Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 1 > Hynek Skořepa: Konečně!

Hynek Skořepa

Konečně!

Plošné užívání glyfosátu bylo alespoň omezeno

Od letošního ledna platí zákaz používání herbicidu (přípravku na hubení rostlin) glyfosátu k hubení plevelů a předsklizňovému dosoušení plodin (např. obilnin či řepky) na polích. Využít ho lze jen ve výjimečných případech, kdy není možný jiný účinný postup (podrobnosti však ministerstvo zemědělství zatím neupřesnilo). Omezení se týká všech plodin, jež jsou potenciálně určeny pro potravinářské účely (nikoliv krmných). Za porušení zákazu hrozí ztráta dotací a pro právnické osoby až čtyřmilionová pokuta. Nadále je možné libovolně používat Roundup, který glyfosát také obsahuje, na soukromých zahradách a v domácnostech.

Ministerstvo zemědělství pod vedením Miroslava Tomana (nestraníka za ČSSD, mimochodem syna ministra zemědělství ve Štrougalových federálních vládách v letech 1983 až 1988) neočekávaně razantně zasáhlo vůči chemikáliím využívaným v zemědělství. Zákaz měl být dokonce ještě přísnější, podle ministrova vyhlášení ze září loňského roku mělo totiž datum 1. 1. 2019 znamenat úplný zákaz plošné aplikace herbicidů na bázi glyfosátu. Jenže jak píše známý kritik nadužívání chemikálií v krajině biolog Jakub Hruška v lednové Myslivosti (č. 1/2019), zdá se, že zástupci firem bohatnoucích na našem „chemicko-průmyslovém“ zemědělství stačili panu ministrovi vysvětlit, jak moc by je to poškodilo. Zákaz se proto týká jen předsklizňového dosušování (desikace) potravinářských plodin. To je sice, podle Hrušky, v pořádku, ale všechny ostatní plošné aplikace mohou vesele pokračovat. Například masivní postřik kolejových svršků (na železnici), chemické hubení vegetace (buřeně) v lesích (mimo chráněná území, třeba CHKO) anebo z hlediska biodiverzity zcela ničivé podzimní desikace strnišť místo orby. To je, mimochodem, výmysl právě postkomunistického velkozemědělství. V zemích, se kterými bychom se rádi měřili, se nedělá, či jen zcela výjimečně... Nadále tedy budeme kolem sebe vídat desítky hektarů desikovaných strnišť, která jsou klíčová například pro přežití zajíce. Volání na poplach profesora Hrušky jsem konec konců citoval již v článku o krizi zemědělské krajiny (Listy č. 2/2018).

Jen v roce 2017 se v ČR spotřebovalo okolo 750 tisíc litrů glyfosátu (téměř 800 tun), v některých předchozích letech ještě víc. Současná spotřeba glyfosátu je u nás více než trojnásobná, než byla v závěru 20. století. Tedy před pouhými dvaceti lety, upozorňuje Hruška a dodává, že mírný pokles spotřeby po roce 2013 je spíše důsledkem série velmi suchých let než cílené snahy o omezení herbicidů. Ekologové nové omezení vítají, zemědělci jsou nemile překvapeni. Podle nich může ve vlhkých letech utrpět kvalita obilí, navíc budou mít vyšší náklady na dosoušení (odhadují nárůst řádově o tisícikoruny na tunu). Do spotřebitelských cen se to ale zřejmě nepromítne.

Glyfosát je pravděpodobně pro člověka karcinogenní, může být toxický pro lidské buňky, narušovat hormonální soustavu, a dokonce proniknout z matky do těla plodu. Americká biotechnologická společnost Monsanto, která vyrábí mimo jiné známý Roundup, čelí několika tisícům žalob kvůli poškození zdraví. Glyfosát se zřejmě nerozkládá tak, jak výrobci slibují, a zůstává v potravinách, nebo se nesprávně používá (vysoké dávky, nedodržování ochranných lhůt)... (Hruška). To naznačuje také studie z roku 2013, koordinovaná Hnutím Duha. Podle ní šest z deseti Čechů má glyfosát v moči. Dobrovolníci, kteří se testů účastnili, byli přitom vybíráni ve městech (teoreticky by neměli přijít s glyfosátem do styku).

Průměrná spotřeba glyfosátu u nás činí 0,26 kg na hektar orné půdy, což je více než v USA s velmi intenzivním zemědělstvím. Situace je vážná. Dokonce se v boji proti nadužívání chemických přípravků v zemědělství spojily Česká společnost ornitologická s Českomoravskou mysliveckou jednotou. Signatáři petice se v listopadu 2018 obrátili na ministra Tomana s tím, že by rádi žili ve zdravém a krásném prostředí a takové je předali i našim dětem. Již dlouho kolem sebe vidíme pravý opak: Z evropské krajiny se vytrácí život. Z dříve všudypřítomných chocholoušů a koroptví jsou ohrožené druhy, není lehké ukázat dětem motýla nebo zajíce. Opakovaně slýcháme varovné zprávy o úbytku opylovačů a zhoršování kvality půdy. Na mnoha polích vidíme hluboké erozní rýhy, životodárná voda odtéká bez užitku nebo způsobuje škody. Povrchové i podzemní vody jsou znečištěné pesticidy…

Vyzývají k moudřejšímu využívání zemědělských dotací, dodržování předpisů, následné kontrole s jasnými a důslednými sankcemi. Ke zmenšení souvislých ploch jedné plodiny pod 20 ha a rozčlenění lánů cestami, biopásy či alejemi. Zaslouží si naši podporu. Bez masivního tlaku veřejného mínění budeme žít v republice zamořené chemií čím dál víc.

Hynek Skořepa (1975) je geograf. Pracoval také ve státní ochraně přírody, v současnosti je přírodovědcem v Muzeu regionu Boskovicka.

Obsah Listů 1/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.