Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 6 > Lavina, kterou Německo zatím zvládá

Lavina, kterou Německo zatím zvládá

Pro současnou německou situaci je příznačný mediálně diskutovaný výrok spolkového ministra financí Wolfganga Schäubleho ze začátku listopadu, který srovnal neutuchající příliv uprchlíků s lavinou, u které nevíme, zda se již dostala do údolí, nebo se stále ještě nachází v horní části kopce. Lavinu může podle jeho slov rozpoutat i poněkud neopatrný lyžař, když vyjede na kopec a pohne trochu sněhem. Zároveň upozornil na to, že tuto krizi je možné vyřešit pouze v rámci Evropy.

Varování Schäubleho, který není znám nepromyšlenými emocionálními výstupy, je odpovědí na opakovaná tvrzení kancléřky Merklové „My to zvládneme!“ a odráží bezradnost německé politiky a týden od týdne se posouvající nálady veřejnosti. Rostou obavy, nejistota a kritika na adresu politických představitelů. Celkově však mezi Němci stále převládá relativně klidný a v mnoha případech i vstřícný postoj, který je vzhledem k nekontrolovanému přílivu tisíců uprchlíků denně překvapující, a velká ochota vypomoci vlastními silami nebo věcnými dary.

Jistě, na sociálních sítích se ke slovu hlásí – většinou anonymně – rasisté nejtvrdšího zrna s extrémně xenofobními a štvavými výlevy, počet násilných útoků na běžence a jejich ubytovny stoupá a řady přívrženců hnutí Pegida se rozšiřují. Ale celkově panuje stále ještě zdrženlivý a diferencovaný pohled na situaci a pochopení pro ty, kteří skutečně přicházející ze zemí zasažených válkou. Obavy vzbuzuje spíše eskalace migrační vlny bez perspektivy řešení – tedy zástupy uprchlíků, jejichž přesné počty a často ani původ nezná ani sama spolková vláda, a s tím spojená otázka, jaké jsou reálné šance na jejich začlenění do pracovního procesu, jejich integrace a v neposlední řadě i otázka slučitelnosti kultur.

Důvodem umírněného postoje není pouze ono pověstné špatné svědomí německého národa za zločiny spáchané během druhé světové války a z toho pramenící pocit odpovědnosti, ke kterému vychovávají německé školy své žáky od prvních tříd základní školy. Důležitou roli hraje i to, že Německo je neustále prosperující a fungující země, kde se většina lidí ve svém soukromém životě zatím ještě nesetkává s negativními dopady současné uprchlické krize a často ani se samotnými uprchlíky. Média sice již od září téměř neznají jiná témata, a dokonce i skandál a la Vokswagen byl schopen se dostat do popředí jen dočasně, především však západní Němci přivykli přísunu velkých národnostních skupin – Turků na konci 60. let, později jižních Evropanů, ruských Němců v 80. letech, utečenců během války v bývalé Jugoslávii, přílivu ze střední a východní Evropy nebo velkého počtu rumunských Romů v posledních několika letech. A tato migrace s sebou nepřinesla pouze negativní zkušenosti. Západoněmecká velkoměsta jsou dnes multikulturními aglomeracemi, v berlínském metru člověk slyší změť jazyků, běžný Němec si přivykl žít ve velice různorodé společnosti, nakupovat u Turků, jeho přátelé a známí pocházejí z různých zemí a zástupci nejrůznějších národností ve veřejném životě či v médiích dnes již nikoho nepřekvapí. To samozřejmě přispívá k velké toleranci a velkorysosti, se kterou se člověk v německých městech setkává.

Zároveň se nesmí zapomenout na historickou zkušenost útěku a vyhnání po druhé světové válce, kterou zná téměř každá německá rodina. V rozbombardovaném Německu byli tehdejší uprchlíci cizím elementem, jejž nikdo zvlášť nevítal, a mnozí z nich žili ještě začátkem 60. let v nouzových přístřeších. Většina Němců byla ve svém nejbližším okolí konfrontována s jejich příběhy a vzpomínkami na domov, často spojenými s nostalgií a pocity vykořeněnosti. Z toho také pramení hluboké pochopení pro situaci uprchlíků z krizových oblastí, jejich traumata a prodělané hrůzy.

Jen do Berlína letos přišlo 70 000 běženců, pro něž se s námahou hledá ubytování, zabírají se sportovní zařízení a nepoužité objekty, proběhla i debata o tom, zda může stát zabrat nepronajaté byty. Vzhledem k tomu, že se zatím skutečné řešení nerýsuje, je však přes veškerou oteřenost Němců otázka, nedojde-li u nich ke zvratu veřejného mínění např. směrem Francie. I když politická strana kalibru Front Nationale v Německu zatím chybí.

-jl-, Berlín

Obsah Listů 6/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.