Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2012 > Číslo 6 > Knihy

Knihy 6/2012

Gottland

Kniha reportáží Gottland od novinára, spisovateľa a čechofila Mariusza Szczygieła (1966) sa po tom, čo roku 2007 vyšla v Česku, konečne dočkala aj slovenského vydania. Nie azda preto, že by Slováci prerušili dávnu tradíciu a odrazu prestali čítať po česky, ale preto, aby si táto najlepšia európska kniha roka našla cestu k ešte väčšiemu počtu čitateľov, ktorí sú schopní a ochotní zaoberať sa tým, ako žili a prežili obdobie dvoch totalitných režimov a ich dôsledkov. Hoci dejiskom knihy je dôsledne česká časť Československa a Československej socialistickej republiky, kriticky reflektuje novodobé dejiny rovnako Čechov i Slovákov, v zmysle dobových reálií, vyplývajúcich z rovnakej ideológie, sa však týka i Poliakov, východných Nemcov a ďalších našich geografických susedov. Názov knihy dráždil svojou provokatívnosťou. Gottland je totiž metafora a zároveň miera, v akej sa lojálnym a prispôsobivým podarilo „vyrovnať sa“ s reálnym socializmom, to jest nedostať sa do konfrontácie s režimom a neprivodiť si ťažkosti, ale naopak – zo všeobecnej mizérie v spoločenstve strachu ešte vytĺcť výhody a aspoň pred sebou „obhajiť“ vlastné zlyhania. „Karel Jan Schwarzenberg pred rokmi takto spomínal na svoje detstvo: ,Víte, že snad jen Čech je schopen ze sebe vypustit větu, kterou prý slýchával i můj otec, když se někde ve společnosti přiznal, že je Čech, a sice od Čechů. Ta věta zněla: Ale to je krásné, že se za nás nestydíte!' “ Gottland (nemecky znejúci názov pre menšiu krajinu, pomenovanú podľa menej slávneho speváka, by mohol znieť Kornland) totiž okrem mnohých príbehov ľudskej a občianskej statočnosti v normalizovanej a morálne upadajúcej krajine (M. Kubišová, K. Kryl, Zátopkovci, E. Kriseová, L. Reinerová, J. Moserová...) rozpráva o osudoch tých, ktorých represívny aparát režimu zomlel, a to i vtedy, keď sa obete rozhodli s ním kolaborovať. Szczygieł pri svojom exkurze do moderných dejín Čechov čerpal informácie a fakty z viacerých zdrojov, tie poprekladal osobnými výpoveďami postáv či ich citátmi, ba zavše opustil vecný tón a aspoň na niekoľkých riadkoch ich nahradil vlastnými úvahami a subjektivizujúcimi konštatovaniami, pripomínajúc nevôľu mnohých Čechov niesť osobnú zodpovednosť, nechuť nezabúdať a rozpamätávať sa, hovoriť o minulosti. Súčasťou cennej knihy, priemerne preloženej Miroslavom Zumríkom, sú čiernobiele archívne fotografie.

Mariusz Szczygieł: Gottland, Premedia Group, Bratislava 2012, 234 s.

-mah-

Gödel 1931

Velký brněnský rodák se těší ve své vlasti stále většímu zájmu, jak to dokládá i kniha, k jejímuž napsání se spojili tři čeští matematici dosti odlišných specializací. Jejich hlavním cílem je výklad slavné Gödelovy práce z roku 1931, po jejímž vydání se, jak říkají, „na prach rozpadly vizionářské snahy mnoha věhlasných matematiků, kteří spatřovali v axiomaticky vystavěné budově matematiky útočiště absolutní pravdy. Ale nic takového samozřejmě neexistuje!“ Protože stroze napsané Gödelovo dílo není příliš čitelné ani pro odborníka, nešetří autoři příklady, výklady a komentáři a propracovávají mnohem detailněji důkazy. Jejich dalším záměrem je poukázat na historické pozadí a na matematické i filozofické důsledky Gödelova objevu. Kniha obsahuje i stručný, ale působivě podaný Gödelův životopis, dokládající, že i jeho osudy a smrt byly paradoxem. Velmi poutavá je i závěrečná diskuse autorů s jedním z recenzentů. Nepochybně jde o jednu z nejlepších knih, jaké byly o Gödelovi a zejména o jeho díle napsány – autoři dávají houževnatému čtenáři šanci, aby tomu, co se z knihy dozví, také porozuměl.

František Včelař, Jaroslav Frýdek, Ivan Zelinka: Gödel 1931. Gnoseologická revoluce v matematice a exaktních vědách, BEN – technická literatura, Praha 2009, 273 s., cena 222 Kč.

