Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 2 > Miroslav Polreich: Protestuji

Miroslav Polreich

Protestuji

Otiskli jste v 1/15 nehoráznou a politicky velice tendenční povídku Bylo to na konci války od Josefa Klimta ukrytou v rubrice Dopisy. Dozvěděli jsme se v rámci vzpomínání na osvobození v roce 1945, že němečtí vojáci nám nikdy nevyhrožovali a nemířili na nás a Rusové osvoboditelé nás chtěli zastřelit. Navíc nelidsky se choval nějaký Čerkes (je asi z jiné, nižší kultury) a zachráncem je kulturní zvěrolékař, a to zrovna Ukrajinec. To je dnešní šablona Listů? Povídková fikce má i faktické smyšlené vady. Sovětští vojáci se nedělili – a ani to nešlo – v našich očích na Ukrajince, Bělorusy apod. Byli to prostě Rusové. Pamatuji si to dobře. Bylo mně již 15 let.

Nejde jen o pochybení redakce, ale o řízenou kampaňovitost, pro kterou jsou ruská zvěrstva v roce 1945, dokonce hodní Němci a vznešenost, statečnost charakter a lidství Ukrajinců základem dnešní propagandy a rusofobie. S takovýmto dělením národů v zájmu ospravedlnění Majdanu nelze souhlasit; a nemusím připomínat ani fašistické vlajky a zapalování lidí, které k němu patří.

Proč ale kampaňovitost? Obdobný článek s názvem Květnové osvobození 1945 mělo v Brodě i stinné stránky vyšel v Cestě Vysočinou 22. 7. 2014. Ten k tomuto výročí připomíná, že po osvobození pro Německý Brod nastalo další nelehké období. Neukáznění sovětští vojáci kradli, páchali další nepřístojnosti, opíjeli se, sexuálně obtěžovali (neuvádí se, že by přímo znásilňovali). Dokonce svým příchodem (!) způsobili nedostatek potravin a ostatních základních potřeb. A nyní pozor: naproti nim zde byli i Rumuni, kteří se chovali daleko disciplinovaněji. (Ve vaší povídce to byli přímo Němci a Ukrajinci.) Vzhledem k tomu, že jsem v onom Německém Brodě žil, dobře si pamatuji, že se každý večer na otevřených parketech (Prempír, Škvárovna, Žižkov) hrálo a tancovalo a lidé si dokonce rozebírali ty násilnické ruské vojáky domů. Ano, ta redakce je v rukou ODS; když jsem protestoval, dozvěděl jsem se, že se to tak dnes píše. Listy mě o tom také přesvědčily, i když myslím, že v rukou ODS nejsou. Tím hůř.

Obsah Listů 2/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.