Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 3 > Knihy

Knihy 3/2014

Zameteno

– Pozoruhodné brněnské prostředí představuje sdružení Moravskoslezský kruh, vydávající před časem zajímavé časopisy Bariéry a později Konec konců. A. Hošťálek a L. Vencálek se spolupracovníky, kteří je připravovali, vyzvali nyní kmenové autory a přispěvatele, aby napsali alespoň do sborníku. V pěkné knížce (s výtvarným doprovodem Jana Steklíka) se nakonec sešlo patnáct autorů různých generací a se zkušeností od let protektorátu po dnešek; vzpomínají, píší o své nynější práci a o knihách (mj. F. Gál, V. Fux, M. Kašpárková, J. Válka, Jana Soukupová, J. Štěpaník, P. Pelčák). Někteří mají štěstí na práci, jež je baví i živí, jiní udělali zkušenost trpčí. Ve znamení smutku nad bulvarizací a stále menším prostorem pro přemýšlivé časopisy a náročnější texty jako by však byl celý sborník. Se zkušeností napínavého života Listů těžko ten smutek nesdílet; zhrzenost (již pisatel těchto řádků celkem sdílí) je ovšem zrádná, a tak lze narazit i na názor, že dnešní média jsou – jako za druhé republiky či možná jako Rudé právo za normalizace. Pro závěr udělali editoři seznam knih všemožných žánrů přispěvateli doporučených k četbě. Dle sdělení vydavatelů lze knížku koupit v Academii na náměstí Svobody v Brně nebo půjčit v některé z velkých knihoven.

Antonín Hošťálek, Ladislav Vencálek (ed.): Zameteno, Moravskoslezský kruh, Brno 2014, 120 s., cena 110 Kč.

-vb-

Pivo U Chárona s Jožom Urbanom

– „K nedožitej päťdesiatke a k 15. výročiu tragickej smrti básnika Jozefa Urbana“, tak znie podtitul útlej spomienkovej knižky. Poet a aforista Ondrej Kalamár ju otvára vlastnou básňou, ktorá je zároveň rovnomenným predslovom a mottom: „Napísal som ti list / čistý biely / hľadajúci každý príbeh / ktorý sme spolu ešte / mohli prežiť...“ Napokon sa tak stalo. Fiktívny rozhovor oboch priateľov a hlavných protagonistov knihy – príbehu pokračuje dávno po tom, čo básnik a textár Jozef Urban zahynul pri autonehode 28. apríla 1999. Debutoval básnickou zbierkou Malý zúrivý Robinson (1985), za ktorú získal Cenu Ivana Kraska. Profiloval sa však aj ako publicista a úspešný autor piesňových textov pre Miroslava Žbirku, Petra Lipu, skupiny Dorian Gray, Broken Heart, Money Factor, Elán..., napísal libreto k muzikálu Kráľ Dávid a autorsky sa podieľal na soundtracku k filmu Fontána pre Zuzanu 3. Rozhovory, po rokoch poskladané z dochovaných a oprášených útržkov pamäte i z predstáv, čo si zrejme povieme pri najbližšom stretnutí, sa najčastejšie odohrávajú v aute počas takzvaných „džojrajdov“ do Bratislavy. Napokon, Urban „býval všade len prechodne a podmienečne, neustále strácal kľúče, vykopával dvere a potom ich opravoval“... Na cestách a v spoločnosti priateľov z mokrej štvrte patril k výborným spoločníkom, zatiaľ čo „ako životný partner bol skôr nočnou morou“. Spočiatku rebeloval proti všetkému, čo ho iritovalo a čím pohŕdal. Nakoniec ho zomlel stredný prúd a zostalo mu rebelantstvo iba ak proti sebe. Je autorom aj týchto veršov: „Prestanem na čas písať. Bolí to. Vyhádzal som si z duše nábytok. Som prázdny ako búda pre psa.“ Zahynúc pod kolesami poľského kamiónu kdesi medzi Zvolenom a Detvou prestal písať, no neprestávajú ho čítať mnohí milovníci skutočnej poézie.

Ondrej Kalamár: Pivo U Chárona s Jožom Urbanom, Trio Publishing, Bratislava 2014, 86 s.

