Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 1 > Alena Zemančíková: Milá Pampeliško – Lieber Hugo

Theatrum mundi

Alena Zemančíková

Milá Pampeliško – Lieber Hugo

Nastal čas a na povrch inspirací vyplulo téma uměleckého světa a jeho chování za totalitních režimů: v televizi seriál Bohéma, v nezávislém divadle Tygr v tísni, které působí ve Vile Štvanice, hrají koláž Ticho, nahrává se o českých žurnalistech za protektorátu (hrdinech i kolaborantech), je nový film Masaryk, v němž jde o Jana a jeho soukromou tvář, ve Studiu Hrdinů hrají Mileniny recepty v režii Kamily Polívkové.

Zdá se, že estébácké příběhy jsou už vytěženy a do zkoumání národní povahy a dějin se dostává kultura. A v ní česko-německo-židovská identita československých umělců.

Československý exil v Americe za protektorátu byl takovým mixem, sestávajícím z lidí různých profesí i politického smýšlení. Nejznámější jsou Voskovec s Werichem, zejména díky Korespondenci (Akropolis 2007–8). Znalci výtvarného umění jsou díky Tomáši Pospyszylovi obeznámeni s osudem malířů Maxima Kopfa a Aléna Diviše, zpracovaný je rovněž osud Adolfa Hoffmeistera. Univerzita Palackého v Olomouci přispěla ke zkoumání této kapitoly českých dějin publikací Milá Pampeliško – Lieber Hugo, jde o korespondenci mezi Hugo Haasem (a jeho ženou Bibi) a Friedrichem Torbergem. Editorkou česko-německé publikace je Katja Kernjaková ve spolupráci s Anetou Horákovou.

Friedrich Torberg, vlastním jménem Kantor, narozen 1908 ve Vídni, měl díky rodinnému původu pevný vztah k Čechám. V Praze chodil do reálného gymnázia a psal do Prager Tagblatt. Ve třicátých letech přesídlil do Vídně, z čehož vytěžil knihu Teta Joleschová aneb Zánik evropské kultury v anekdotách, která byla v překladu Hanuše Karlacha hitem 90. let. O něco později přeložila Eva Pátková poslední Torbergovu knihu uměleckých historek Teta Joleschová a dědicové.

Torberg byl žid. Jeho cesta do exilu začala roku 1938 ve Švýcarsku a vedla přes Francii do Portugalska a pak do Ameriky, kde získal smlouvu s filmovými společnostmi Warner Brothers a MGM. Nešlo však o skutečnou spolupráci, nýbrž o způsob, jak pomoci Torbergovi k vízu v Americe. V USA se živil jako spisovatel, scénárista a žurnalista, více méně (ne)úspěšně.

Český herec Hugo Haas, narozen 1901 v Brně, byl v roce 1939 jako žid vyloučen z divadla a donucen k emigraci – do Francie a pak přes Portugalsko do Ameriky. Hrál v bezpočtu filmových komedií, role, jíž se zapsal do srdce národa, je ovšem doktor Galén v Čapkově Bílé nemoci (toho hrál jak v Národním divadle v Praze, premiéra 29. 1. 1937, tak ve filmu z roku 1937, který i produkoval a režíroval).

Jejich americká korespondence je příkladem židovského humoru, rozkvétajícího zejména v době útisku a nouze. Jsou to dopisy plné příběhů o iluzích a zklamáních. To největší se týká uvedení hry Franze Werfla Jakobowski a plukovník. Hugo Haasovi jde (právem!) o to, aby v tomto dramatu získal roli žida Jakobowského, který provází polského plukovníka okupovanou Francií. Jakobowski ve hře pražského rodáka Franze Werfla, který byl také součástí exulantské umělecké společnosti, ví, že má vždy dvě možnosti – buď, a nebo. Buď to bude ještě dobré, nebo také ne, ale i pak jsou dvě možnosti. Tak Jakobowski koná své malé každodenní zázraky.

Z korespondence vychází Friedrich Torberg jako obětavý přítel, ochotný vždy se angažovat. Dopisy prostupuje vřelý vztah k Janu Masarykovi i Edvardu Benešovi, přátelství k ostatním exulantům (zejména k V+W). Hugo Haas trpí depresemi a melancholií, o níž referuje s židovskou sebeironií, za kterou cítíme zoufalství. Víc touží po úspěchu – je to přece herec, ale také zkušený filmař. Oba trpí hmotnou nouzí, mají dluhy. Systém kontraktů, sériového hraní v amerických divadlech, producentů filmového průmyslu a nakladatelů je labyrintem, v němž se oba ztrácejí, hůře to nese Hugo Haas.

Hugo Haas nakonec roli Jakobowského nedostane. Cítíme, že je to škoda, že americký film mohl mít novou hvězdu a drama pražského rodáka Franze Werfla se mohlo propojit s interpretací českého herce mimořádného rejstříku a moderního výrazu.

Torberg s Haasem se titulují všelijak obhroublými a žertovnými tituly (podpis Mr. Hugo Haas, vedlejsi postava, a. s., oslovení Starej náčelníku bývalých buzerantů za Starou Prahu), dopouštějí se slovních hříček, pramenících v mnohojazyčnosti jejich existence (podpis Tvůj WILLY SCHNAMPR – DELL), vymýšlejí, zejména Haas, drsné a účinné sexuální metafory, ale nakonec nejvíc čtenáře zasáhnou vážné momenty jejich korespondence.

V dopise z 26. května 1944 Torberg Haasovi vážně vyčítá, že se v případech, kdy je třeba čelit pomluvě nebo předsudku, nechová jako přítel. A dál je v dopise pasáž o šovinismu (Haas si zakazuje ve své domácnosti němčinu): „Jsme v Americe, jsme židi a jsme umělci – pokud z těchhle tří okolností nedojdeme k závěru, že máme být mezinárodní a nadnárodní, tak jsme opravdu směšní.“

Hugo Haas zemřel ve Vídni roku 1968. Friedrich Torberg tamtéž roku 1979.

Kniha vznikla s podporou vědeckého grantu a není v knižní distribuci. Vydala ji Filozofická fakulta UP v Olomouci roku 2014 a zaslouží si, aby našla čtenáře nejen mezi germanisty, ale i mezi lidmi od divadla, filmu, literatury a vůbec v kulturní veřejnosti. Objevuje nám umělecký svět, který, jak píše Torberg ve své tetě Joleschové, vinou Hitlera a války neodvolatelně skončil.

Alena Zemančíková

Obsah Listů 1/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.