Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2009 > Číslo 1 > Architektura: Cena Rudolfa Eitelbergera

Architektura

Cena Rudolfa Eitelbergera

Jako se udělují ceny za vynikající filmy nebo písně, tak i architektura má svoje ocenění. Pojmenování nesou někdy podle sponzora, jindy podle klasika oboru, někdy jsou symbolická, jindy spojená s finančním obnosem. Nejlepší světoví avantgardní architekti získávají za celoživotní dílo Pritzkerovu cenu, nejlepší tradicionalisté Driehausovu cenu, za nejpovedenější evropskou stavbu můžete dostat Cenu Ludwiga Miese van der Rohe, za nejparádnější světovou stavbu v klasickém stylu Palladiovu cenu. Ani v Česku nemáme cen pro domácí produkci málo: prestižní je Grand Prix architektů, zdůrazňující výtvarný aspekt a udělovaná odbornou komisí se zahraniční účastí, souhru investora s projektantem a hladký průběh výstavby oceňuje Stavba roku, která má i svoje dílčí krajské varianty. Specifický druh představují ceny udělované občanskými sdruženími propagujícími kvalitu architektury, památkovou péči a ochranu přírody: vítěz z nich nezbohatne, z určitého pohledu však může být hrdý více než při kterékoli jiné příležitosti. Například Klub Za starou Prahu, ve snaze upozornit na příklady nekonfliktního a zároveň výtvarně výrazného vstupu do starší zástavby již několikátou sezónu uděluje cenu za novostavbu v historickém prostředí. Občanské sdružení Za Opavu uděluje od roku 2007 Cenu Josefa Marii Olbricha, střídavě za novostavbu a za vydařenou památkovou rekonstrukci, ve formě nápisové tabule, kterou může držitel umístit na vyznamenanou nemovitost. Příkladem obou se inspirovalo nové občanské sdružení Za krásnou Olomouc (v němž působí i pisatel těchto řádků): v úsilí o podporu kvalitních počinů v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v hranicích bývalého olomouckého okresu vyhlásilo v prosinci 2008 první ročník Ceny Rudolfa Eitelbergera, jež bude tentokrát udělena retrospektivně za celé polistopadové období, v dalších ročnících se počítá s hodnocením staveb dokončených vždy v příslušném roce.

Cena nese jméno Rudolfa Eitelbergera (1817–1885), muže, který svého času ve Vídni zakládal rakousko-uherský dějepis umění a památkovou péči a jehož pozapomenutým rodným domem je bývalá olomoucká kadetka, dnešní Dům armády na tř. 1. máje. Sdružení sestavilo sedmičlennou komisi kritiků, historiků architektury a památkářů a po vyhodnocení podnětů nominovalo na cenu tucet staveb, z nichž byla na konci ledna 2009 vybrána vítězná realizace. Jejímu autorovi (autorům) je určeno ocenění v podobě skleněné plastiky, velkoryse pro daný účel vytvořené a poskytnuté renomovaným výtvarníkem Jaroslavem Koléškem. Výběr kandidátů byl pestrý autorsky i žánrově: několik obnov historických staveb v centru Olomouce (Muzeum moderního umění a Arcidiecézní muzeum, dům U Zlaté štiky a dům sklenářství Bubeník), obnova technické památky (olomoucký obchodní dům Senimo), obnova modernistické meziválečné stavby (poliklinika SPEA v Olomouci), obnova významného městského veřejného prostoru (olomoucké Horní náměstí s novou Ariónovou kašnou), rehabilitace významné partie kulturní krajiny (poutní alej ze Samotišek na Sv. Kopeček), kontextuální novostavba kancelářské budovy (správa Povodí Moravy v Olomouci), tvarově avantgardní a současně energeticky úsporná novostavba na okraji CHKO Litovelské Pomoraví (Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov), originální obytné novostavby (bytový dům Labutí ve Šternberku a tzv. „vila na sile“ v centru Olomouce). Výběr byl obtížný i snadný zároveň: jednoduše proto, že v Olomouci a okolí se poslední čtvrtstoletí staví vcelku mizerně. Také proto by sdružení Za krásnou Olomouc chtělo od příštího roku udílet i odstrašující anticenu, Olomouckou bestii, za stavební počin nejvíce poškozující místní urbánní i přírodní životní prostředí. V tomto případě se nabízí kandidátů mnohem více.

Cena Rudolfa Eitelbergera za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a na Olomoucku za léta 1990–2008.

Martin Horáček

Architektura

Obsah Listů 1/2009
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.