-mh-

Nowy kapoan. Strzei i traf do czesko-polskich językowych gaf

– Polských knih různých žánrů, které se věnují sousedským vztahům (nejen) polsko-českým, vychází stále neuvěřitelné množství; českou konjunkturu, která v Polsku trvá nejpozději od 70. let, přitom nikdo nevysvětlil docela (třebaže Kundera, Havel, Menzel aj. to z velké části vysvětlit mohou). A významná vratislavská bohemistka, autorka tlustých a solidních Dějin české literatury, vydala nedávno už druhou svou knihu o našich vztazích, zejména však vztazích (a nedorozuměních) jazykových. Ty jsou jak známo nevyčerpatelným zdrojem zábavy, ale také – pro laika aspoň intuitivního – poučení o vztazích mezi slovanskými jazyky a jejich nestejném vývoji v různých obdobích. Možná se autorka někdy snaží žertovat až příliš úporně, ale je to kniha zábavná a pro cvičení jazykového citu a posilování obranyschopnosti před takzvanými zrádnými slovy nedocenitelná.

Zofia Tarajło-Lipowska: Nowy kapoan. Strzei i traf do czesko-polskich językowych gaf, Afera, Vratislav 2013, 216 s.

-vb-

Odsun Němců z Olomouce

– Autor nás uvádí do demografických poměrů Olomouce před druhou světovou válkou i během ní; připomíná vyvraždění téměř všech zdejších židů, připomene, že ve vnitřním městě i v některých čtvrtích se podíl Němců pohyboval ještě v meziválečné Olomouci kolem poloviny. Padne také zmínka o německém protinacistickém odboji; o tom by se chtělo číst (samozřejmě v knize s jiným posláním) víc! Připomenut je německý dosazený představitel města v prvních letech okupace Fritz Czermak, který byl lidovým soudem po válce „díky četným svědectvím mnoha Čechů, kterým pomohl, propuštěn na svobodu“. Hlavní téma je ovšem smutné a často hrůzné: od – výslovného – aplikování nedávných protižidovských předpisů na Němce až po mučení a vraždění ve sběrných táborech; nejhorší pověst má tábor hodolanský. Je i pravda, že se našli lidé i úřady čelící oněm hrůzám. V krátkém přehledu se dozvídáme alespoň něco o poválečných osudech olomouckých Němců. Je zlé, že práce na toto téma a o těchto místech je stále téměř průkopnická, to však není vina mladého autora; tomu patří vděk. (Jen dodatek: v krátkém doporučení není důvod se věnovat drobným překlepům, zde však by se nedostatek jazykové redakce dal demonstrovat na příkladech až kuriózních).

Martin Hájek: Odsun Němců z Olomouce, vydáno vlastním nákladem autora, Vrahovice 2013, 152 s.

-vb-

Ambasadorowie wzajemnego porozumnienia. Niedocenieni twórcy pomostów między polskš i czeskš kulturš (XIX–XXI w.)

– Kniha je poutavá a čtivě napsaná celá, ač byla psána podle akademických pravidel (ostatně i poznámkový aparát je radost číst). Co vybrat? Tušili jsme, že Henryk Sienkiewicz měl dohromady přes sedmdesát lepších i horších překladatelů do češtiny? Mezi válkami byly vztahy mezi Polskem a Československem špatné, ale když projížděla rakev spisovatele zesnulého a pohřbeného předtím ve Švýcarsku, byla od pohraničních Velenic po Petrovice zdravena zástupy. V Panteonu Národního Muzea se se spisovatelem loučil předseda vlády Švehla, arcibiskup Kordač, prezident Masaryk poslal věnec. V podtitulu se mluví o „nedoceněných tvůrcích“ našich vztahů – někdy jsou to tedy i tvůrci pozapomenutí, ale kdysi veleslavní. Těžko vybírat to nejzajímavější, co polský historik střední generace (a brněnský rodák) popsal; zmiňme i třeba jeho letmé srovnání prezidentských pohřbů a hrobů v Polsku a u nás.

Roman Baron: Ambasadorowie wzajemnego porozumnienia. Niedocenieni twórcy pomostów między polskš i czeskš kulturš (XIX–XXI w.), Wydawnictwo Adam Marszałek, Toruň 2013, 372 s.

-vb-

Mimo čas. Texty písní

– Mnozí nebudeme nikdy umět číst Mertovy texty jako samostatné, svébytné básně – natolik se nám ty patetické, humorné, lyrické, příběhové písně vryly do mysli. Náš obraz – přinejmenším – lyrických i ponurých 60., 70. a 80. let (pak jsme byli roztržitější) je do značné míry obrazem Mertovým. Pořadatel Jan Šulc vysvětlil přesvědčivě, proč nelze texty přesně datovat; vyvíjely se a mnohé vyvíjejí pořád, improvizovaně i promyšleně se měnily; byla s tím spousta práce. Bez toho určitě nepamětník mnohé nedocení. Nevadí to zásadně, ale někdy to přijde líto. „Ale až bude Prazdroj odkupovat Coca-Cola?/ budem na to Čundrgrundem prdět?/ skrz fialky?/ zdola,“ zpíval například prorok – v 70. letech!

