Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2009 > Číslo 2 > Pavel Šaradín: Kraje, sociální demokracie a klientelismus

Pavel Šaradín

Kraje, sociální demokracie a klientelismus

Sociální demokracii jsme v březnu napočítali sto dnů vládnutí v krajích. Je to lhůta sice spíše konvenční, nicméně určité zamyšlení nám umožňuje. Připomeňme si, co jsme od ČSSD očekávali především a co budeme očekávat i nadále. Na úvod dvě důležitá konstatování: zaprvé každá změna vládnutí může vést mj. k přetrhání klientelistických vazeb, zadruhé složení krajských rad se u nás celorepublikově vždy lišilo: někde měla ČSSD radní i po drtivých porážkách v letech 2000 a 2004. Tam, kde již dříve vládla, jsou změna či zánik dosavadních klientelistických vazeb poněkud omezeny, stejně tak tam, kde zůstaly v koalicích některé strany předchozích funkčních období, zejména KDU-ČSL a ODS.

Úvodem ještě jednu odbočku. Občanští demokraté zvítězili v parlamentních volbách v roce 2006 nejen kvůli únavě z osmiletého vládnutí sociální demokracie, ale rovněž díky očekáváním a slibům. Jedním z nich byl boj proti korupci. Nemusíme pátrat ve volebních programech dnešních koaličních stran, stačí když si přečteme jejich společné programové prohlášení: „Za jeden ze svých klíčových cílů si vláda klade boj s korupcí, a to i v jejích náznacích a na všech úrovních státní správy a samosprávy. Vláda plně dohlédne na důsledné vyšetření všech případů a podezření z korupce z nedávné minulosti a zasadí se o vytvoření takového společenského prostředí, které bude ke korupčnímu chování nulově tolerantní.“ Premiér Topolánek se dnes chlubí, jak se mu podařilo zpřetrhat klientelistické vazby z dob opoziční smlouvy. Jestli to ale stačí, nechť posoudí čtenář sám.

Jak víme, Jiří Paroubek vydal po vítězných podzimních volbách doporučení, nebo spíše nařízení, aby krajské reprezentace usilovaly o menšinové vlády s podporou KSČM. ODS měla být eliminována, což mělo logiku právě v tom, co jsme uvedli výše. Odříznutí od moci znamená odstavení desítek a stovek spřátelených firem. Přitom se nabízí základní otázka: Jsou představitelé ČSSD schopni výběrová řízení, granty, dotace a zakázky rozdělovat naprosto otevřeně, průhledně, a tedy způsobem, který zajistí rovnou příležitost všem?

Na druhé straně šlo ovšem doporučení Jiřího Paroubka proti podstatě smyslu krajské samosprávy. Vždyť ta vznikla proto, aby nebyla řízena centrálně, ale aby krajští politici byli maximálně suverénní. Zatímco určitá míra centralizace je pochopitelná při vedení předvolebních kampaní, v nichž za všech okolností všude ve světě bude hlavní opoziční strana zdůrazňovat nedostatky a slabiny vlády, respektive vládních stran, úskalí se skrývá v některých současných krocích ČSSD. Především tehdy, když jsou kraje využívány jako nátlak na vládu – což platí i obráceně. Premiér Mirek Topolánek navrhl kvůli proplácení zdravotnických poplatků, které považuje za plýtvání penězi, krátit krajům dotace. Přitom kraje nejsou totéž co sociální demokracie, ale občané, kteří v nich žijí. Pro českou společnost platí, že politika se minimálně od roku 2006 radikálně polarizuje, přičemž nejde jen o silně mobilizační charakter kampaně před posledními sněmovními volbami, ale zejména o charakter vzniku Topolánkovy vlády, a také i o to, že v určité formě tato polarizace zasahuje i do samosprávné úrovně. V tomto směru se mnozí obávali, že na hejtmany kandidují čelní poslanci ČSSD. Jde o opačný proces, než na jaký jsme byli zvyklí, kdy se hejtmanem stává obvykle dosavadní starosta či primátor.

