Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2013 > Číslo 3 > Štěpán Steiger: Být nemocný v USA

Štěpán Steiger

Být nemocný v USA

Téměř polovina Američanů ve věku mezi 19. a 64. rokem života – odhadem 84 miliony – neměla v roce 2012 buď vůbec žádné zdravotní pojištění, nebo jenom takové, jež je dostatečně nechránilo před vysokými náklady zdravotní péče. Takový je jeden ze závěrů zprávy newyorské nadace Commonwealth Fund. Zpráva dokumentuje skutečnost, že rostoucí počet zaměstnaných Američanů a jejich rodin si nemůže dopřát zdravotní péči anebo se hroutí pod břemenem výdajů za ni účtovaných.

Tuto krizi neodstraní ani fakt, že 1. ledna příštího roku vstoupí v platnost poslední část zákona o zdravotnictví, jejž v březnu 2010 podepsal prezident Barack Obama. Zákon, známý pod zkratkou – nejdříve výsměšnou, dnes však obecně užívanou Obamacare (Obamova péče), plným názvem Patient Protection and Affordable Care Act (Zákon na ochranu pacienta a dostupnou péči; mimochodem jeho text má rozsah několika set stran), nabýval platnosti postupně. Mnozí lidé, dnes nedostatečně nebo vůbec ne pojištění, jím budou odsunuti do méně kvalitních skupin pojištění, v nichž budou muset doplácet nebo si nebudou moci dovolit pojištění u soukromých společností v tzv. zprostředkovatelnách. Jinak řečeno, až příliš mnoho rodin s nízkým nebo středně vysokým příjmem bude i nadále bez dostatečné zdravotní péče, a tu – případně léky – bude muset zcela pominout.

Jediná věková skupina, které podle zmíněné zprávy přináší nový zákon zlepšení, jsou mladí lidé mezi 19 a 26 lety: procento nepojištěných mezi nimi totiž kleslo ze 48 % v roce 2010 na 41 % v roce následujícím. Je to zřejmě proto, že už platí ta část nového zákona, jež dovoluje, aby tito mladí lidé využívali pojištění svých rodičů. U všech ostatních věkových skupin se podíl nepojištěných buď nezměnil, nebo dokonce zvýšil.

45 % všech dospělých Američanů nemělo pojištění celoroční nebo nemělo kryty všechny náklady na zdraví. Skoro třetina – 55 milionů – nebyla v roce 2012 určitou dobu pojištěna; asi 30 milionů, tj. dalších 30 %, sice pojištěno bylo, ale jak zpráva uvádí, muselo navíc z vlastní kapsy platit za péči tolik, že je možno je považovat za nedostatečně pojištěné.

V období mezi lety 2003 a 2012 se zvýšil počet nepojištěných nebo pojištěných nedostatečně z 61 milionů (36 % dospělých) na 81 milionů (46 %). Polovina z nich (40 mil.) pocházela v roce 2012 z rodin s příjmem pod 133 % federálně stanovené úrovně chudoby (14 856 dolarů u jednotlivce nebo 30 657 dol. u čtyřčlenné rodiny). Mezi dospělými s příjmem mezi 133 % a 249 % této úrovně bylo zhruba 21 milionů nějakou dobu v roce 2012 bez zdravotního pojištění, případně s pojištěním nedostatečným.

Více než dva z pěti dospělých (75 milionů) udávali, že měli různé problémy s placením účtů za lékařské ošetření. Šlo např. o neschopnost platit účty vůbec, kontaktovali je exekutoři anebo museli změnit způsob života, aby mohli zaplatit výdaje na zdravotní péči. Přitom 32 % sdělilo, že jim bylo v důsledku sníženo úvěrové ohodnocení, a tak omezena možnost výpůjčky (nebo zvýšen její úrok) na auto či dům, případně byl zvýšen úrok na úvěrovou kartu.

Asi 28 % lidí uvedlo, že na zaplacení účtů za zdravotní péči museli použít všechny svoje úspory. Čtvrtina dospělých nemohla pro vysoké náklady na zdravotní péči krýt výdaje na základní životní potřeby (potraviny, teplo nebo činži), 17 % odložilo z tohoto důvodu kariérní nebo vzdělávací plány, 4 miliony vyhlásily osobní bankrot, 5 mil. požádalo o druhou hypotéku nebo jiný druh půjčky. Kdo nenašel pro zdravotní výdaje způsob financování, byl nucen se bez zdravotní péče obejít.

V roce 2012 dosáhl počet lidí ve věkové skupině 19–64 let, kteří museli čelit vážným problémům ve financování své zdravotní péče, ohromujícího vrcholu: 80 milionů (43 % této skupiny). Bylo to o 17 % více než v r. 2003. Příslušníci této skupiny měli s mnohem menší pravděpodobností pravidelnou zdravotní péči a také méně doporučované prohlídky, pokud jde o cholesterol, krevní tlak či rakovinu tlustého střeva. Pouze 49 % žen s příjmem pod 133 % federálně stanovené úrovně chudoby mělo v určeném časovém rámci mamogram.

