Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 1 > Partrik Eichler: Městečko: svět nespojitých dějů

Partrik Eichler

Městečko: svět nespojitých dějů

Debata o voličích Práva a spravedlnosti, jejich charakteristikách a motivacích pro volbu národně-konzervativní strany, přivedla tým polských sociologů ke zpracování sondy v jednom z měst v centrální části země.

„Prosím vás, paní, ty silnice jsou tady postavené, ale kdyby nebyly evropské peníze, tak ani PiS, ani Platforma, ani nikdo jiný by je nepostavil. Přišla taková doba, přišly dotace, a proto to udělali,“ říká jeden z respondentů ve výzkumné zprávě Dobrá změna v Městečku: Novoautoritářství v polské politice z perspektivy malého města.

Tým pod vedením sociologa z Varšavské univerzity Macieje Gduly pořídil v anonymizovaném menším městě v centrální části Polska třicet rozhovorů. Respondenty podle kritérií popsaných ve zprávě a vycházejících z dělení zformulovaného Pierrem Bourdieu rozdělil na zástupce dělnické třídy (ty, kteří vykonávají manuální práce nebo pracují v jednoduchých službách) a zástupce střední třídy (zaměstnance, kteří se věnují duševní práci ve firmách nebo ve veřejných institucích).

„Z provedených strukturovaných rozhovorů vyplývá,“ píše se ve zprávě, „že dnešní podpora Práva a spravedlnosti je silně spojena s přesvědčením o zkorumpované podstatě přechozích politických elit a s přijetím aktuálních sociálních programů a také s vizí společenství, jakou svým voličům nabízí Kaczyńského strana. Voliči, kteří PiS nepodporují, jsou naopak politikou znechucení.“

Podle autorů zprávy není v dnešní polské situaci na místě hovořit o populismu. K tomu by bylo potřeba, aby voliči Práva a spravedlnosti (PiS) pokládali za výrazný motiv svého sebevnímání osobní neúspěch. A cítili se poškozeni zhoršením životní úrovně, které by přinášel neoliberální kapitalismus.

Důraz vlády PiS „na volební účast, posilování hlasu obyčejných lidí a nezávislost národního státu“ umožňuje podle nich popisovat dnešní polskou situaci jako novoautoritářství. Pro popis situace a pro popis příčin zvratu v polské politice nevystačí akcent na ekonomická témata. Zásadní je vztah mezi občany a politickými lídry a změna způsobu politické komunikace.

Českému čtenáři je na místě připomenout, že Právo a spravedlnost (PiS) stejně jako Občanská platforma (PO) jsou v polském kontextu strany pravicové. Občanská platforma dnešního předsedy Evropské rady Donalda Tuska i později vzniklá – a dnes také opoziční – strana Moderní jsou neoliberálními stranami, jak je známe i v českém prostředí.

Právo a spravedlnost je především stranou mísící výrazný hodnotový konzervatismus s důrazem na sociální agendy a oslavu jedné z interpretací polského národního státu. Na těchto motivech PiS v posledních volbách jak mobilizoval nespokojené voliče, tak vytlačoval z politického boje Svaz demokratické levice, při všech limitách jedinou relevantní levicovou (tedy ekonomicky sociálně orientovanou, proevropskou a hodnotově liberální stranu) na polské politické scéně.

Nejde o chudobu, ale o nároky

Součástí výzkumné zprávy je stručný popis toho, jak se měnila – a zlepšovala – ekonomická situace Polska v posledních letech. Klesala nezaměstnanost, klesala příjmová nerovnost, rostly reálné mzdy. Třeba nezaměstnanost v Polsku v roce 2002 sahala k jednadvaceti procentům a dnes je na jedné třetině.

Podle autorů zprávy je třeba tyto údaje vzít v úvahu, když se hledají příčiny podpory PiS. Za změnou podle nich nestálo napětí, které by mělo „ekonomický základ, ale růst nároků spojený s růstem životního standardu“. A podle autora zprávy PiS voliče ujišťoval (a to navíc lépe než PO), že stát bude důležitým prvkem, když půjde o uspokojování těchto nároků.

Povolebním příkladem státní účasti na zlepšování životních podmínek obyvatel bylo prosazení přídavků na děti známých pod zkratkou 500+. Jde o státní podporu přinášející rodinám na druhé a další dítě (a v některých případech na každé dítě) měsíční příspěvek 500 zlotých (3250 Kč) každý měsíc od narození dítěte do jeho osmnácti let. Program potvrzuje větší zájem státu o potřeby svých obyvatel, zmenšuje dětskou chudobu, podporuje ambice spojené s exitujícím hospodářským růstem a má podpořit zvyšování počtu dětí, což je, kromě jiného, dobrý krok pro posílení národního státu.