Vraťme se však ke klientelismu. V minulém roce jsme se studenty dělali hodnocení činnosti krajských úřadů na základě vybraných a relativně snadno dostupných kritérií. Na jednom semináři jsme hovořili také o přidělování zakázek. Občan si všímá, které firmy permanentně vítězí ve městech/krajích při přidělování stavebních zakázek. Ve hře jsou obrovské peníze, důkazy se obstarávají těžko. Ale zarazilo mne, že klientelismus najdeme i v případě zakázek finančně v podstatě zanedbatelných. Jeden student hovořil o zkušenosti svého příbuzného: ten zareagoval na výzvu, na jejímž základě měl asi rok vydávat bulletin o rozvoji venkova. Termín předložení návrhů byl řekněme 31. března. V poslední den termínu projekt zanesl na podatelnu, v pondělí mu volala úřednice. „Pane X, velmi se omlouvám, ale mezitím se rozhodlo, že výzvy končí 15. března, omlouvám se, že jsme to zapomněli upravit na internetu. Ale můžu vám garantovat, že když si podáte nějaký návrh příště, vyhrajete. Jako satisfakce za toto.“ Pan X. tak skutečně učinil, zpracoval návrh na úpravu a tisk nějakých materiálů. Asi týden po uzávěrce však krajská rada výběrové řízení na vlastní zakázku zrušila.

V krajích leží před ČSSD obrovská výzva, ale přirozeně nejde pouze o úkol sociální demokracie, ale celé společnosti. Podle Indexu vnímání korupce (CPI), který každý rok sestavuje Transparency International, byla Česká republika v roce 2008 na 45. místě s hodnotou 5,2. Podle tohoto indexu jsme samozřejmě pod průměrem Evropské unie. Bohužel u nás jsou klientelismus a korupce vnímány jako individuální selhání. Přitom se jedná o atak, který rozvrací celou společnost a útočí na její demokratickou podstatu. Postiženým není jen ten, kdo třeba nevyhraje předem rozhodnutou zakázku, ale skutečně my všichni, celý společenský systém.

Snadný lék neexistuje. Je to proces provázaný, složitý a pokusit se o změnu vyžaduje obrovskou odvahu a trpělivost. V tomto směru je nenahraditelnou škodou faktický zánik regionálních médií. Jejich zbytky dnes převážně informují, kriticky píší pouze občas. Totální převálcování a převzetí konkurence koncernem Vltava-Labe-Press vedlo možná k ekonomickému úspěchu, ale pro kvalitu demokracie v regionech to nebyl příliš šťastný krok. Dnes si v regionech novináři příliš nekonkurují. A když už někdo chce napsat kritický text do novin, je mu vyhrožováno třeba tím, že už mu starosta žádné informace neposkytne nebo je dá nejdříve někomu jinému. Pak si na redaktora stěžuje šéfredaktor, že není schopen opatřit informace, respektive že konkurenční (samozřejmě také celostátní) list je má dříve. Kruh je uzavřen.

Přitom si sama sociální demokracie na celorepublikové úrovni neustále stěžuje na nepřízeň (pravicových) médií. Pokouší se tomu bránit třeba nápadem vydávat celostátní krajské noviny. Proto by se měla snadno vcítit do role občanů na lokální a regionální úrovni, kteří se čas od času ozývají prostřednictvím nejrůznějších výzev, petic či protestních shromáždění. Zdá se mi, že jejich boj proti klientelismu je čím dál více marnější. Má-li mít sociální demokracie blíže k lidem, musí mít blíže i k jejich problémům, nikoliv k zájmům podnikatelských uskupení.

Vládě Mirka Topolánka se odstřihnout politiku od klientelismu a korupce nijak výrazně nepodařilo a kvůli tomu, že jí byla v Poslanecké sněmovně vyslovena nedůvěra, už asi ani nepodaří. Před námi jsou v tomto směru dvě očekávání: jedním je působení ČSSD v krajích, druhým předčasné volby, v nichž by téma korupce mohlo mít velmi důležitou roli.

Pavel Šaradín

Obsah Listů 2/2009
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.