Commonwealth Fund ve své zprávě konstatuje rekordní počty lidí, kterým v roce 2012 nedostatek prostředků nedovolil dostatečnou péči o zdraví:

– 53 miliony se zdravotními problémy nenavštívilo lékaře nebo nemocnici,

– 50 milionů si nevyzvedlo léky na předpis,

– 49 milionů se nedostavilo k testům, vyšetření nebo následné péči, doporučené lékařem,

– 57 milionů, ačkoliv jejich lékař doporučil specialistu, jej nenavštívilo.

Asi 56 milionů udávalo, že mají zvýšený krevní tlak, cukrovku, astma, rozedmu plic, bolesti na plicích nebo srdeční potíže. Osmadvacet procent chronicky nemocných dospělých sdělilo, že neberou dávky svých léků anebo nevyužívají předepsaná léčiva pro pravidelnou kúru, poněvadž si to nemohou dovolit, i když tak ohrožují své zdraví nebo život. Šedesát procent chronicky nemocných, kteří v době průzkumu nebyli pojištěni, prohlásilo, že své léky nemohou zaplatit.

Růst cen pojistného představuje břemeno zejména pro domácnosti s nízkým příjmem. V r. 2012 stouplo průměrné roční pojistné v případech, kdy pojištění hradí zaměstnavatel, u jednotlivců na 5615 $ a u rodin na 15 745 $. Zaměstnavatelé zvýšili rovněž podíl pojistného, jejž mají platit zaměstnanci. Rostoucí pojistné však nejvíce zatížilo chudé a ty, kdo si je musí sami hradit. Téměř třetina (31 %) lidí s příjmy pod 133 % federálně stanovené úrovně chudoby v průzkumu udala, že byli nuceni vydat takto 10 nebo i více procent příjmu.

Nový zákon předepisuje, že každý je povinen buď se zdravotně pojistit, nebo – pokud tak neučiní – zaplatí pokutu. Koho nepojistí zaměstnavatel nebo kdo nepřichází v úvahu pro vládou financované programy jako např. Medicaid (bezplatná lékařská péče o nemajetné), bude si muset koupit pojištění na tzv. zprostředkovatelnách, jež budou podle zákona zřízeny a které mohou poskytnout slevy podle výše příjmu. (Tyto zprostředkovatelny mají být financovány jednotlivými státy Unie. Mnohé státy však, zvláště ty, kde vládnou republikáni, už prohlásily, že vzhledem ke škrtům v rozpočtech zprostředkovatelny nezřídí. Popis politického boje, který se proto na jaře 2013 rozhořívá mezi prezidentem a jeho oponenty, by vyžadoval zvláštní článek.)

Pro většinu současných nepojištěných (nebo pojištěných nedostatečně) se ovšem situace nezmění. Článek v dubnovém čísle odborného časopisu Journal of General Internal Medicine informuje, že většina nízkopříjmových domácností – i přes podpory, jež dostávají – si u zprostředkovatelen bude moci pořídit pouze nejnižší stupeň pojistného, tzv. bronzové plány. Byť i ti, kdo vydělávají až 133 % úrovně chudoby, budou na „bronzové plány“ vydávat jenom 2 % svého příjmu, budou tyto plány pokrývat toliko 60 % nákladů – a na pojištěncích tak bude, zda dokáží zaplatit zbývajících 40 %. Bezpochyby to povede k tomu, že mnohé rodiny se péči, vyšetření a lékům „vyhnou“.

Sdružení Lékaři na podporu celonárodního zdravotního programu (Physicians for a National Health Program) vypočetlo, že šestapadesátiletý občan zaplatí 4361 dolarů pojistného na „bronzový“ plán péče (nepočítaje subvence od státu) a dalších až 4167 $ ve formě odpočitatelných položek a příspěvků. Jinými slovy, více než 18 % jeho příjmu bude výdaji na zdravotní péči. „Obamacare“ nejenže – navzdory prezidentovým slibům – nezaručuje lékařskou péči pro všechny, nýbrž pro miliony Američanů institucionalizuje nedostatečnou péči na nízké úrovni. Povede k omezenému pojištění nebo k rostoucím výdajům pro ty miliony občanů, jejichž výdaje na péči o zdraví byly kryty pojištěním placeným zaměstnavatelem. Současně zvýší zisky pojišťovny, jimž přibudou miliony nových platících zákazníků.

Štěpán Steiger (1923) je publicista a překladatel.

Obsah Listů 3/2013
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.