem býval. Ani já, ani ty, ani my a ani vy. Dokonce ani oni nejsou takoví, jací bývali ještě předevčírem.

Například komunisté a demokraté, a písničky, které dnes zpívají, už mají jiný nápěv. Ale to nic, to já jen tak a co je dovoleno básníkům, je dovoleno i politikům a proto ani takový mýval už není, jak kdysi býval.

Jenom náš soused je stále takový, jak býval, vlídný, trochu nostalgický, když pozoruje, jak jablíčka z jeho nejoblíbenější jabloně (jejíž větve jsou již z třetiny nad naši zahradou), padají k nám a válejí se v trávě. Newtonovým zákonem padají jablka, jiným, stejně silným zákonem se rozrůstá koruna. Člověk sice vymyslel plot, ale nevymyslel přírodu. Tak bych mohl pokračovat téměř do nekonečna a v rámci sousedské besedy uvést ještě celou řadu příkladů z vesnického života. Dost tedy vesnice, podívejme se raději, co se děje ve velkoměstech. Podívejme se do světa současného umění, do takových Be-nátek a na Bienále. Nestálo za moc, říkají očití svědkové, ale mě zaujal katalog australské expozice. Má na obálce barevnou fotografii prasete. Ale nikoliv prasete domácího, co je známo svou inteligencí, která je vysoko nad průměr ostatních domácích zvířat, prasete známějšího z jitrnic, tlačenky a ovarové polévky.

Toto prase je mutant, klonovaný ovšem zatím pouze v počítačích. Nemá už rypák, ale rozpláclý nos a hlavu mu pokrývají velice řídké černé vlasy. Taková ta typická přehazovačka plešatících profesorů. Také oči má lidské a vyzařuje z nich melancholie tvora přesvědčeného o tom, že zabíjačky jsou ve své podstatě masakry. A co je vůbec nejzajímavějí: Hlavu má podepřenou a pohled vážný tak, aby zapadal do celku připomínajícího Rodinova Myslitele.

Expozici nazvala její kurátorka We Are Family. Jsme rodina. Myslí to vážně tato kurátorka a má právo na svůj vážný názor. Ostatně – v textu se zaštiťuje filosofem Bergsonem, který – jak známo – napsal krásné pojednání o smíchu. Já si myslím a skromně to říkám, že nejsem rodina s těmito počítačovými mutanty. Jejich pravá rodina je ve filmovém Hollywoodu, tam jsou na příšerky zařízeni a nese jim to slušné peníze. Morálně mně ta prasata v podobě myslitelů nevadí, ale esteticky se mi zdají – přes veškerou naturalistickou doslovnost – příliš staromódní a nevtipná. A jsme-li již na výsostném území umění, zdá se mi asi tak tisíckrát vtipnější české prase, jak ho ve všech situacích a podobách zachytil Josef Lada. A nejenom to prase domácí, co se rozčiluje nad jakýmsi kandidátem politické strany slovy: „To je čistej kandydát! Má po světě plno nemanželskejch dětí!“ Rovněž prase divoké, které se uvelebilo pod stromem, hned vedle spícího a mírně nachmeleného hajného a obdivně napodobuje lidský vzor, včetně přivřených očí a na hrudi zkřížených rukou. Je přirozené a jaksi samozřejmé, také tím, že si od spícího vypůjčilo klobouk se sojčím pírkem.

Zkrátka: naše česká prasata stále vítězí, a dokonce i nad mutanty, protože jsou daleko přirozenější, a také – lidštější. Neboť i v těch analogiích a metaforách porovnávajích svět zvířecí a lidský jde našim lidem především o condition humane – lidský úděl a jeho humorně nadlehčenou podobu.

Jiří Olič

Obsah čísla 3/2004


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.