Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 4 > Olga Hostovská: Upír Hostovský

Olga Hostovská

Upír Hostovský

Na pražském knižním veletrhu v květnu 2014 jsem se setkala s holandským bohemistou a překladatelem Edgarem de Bruin, který mě o několik měsíců dříve oslovil prostřednictvím internetu. Edgar je zkušený překladatel s pětadvacetiletou praxí, překládá hlavně soudobé české spisovatele včetně Škvoreckého a Havla, ale teprve když se na něho v roce 2013 obrátila holandská nadace pro literaturu, aby se podíval po nějakém „zapomenutém“ českém klasikovi, objevil Egona Hostovského a některé jeho knihy včetně posledního vydání románu Nezvěstný, který vyšel v Mladé frontě v roce 2011 v nákladu 1500 výtisků a dosud, pokud vím, není rozebraný.

Edgar rovněž už deset let provozuje literární agenturu Pluh a jejím prostřednictvím (a ve spolupráci s nadacemi pro literaturu v jiných zemích) se teď snaží docílit toho, aby překlad Nezvěstného vyšel současně také v Německu, Francii a Anglii. Při našem setkání mi položil otázku: proč Hostovského skoro nikdo z Čechů nezná? Proč o něm nevěděl on, holandský bohemista, který v 80. letech pobýval jako stipendista rok a půl v Praze? Abych mu mohla odpovědět, musela jsem tuto otázku položit nejdřív sama sobě.

Myslím, že vynález televize umožnil veřejnosti poznávat umělce nejen prostřednictvím jejich děl, ale přímo osobně. Proto ta ohromná obliba talk-show, v nichž pohotový moderátor dokáže i z nedostupné veličiny udělat pitomce, a tak ji přiblížit prostému lidu. Ostatně méně náročným čtenářům stačí ke štěstí, když se mohou pochlubit, že příslušného autora znají osobně a v knihovně mají od něho podepsanou knížku.

Řekla bych, že Hostovskému ublížilo nejen to, že když v roce 1994 začaly konečně vycházet jeho spisy, byl už přes dvacet let mrtvý, ale mám dojem, že představitelé nastupující literární vědy a kritiky, zvláště naturalizovaní Pražáci mezi nimi, mu nedokázali odpustit, že ho jako první objevil „nějaký“ Papoušek z Trhových Svin.

Myslím, že případ Egona Hostovského nejvýstižněji charakterizuje to, jak svůj vlastní úděl exulanta popsal ruský spisovatel Zinovij Zinik v úvaze Je někdo doma? aneb Hledání vlastního stínu (Host 3/2009):

Nejlepší příklad duševního ovzduší exilu skýtají upíři, bytosti odsouzené k věčnému přebývání na pomezí dvou světů. Jsou to však emigranti velmi zvláštního druhu: nevrhají stín. (...) Existence spisovatele ve vnějším světě se měří vlivem, jaký má jeho dílo – stínem, jaký vrhají jeho slova. Upíři jakožto emigrantští spisovatelé jsou nepochopeni v zemi svého pobytu a neschopni dosáhnout přes hranice ke svým čtenářům v otčině.

Obsah Listů 4/2014
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.