Zdroje informací

Veřejný prostor byl podle autorů zprávy v minulosti organizován kolem „tisku, rádia a televize“. Cílem stran a politiků pak bylo prosazení vlastního vyprávění o světě. Dnes nejenže významnou část pozornosti i čtenářů a diváků přebral internet. Ale politika, píší autoři zprávy, přestala být aktivitou zaměřenou na vytváření a prosazování jednoho způsobu vyprávění o věci, změnila se na organizování veřejnosti kolem lídra.

Podle respondentů z dělnické třídy je politika komplikovaná a nesrozumitelná. Což jim ovšem nebrání formulovat svoje postoje k aktuálním politickým debatám. V případě střední třídy převažuje nechuť k politice kvůli silnému politickému konfliktu a „špinavým hrám“, které spolu politici hrají. Pokud to lze ze zprávy vyčíst, respondenti z obou popisovaných tříd se snaží sledovat více různých zdrojů informací (jakkoli může jít o ty nejpopulárnější webové portály nebo zprávy tří různých televizních stanic), aby získali objektivnější představu o událostech. Církev je podle autorů zprávy zdrojem informací především pro muže ze střední třídy.

Podle dotazovaných občanů Městečka byla vláda Občanské platformy zkorumpovaná a nedbala o zájmy běžných lidí. Vinou politiků PO ale nebylo to, že by porušovali pravidla (to dělají všichni), ale to, že při jejich porušování neznali míru. „Panuje přesvědčení,“ píší autoři zprávy, „že pozitivní změny, které se odehrávaly během osmi let vlády PO, byly důsledkem nevyhnutelného procesu, trochu se podobajícímu přírodním procesům nezávislým na vůli a úsilí vládnoucích.“

Ve svých pohledech na aktuální politické debaty, jako je spor o Ústavní soud nebo o přijímání uprchlíků ze zemí zasažených válkou, se respondenti průzkumu tak či onak shodují a potkávají se na konzervativních stanoviscích k tématům. Za zaznamenání stojí rozdíl mezi zástupkyněmi dělnické třídy v pohledu na potraty. Mladší ženy jsou pro zachování statu quo a používají přitom stejnou argumentaci jako muži. Ženy, které zažily v této hodnotové otázce liberálnější lidově-demokratickou vládu, jsou pro liberalizaci potratů.

Neoliberálové to prohráli

Podle výsledků voleb, jak je uvádějí autoři výzkumné zprávy, mělo Právo a spravedlnost největší podporu mezi zemědělci a dělníky (53,3 % a 46,8 %). Obě tyto skupiny ale zpravidla mají nižší volební účast, takže nelze říci, že by o výsledku voleb rozhodly. PiS zvítězil ale i mezi pracovníky administrativy a služeb (35,4 %), mezi majiteli firem (29,1 %) a lidmi s vyšším vzděláním (30,4 %).

Pokud jde o zástupce dělnické třídy, ti mají podle autorů zprávy volnější vztah k podpoře Práva a spravedlnosti. Jistě jim jde o vlastní materiální zájmy i o nabízené místo ve společenství (dané možností vymezit se proti elitám i menšinám). Ale politiku PiS sledují s jistým odstupem. Například program 500+ je vnímán také jako podpora lidí, kteří peníze propíjejí a děti zanedbávají. Důvěra, kterou od lidí z dělnické třídy dnes PiS dostává, se tak snadno může přesunout jinam. U střední třídy je podpora PiS silnější, protože PiS podporuje jejich aspirace vyplývající z vědomí dobré ekonomické situace.

Na několika místech ale autoři zprávy správně upozorňují na vnitřní rozpory ve vyprávění svých respondentů. Ve zprávě vystupuje například paní, která podporuje zrušení víceletých gymnázií, jak je prosadil PiS. A zároveň vzpomíná, že se jí samotné na gymnáziu dobře učilo.

„Ten nesoulad mezi osobní zkušeností a politickým postojem, který je prvkem dnešní politické dynamiky, ukazuje, že se vzdalujeme od populismu k jinému typu vztahu spojujícího voliče a politiky,“ píší na to konto autoři zprávy. „V populismu mechanismus získávání podpory spočíval v hledání prostředků výrazu pro zkušenosti, pro které nebylo místo ve veřejném prostoru. Dnes máme co dočinění s jinou situací. Soukromé zkušenosti jsou marginalizovány politickou identifikací.“

Maciej Gdula; Katarzyna Dębska, Kamil Trepka: Dobra zmiana w Miastku. Neoautorytaryzm w polskiej polityce z perspektywy małego miasta, Warszawa 2017.

Patrik Eichler (1984) je novinář, redaktor Listů, zástupce ředitele Masarykovy demokratické akademie.

Obsah Listů 1/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.