Vladimír Merta: Mimo čas. Texty písní, Galén, Praha 2013, 1008 s.

-vb-

Sšsiedztwa

– Tento sborník je především historický a sociologický. Zajímavá srovnání třeba lužickosrbsko-polských a lužickosrbsko-českých vztahů, ale i snaha zachytit chování fotbalových fanoušků, zvláště pak v souvislosti s vyzněním fotbalového Mistrovství Evropy, konaného v roce 2012 mj. ve Vratislavi (Češi pohostinnost i organizaci podniku ocenili: „Vratislavané zapůsobili na Čechy pozitivně.“ Od těch, kdo tehdy v Polsku byli, jsme to slyšeli, zde to máme potvrzeno statistikou.) Ani tato kniha nemůže odpovědět docela na otázku po českém velmi dobrém jménu v Polsku posledních – už – desetiletí, ale ledacos pochopit pomůže.

Sšsiedztwa III RP – Czechy. Zagadnienie społeczne (ed. Marcin Dędicki, Julita Makarová), Wydawnictwo GAJT 1991, Vratislav 2013, 300 s.

-vb-

Znak

– Polský měsíčník Znak patřil za minulého režimu ke dvěma či třem tolerovaným katolickým intelektuálním časopisům, které dávaly jasně najevo odstup, později postoj opoziční. Prostředí tzv. otevřeného katolicismu vydalo sice i prvního nekomunistického premiéra v rozpadajícím se sovětském bloku T. Mazowieckého, jinak však ztratilo po r. 1989 na vlivu. Že existuje dál, dokládá i květnové číslo Znaku s hlavním tématem obrazu Boha v našich myslích; dočteme se (na základě průzkumu) také o transcendentních představách těch, kdo v osobního Boha nevěří. Je i mnoho jiných témat: třeba osud někdejších „filmových klubů“, „kin náročného diváka“ i obyčejných místních kin. Čtenáři z jiného prostředí než křesťanského se Znak nepodbízí, zároveň ho nepovažuje za politováníhodného hmotaře či natvrdlou oběť komunistické propagandy, což se jinak o sobě doslýchá často v Polsku i u nás. Připomeňme Znak taky proto, že míval (má dosud?) u nás čtenářskou obec nepočetnou, ale důležitou.

Znak, č. 708, květen 2014, cena 19,90 PLN, v předplatném 13 PLN.

-vb-

Gorkij

– Druhá knížka z už zmíněného Moravskoslezského kruhu provází čtenáře životem i dílem velkého ruského spisovatele. Co autora k psaní přimělo? „Gorkého jsem objevil v sedmnácti. Prorazil krunýř samoty, který jsem si kolem sebe jako puberťák vybudoval – objevil jsem spřízněnou duši, a pak jsem ho poznával stále víc a zjistil jsem, jak velký je to autor. Dnes se o něm píše jako u sluhovi Stalina, což je holý nesmysl.“ A to se autor snaží doložit událostmi z Gorkého života, jeho slovy, slovy souputníků. Kniha není velká, ale čtenáře překvapí šíře postřehů, které na malé ploše dokážou plasticky vykreslit život bouřliváka v čase carského Ruska i v sevření Stalinovy náruče. I tuto knížku najdete v brněnské Academii a v internetových knihkupectvích a v knihovnách.

Antonín Hošťálek: Gorkij, Moravskoslezský kruh, Brno 2014, 96 s. (obr. příloha 12 s.), 90 Kč.

-lav-

I Marx, i Havel

– Už dva roky se mnozí přistihujeme často při otázce, kterou už nemůžeme bohužel přímo položit: Co by na to řekl Jaroslav Šabata? Jistě víme několik věcí: že by nám vlídně a překvapivě inspirativně odpověděl i na otázku nejnaivnější a že by jeho odpověď byla optimistická, ale že by to nebyl optimismus lehký. Byl optimistou zásadně i pracovně: je-li něco ztraceno, nemá-li naše účast ve veřejném životě smysl, pak ovšem nemá ani moc smyslu o tom přemýšlet. Jaroslav Šabata byl i optimista – riskněme teď tento termín – retrospektivní: v jeho očích a v jeho podání se jevily buď jak buď jako vítězství i první republika, i osmašedesátý, i Charta 77. Přes všechny porážky a pronásledování. Nic laciného, žádná idylizace, jen pravý opak cynismu a nihilismu. Připomeňme si dva roky po jeho smrti vděčně tuto knihu (se dvěma zajímavými texty navíc, od Jakuba Patočky na začátku a Petra Pitharta na závěr).

Jaroslav Šabata: I Marx, i Havel, MDA-Doplněk, Praha, Brno 2013, 228 s.

-vb-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 3/2014
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.