Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2008 > Číslo 6 > Smýt hanbu: Literární listy a pařížská Kultura

Smýt hanbu

Literární listy a pařížská Kultura

Když po 21. srpnu 1968 uvažovali v polském exilu, jak dát najevo sympatie k Československu a jak odsoudit intervenci, zrodila se také myšlenka udělit cenu polského pařížského exilového časopisu Kultura – Literárním listům. Zdůvodnění můžeme nalézt v příloze dopisu redaktora a vydavatele Kultury Jerzyho Giedroyce (1906–2000) ze 3. září 1968 tehdejšímu řediteli polského vysílání Svobodné Evropy Janu Nowakowi-Jeziorańskému (1914–2005). Je dosti pravděpodobné, že k vyhlášení ceny nedošlo, když se ukázalo, že situace v Československu hned po srpnu k likvidaci svobody projevu nevedla. Lze předpokládat, že J. Giedroyc, bojovník, ale také velmi praktický politik, došel v následujících dnech k závěru, že udělení ceny exilového časopisu novinám vycházejícím na druhé straně železné opony by se mohlo stát vítaným soustem pro sovětskou a kolaborantskou propagandu. (S jistotou řekněme nyní jen to, že A. J. Liehm, jehož život je spjat s někdejšími Literárními novinami i jejich nástupci, pozdější pařížský exulant, si udělení ceny nepamatuje.) Projevy solidarity ze strany Poláků však nechyběly – mezi nimi bylo mimořádné číslo pařížské Kultury (253/1968), věnované Československu. Zdůvodnění, proč si Literární listy cenu zaslouží, překládáme (zkráceně) z knihy Jan Nowak-Jeziorański, Jerzy Giedroyc: Listy 1952–1998 (Towarzystwo Przyjaciół Ossolinuem, Vratislav 2001).

Zdůvodnění nejprve rekapituluje vývoj od IV. sjezdu Československého svazu spisovatelů, zmiňuje vyloučení Ivana Klímy, Ludvíka Vaculíka a A. J. Liehma z KSČ i úřední zcizení Literárních novin, které způsobilo, že „redakci týdeníku opustili téměř všichni redaktoři, s časopisem přestali spolupracovat všichni respektovaní českoslovenští literáti“.

Cena Kultury pro Literární listy

[...] Jedním z prvním kroků nové Dubčekovy stranické garnitury bylo to, že 1. března t. r. pověřila Svaz spisovatelů vydáváním nového týdeníků Literární listy jako náhrady za Literární noviny. [...]

Během těch pouhých pěti měsíců se Literární listy staly jedním z nejčtenějších a nejváženějších časopisů v Československu, přední tribunou boje za „spojení socialismu se svobodou“ (podle slavného prohlášení nově zvoleného předsedy Svazu československých spisovatel Eduarda Goldstückera). Náklad dosáhl 300 tisíc výtisků. Každý týden se tvořily fronty před kiosky a lidé, kteří od nich odcházeli, se okamžitě hroužili do četby čerstvého čísla novin s hlavičkou složenou ze dvou písmen LL. V té řadě časopisů socialistické obrody, která má v této části Evropy ke svému konci ještě daleko, časopisů, jež po letech potupy a servility vrátily tištěnému slovu jeho důstojnost a hodnotu, zaujal pražský týdeník místo vedle varšavského Po prostu a budapešťského Irodalmi Újság. Okupace Československa „bratrskými“ divizemi Varšavského paktu přervala existenci Literárních listů, které se samy rozhodly zastavit činnost. Mnoho redaktorů a spolupracovníků časopisu bylo přinuceno k útěku do zahraničí.

Náš měsíčník se rozhodl přiznat Literárním listům literární cenu ve výši 5000 franků. Nečiníme to jen svým jménem, ale také jménem četných polských spisovatelů doma, kteří nemohou otevřeně vyjádřit solidaritu se spisovateli československými a svůj obdiv k pražskému týdeníku, a tak se obrátili na Kulturu, aby se stala mluvčím jejich postoje. Toto gesto chce především alespoň symbolicky smýt hanbu polské účasti na přepadení Československa, což byl hlavní záměr spisovatelů doma. Ale má také jistou praktickou váhu: rádi bychom se totiž – v duchu bratrské pomoci chápané jinak než ve Varšavě – přičinili alespoň v drobné míře o obrození Literárních listů v zahraničí až do doby, než se budou moci vrátit tam, kde vznikly a kde si získaly důvěru statisíců čtenářů – do Prahy.

-vb-

Obsah Listů 6/2008
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.