Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2005 > Číslo 4 > Anketa: Solidarita a my - Josef Škvorecký

Anketa: Solidarita a my

Před pětadvaceti lety se u našich severních sousedů zrodilo nejmohutnější a nejúspěšnější demokratické protirežimní hnutí v zemích sovětského bloku. Několika českým a slovenským osobnostem jsme položili tři otázky:

1. Jaký vliv měly podle vás stávky v Polsku a vznik Solidarity na československou společnost?

2. Myslíte, že právě tehdy se v Gdaňsku začalo definitivně rozpadat sovětské impérium?

3. Jak jste polské události prožíval(a) a hodnotil(a) vy?

Josef Škvorecký, spisovatel:

Knock down

1. Nemohu posoudit, chybí mi osobní zkušenost. Vím jen, že proti komunistické straně (pod jiným jménem) v Polsku od začátku stála silná katolická církev, v níž se zformovala Solidarita. U nás nebylo nic podobného. Charta byl spolek odvážlivců, Jazzová sekce, mám dojem, nebyla nikdy doceněna, ačkoliv vnitrostátně měla možná větší vliv než kdo jiný, jenže ten se patrně omezoval převážně na mládež. Národ údajně husitů stal se, nevím proč, národem povrchních ateistů.

2. Řekl bych, že rozklad sovětského impéria začal Stalinovou smrtí, Solidarita byla knock down, jaký předcházívá knock outu. Jeden náš starý politik věřil, že státy se udržují ideály, z nichž vznikly. Čtenářka z ČR, která dospívala v osmdesátých letech, mi napsala, že pozvolna a čím dál rychleji přestali komunisti u moci předstírat, že jim jde o nějaké ideje. Zdá se, že starý pán měl pravdu.

3. Když se koncem dramatu v Polsku začaly hroutit komunistické režimy v tzv. východní Evropě, postavila mě zdánlivě nehybná situace v tehdejší ČSSR před nejobtížnější úkol mé žurnalistické kariéry: redakce New York Times mě, jako tehdy dost známého českého romanopisce, požádala, abych napsal úvodník na téma Proč Všude jenom Tam ne? Sepsal jsem těžce usmolenou úvahu o Historických Důvodech a Národních Odlišnostech, Timesy to otiskly a den nato se to stalo i Tam. Redaktor mě zavolal s otázkou, zda bych úvahu nemohl poněkud přizpůsobit Tam nečekanému vývoji; jejich evropské vydání vychází prý o dva dny později, takže by se to ještě stihlo. Přizpůsobivě jsem vyhověl, a tak jsem svou pověst politického mudrce, aspoň v Evropě, snad zachránil.

Obsah Listů 4/2005

Související články

Dagmar Vaněčková: Ve znamení solidarity

Anketa: Solidarita a my


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.