Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2010 > Číslo 1 > Václav Burian: Několik poznámek

Václav Burian

Několik poznámek

Člověk neutíkal za starého režimu ke Svobodné Evropě či Hlasu Ameriky jen kvůli informacím; utíkal i před hnusným jazykem zdejších sdělovacích prostředků k češtině jiné, vznešené, někdy archaizující, jindy drsné, ale živé, bez novořeči a mód. K jazyku Iva Ducháčka, Karla Jezdinského, Ivana Diviše... Také na vznešenou češtinu, kterou je nutno hledat, i když už nevládne jedna závazná novořeč, si člověk vděčně vzpomněl po odchodu Ivana Medka. Je pravda, že rozvoj hospod patří k nejmilejším všednodenním stránkám obnoveného kapitalismu. Přesto – jako by mě bavil někdejší propagandista, čtu-li: „Češi opovrhovali vnitřnostmi, protože s nimi měli špatnou zkušenost z komunismu. (...) Náš vztah k vnitřnostem se změnil hlavně za komunistů, kdy závodní jídelny dokázaly zkazit i tak báječné jídlo, jako jsou plíčky na smetaně.“ (Lidovky.cz) Snad jsem měl štěstí – či z dnes správného pohledu smůlu – na dobré školní a závodní jídelny? Komunisté mi zhnusili spoustu věcí, ale pajšl mezi ně nepatřil. Karel Čapek nebo Karel Poláček naříkali na české hospody, ale jejich stav na chuderu černožlutou hydru nesváděli. – Naštěstí jiný novinář z LN připomněl, že v očích mladých může být směšné i to, co je samo o sobě pravdivé, ale jako propaganda to působí. Také vzpomínám, že besedy s odbojáři jsme jako děti vítali nanejvýš jako milé narušení výuky; i když to asi byli skuteční hrdinové a o svých zážitcích nelhali. Končící ukrajinský prezident jmenoval Hrdinou Ukrajiny Stěpana Banderu. Spor o historické či mravní otázky kolem této osobnosti bude pokračovat. Prezident, který se jedním ze svých posledních gest dotkne i spousty Rusů, i spousty Poláků (polské elity, polská mládež patřily mezi největší podporovatele jeho oranžové revoluce!), však naznačuje, že si za svou porážku může do značné míry sám. Dotkl se i těch „občanů Ukrajiny, kteří jsou hrdi, že za sovětských dob oni nebo jejich blízcí bojovali v Rudé armádě proti Hitlerovi“, jak upozornil například polský novinář Adam Szostkiewicz, rozhodný odpůrce nacionalismu polského. ? Ne, není to závist: Významný politik skutečně nemusí dát křtít dítě za přítomnosti novinářů zrovna v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí, dítě nemusí křtít biskup a všechno může být skromnější; není vkusné, když politik, a ještě za krize, putuje po Antarktidách. Lze zdůvodnit i socialisticky, i konzervativně. Ale máme nějaké socialisty a nějaké konzervativce?

Václav Burian

Obsah Listů 1/2010
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.