Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 3 > K 85. narozeninám Evy Kantůrkové

K 85. narozeninám Evy Kantůrkové

Mezi druhým a třetím letošním číslem Listů, v pondělí 11. května, oslavila své pětaosmdesáté narozeniny spisovatelka Eva Kantůrková. V těchto dnech diskutuje společnost zejména o filmu Jan Hus, který na základě jejího stejnojmenného románu natočil pro Českou televizi režisér Jiří Svoboda. K narozeninám se sluší napsat, že Eva Kantůrková patří mezi nejlepší české spisovatele po druhé světové válce a že je patrně nejvýznamnější českou spisovatelkou dneška. Kantůrková od začátku své spisovatelské kariéry píše o živých lidech v dějinách, „o individuálním osudu v těsném prolnutí se společenským děním“, jak před třemi lety napsaly Lidové noviny. Nejstarším příkladem zde budiž Smuteční slavnost (1967), román o Svažovu, kolektivizaci a Václavu Janušovi, nábytkářském dělníkovi, partyzánovi, komunistickém tajemníkovi, který si chce podmanit nejen jednu vesnici, ale lidi v ní. Smuteční slavnost je čtivou reflexí nástupu komunistického monopolu moci a zcela se vyrovná dalším tematicky a časově podobný knihám, zmiňme jen povídkové Záznamy (1963) Vladimíra Mináče. Ani u Mináče, ani u Kantůrkové nevystupují postavy plakátovité, neplatí, že by oponenti komunistické strany měli jen dobré nebo jen špatné vlastnosti. Na konfliktu mezi dvěma lidmi je postaven i román Nečekej, až zajde slunce (2011), těmito – v románu nepojmenovanými – postavami, jsou Milan Hübl, významný komunistický funkcionář a pozdější chartista, a Gustáv Husák. První si druhého váží a pomáhá mu na vrchol moci. Druhý prvního zničí, jakmile na vrchol vystoupá. Málokterá próza ale tak pestře popisuje dilemata lidí, kteří byli v Československu na vrcholu moci koncem šedesátých let.

Silnou stránkou tvorby Evy Kantůrkové je schopnost popisovat i témata nechtěná. Patří sem ukázkově rozhovor s režisérem a expředsedou KSČM Jiřím Svobodou nazvaný Tajemství sametu (2013) a společná dopisová kniha severočeského spisovatele Václava Duška a Evy Kantůrkové Vy nám taky (2008). Což je kniha zjevující, že lidé mohli být frustrováni polistopadovým režimem a že to mohla být frustrace oprávněná. Ve svých knihách Eva Kantůrková také hodně vypráví o sobě, zvlášť v posledních letech používá formu dopisů nebo fiktivních rozhovorů. Svého druhu životopisnou skicou je auto-rozhovor Řekni mi, kdo jsi (2012), který obsahuje i vzpomínky na řadu autorčiných generačních a profesních souputníků. Ze zkušenosti čerpají slavné Přítelkyně z domu smutku (1984) i deník psaný ve dnech kolem úmrtí manžela Evy Kantůrkové Jiřího Kantůrka vydaný pod názvem Nejsi (1999).

Za Listy přejeme Evě Kantůrkové zejména pevné zdraví, těšíme se na další její knihy i společná setkání.

-red-

Obsah Listů 3/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.