-jn-

Rozhovory od Bakerova jezera

Rozhovory polárního badatele, žijícího v Kanadě (o jeho vlastním životopise Tři inkarnace psaly Listy 2/2012) s olomouckým environmentalistou vyšly sice už před deseti lety, ale uplynulá léta jim na zajímavosti jen přidávají. Jde v podstatě o futurologické dílo, v němž se autoři v živém dialogu snaží vystihnout hlavní problémy našeho světa a odhadnout jeho budoucnost. Jejich pohled je v zásadě optimistický, na čemž se patrně projevuje křesťanský základ, z něhož vycházejí. Tento základ se nijak nevylučuje s vědomím, že odpovědnost za osud světa leží na lidech. Skepticky založeného čtenáře překvapí pozornost, kterou věnují tzv. biblickému kódu, který je podle některých statistických výzkumů obsažen v textu Bible a obsahuje předpovědi, z nichž některé se už naplnily. Mimochodem se dovídáme mnoho zajímavého o arktické přírodě a o změnách, které vnesla civilizace do života jejích původních obyvatel – Inuitů. Kniha mi připomněla povídku Anatola France Na bílé skále, v níž jeden z účastníků debaty o budoucnosti lidstva předčítá svou literární vizi obdobné debaty v antických Aténách v době, kdy je navštívil svatý Pavel. Mladý čtenář by neměl zapomenout přečíst si knihu znovu řekněme po čtyřiceti letech.

Josef Svoboda, Pavel Nováček: Rozhovory od Bakerova jezera. Na hranici reality, meta-reality a fikce, Atelier IM, Luhačovice 2002, 223 s. 195 Kč.

-jn-

Zátiší s udidlem

Úvahy o holandském malířství v kontextu obchodu, řemesla, spořádaného života, mocenských ambic, politických intrik, šílenství individuálního i osobního, na druhé straně krása a umění. Vzhledem k době, kdy autor žil, mají eseje v lecčem zřejmě i poslání popularizační, avšak obraz toho, co bychom mohli označit za západní hodnoty předkládané polskému čtenáři, má k ploché didaktičnosti daleko. Esej Hořká vůně tulipánů o uchvácení krásou tulipánů, která vyvolala absurdní chování trhů, jež vedlo ke katastrofám, nabízí snad ne laciné paralely s úvahami docela aktuálními a zároveň připomíná opět dobu, kdy autor (1924–1998) žil; dnes se to čte jako připomínka, ale i jako varování: „Cožpak popsaná aféra nepřipomíná jiná, mnohem horší šílenství lidstva, která spočívají v oddanosti jedné ideji, jednomu symbolu, jednomu receptu na štěstí?“ Polský básník Zbigniew Herbert se dočkal zájmu u nás již před desetiletími, jako pozoruhodného esejistu ho známe odnedávna. V tomto doporučení by nemělo zaniknout: řeč je o kráse obrazů, třebaže i o tom temném, z čeho se rodí.

Zbigniew Herbert: Zátiší s udidlem, přeložil Jan Linka, Opus, Zblov 2012, 142 s., 268,- Kč.

-vb-

Brány spravedlivých

Synagogy Moravy, Slezska a Čech se představují z hlediska uměleckohistorického i stavebně technického, plány i výpravnými fotografiemi. Pražské, které trochu známe, ale i venkovské, v posledních letech opravené do stavu tak krásného, že – takové vlastně nikdy nebyly. Přesto těžko prohlásit prostě, že je to krásná kniha; je to kniha také svírající srdce a otvírající hrozné otázky: Člověk pociťuje vděčnost za snahu nevelkých židovských obcí, za přispění měst, vesnic, státu, lokálních patriotů, EU, ale nebyly ty ještě nedávné trosky – pravdivější? Nevracejí se někteří židé do synagog proti své vůli a podle přání nás dnešních? Karel Poláček? Ale ne, zažeňme teď tyhle otázky... Krásné fotografie a další cenný plod celoživotního hlubokého zájmu brněnského architekta a historika. Každý tam učiní svůj objev: třeba nejstarší synagogu na Moravě nebo jednu z mála našich skutečně krásných neogotických staveb, synagogu ve Velkém Meziříčí. Jedno přání: měla by vzniknout jedna kniha ještě tísnivější: o synagogách zničených u nás od roku 1938 až třeba po brtnickou, zbouranou v 80. letech.

Jaroslav Klenovský, Ludmila Hájková (fotografie): Brány spravedlivých, FOTO STUDIO H, Ústí nad Labem 2012, 264 s.

-vb-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 6/2012
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.