Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 3 > Dagmar Vaněčková: Rakousko: Vítězství je... čí?

Dagmar Vaněčková

Rakousko: Vítězství je... čí?

Nejpočetněji byla ve volbách do Evropského parlamentu zastoupena strana nevoličů. Alespoň v Rakousku a ve většině členských zemí Evropské unie. Do volební místnosti v mém volebním okrsku nesměřovaly davy ani v náznacích. Za krásného letního počasí se v hlavním městě konal Frauenlauf. Kolik občanek se zúčastnilo? Kdo ví a kdo se zajímal...

Mediální pozornost patřila volebním výsledkům. Od sedmnácté hodiny byly známy dosti přesné odhady v procentech i počtech. Podle očekávání největší přírůstky zaznamenala ve Vídni opozice: FPÖ, Freiheitliche Partei Österreich, a strana zelených, kteří mají navrch už v devíti obvodech. V nejmenší spolkové zemi Vorarlberku dokonce s převahou zvítězili, a tím narušili dlouholeté prvenství lidovců. Rovněž ve štýrské metropoli Grazu uspěli zelení nejlépe; tam i „modří“, strana Svobodných, překonali dřívější nadvládu socialistů a nebezpečně takřka ohrozili výsledek lidovců. Počty europoslanců zdvojnásobila jak strana zelených, tak i Svobodní, obojí ze dvou na čtyři. Na samém okraji téměř všeobecného nezájmu je zvolení jediné reprezentantky nové strany NEOS.

Skutečností ovšem zůstává markantní nezájem nebo nejspíše kritický odstup většiny nejen rakouských voličů o vrcholné orgány EU, ať už je to Evropský parlament s jeho nákladným stěhováním z místa na místo, Rada Evropy nebo Komise, na konci května obohacená nekonečnými dohady: má v jejím čele stanout konzervativní kandidát (což by odpovídalo výsledkům voleb), anebo sociální demokrat, což by zřejmě uspokojilo nároky Němců na vedoucí roli? Jejich jména se vzápětí ocitají v obecném zapomnění, zatímco odpůrci Unie zleva i zprava se dále těší občanské pozornosti...

Obraťme raději list k příjemnější stránce v politice Rakouska; tou je nesporně působení jeho ministra zahraničí Sebastiana Kurze. Nejen zdaleka nejmladší mezi resortními kolegy v Unii, v Evropě a možná na světě. Pohledný štíhlý muž, nenápadně elegantní, usměvavý, avšak ne v každé situaci a za každou cenu, jak bývá dobově zvykem. V úvodníku vídeňského deníku Die Presse mne zaujala o něm věta: „Chce a umí naslouchat.“ Což nebývá samozřejmost u politiků jeho postavení.

Ve svých sedmadvaceti letech představuje velkou naději lidové strany a rakouské politiky, zejména působením v tak náročném resortu, jaký zahraniční vztahy představují. Narozen ve Vídni, maturoval s vyznamenáním, absolvoval Právnickou fakultu Vídeňské univerzity. Teprve v roce 2003 začal politickou dráhu mezi lidoveckou mládeží, stal se jejím předsedou ve Vídni a posléze v Rakousku. Byl za lidovou stranu členem zemského vídeňského sněmu.

Nevím, za jakých okolností a kým byl v roce 2011 rozpoznán jeho talent k významné funkci státního sekretáře pro integraci ve spolkové vládě. Vedl si v choulostivé agendě přílivu uprchlíků, imigrantů, azylantů s příkladnou rozvahou a tolerancí. V prosinci loňského roku složil slib ministra zahraničí poté, kdy dr. Michael Spindelegger, předseda lidové strany, zůstal vicepremiérem a převzal ministerstvo financí.

Raketový kariérní vzestup má za sebou Sebastian Kurz. Je asi příliš krátká doba na hodnocení jeho činnosti. Pozornost už ovšem vzbudil: například cestou do Íránu v úsilí o lepší vztahy se státem dosud v Unii i velmocenské politice spíše podezřívavě pozorovaným než navštěvovaným. V dubnu pobýval v Izraeli, zemi, která patří do povinného repertoáru cest špičkových rakouských politiků. Snaží se o vyvážená stanoviska v citlivých bodech, jako je ukrajinská krize, i s ohledem na tradičně dobré kontakty s Ruskem. Je to rozený politik v duchu nejlepších tradic rakouské neutrality, s citem pro úlohu malého středoevropského státu a s vědomím širších geopolitických zájmů?

Dagmar Vaněčková (1933) je novinářka, žije ve Vídni a v Třeboni.

Obsah Listů 3/2014
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.