Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 2 > Knihy

Knihy 2/2019

Król

– Jakub Szapiro je boxer. Pak chvíli budeme hledat česká slova. Jakub Szapiro je aktivista Polské socialistické strany. Aktivista zde znamená, že když je potřeba, umí zorganizovat padesát lidí s boxery, dřevěnými a železnými tyčemi, revolvery a občas puškami, aby hájili vymezenou část Varšavy. Soupeřem může být oficiální policie nebo národovci těch nejrůznějších typů. Jakub Szapiro je otec dvou synů, manžel a milenec a věrný spolupracovník kmotra Kaplicy. Spolupracovník tak věrný a blízký, že když kmotr Kaplica (a slovo kmotr zde vnímejme rodinně jako gangstersky) zemře krátce poté, co se ho Jakubu Szapirovi podaří výhružkami a sítí vlivných kontaktů dostat z polskými národovci provozovaného meziválečného koncentračního tábora ve městě Bereza Kartuska, dostane Jakub Szapiro do vínku nejen velký varšavský revír, ale i Kaplicovo auto a vilu. Román Král se odehrává na konci třicátých let v meziválečné Varšavě. Navazující román Království se odehrává převážně během polsko-německé války v září 1939 a v okupované druhoválečné polské metropoli.

Román Král je příběhem varšavského meziválečného polosvěta. Bary, bordely, první luxusní auta, výpalné, pouliční bitky. Vypravěč sedí, přinejmenším ve svých myšlenkách, v Izraeli, kam ještě před začátkem druhé světové války odešel a kde potom zažil úspěšnou kariéru vojenského velitele v izraelsko-arabských válkách. Metoda filmového střihu ovšem prozrazuje, že věci nejsou úplně tak, jak se od prvních stran románu zdají.

Román Království koncentrovaností příběhu a zručností zpracování svého předchůdce překonává. Jakub Szapiro po smrti kmotra Kaplicy převzal nakrátko vládu nad částí varšavského polosvěta. Krátce poté ale přichází polsko-německá válka v září 1939, které se Jakub Szapiro v uniformě polské armády dobrovolně účastní, a hitlerovská okupace. Vypravěčů je více, především jedna z milenek Jakuba Szapira a jeden z jeho synů. Příběh se odehrává ve Varšavském ghettu i během Varšavského povstání. Hlavními dovednostmi, které je potřeba prokázat, jsou útěk před polskými dětmi připravenými obrat Židy z ghetta o všechny ukryté peníze, a sehnat jídlo v troskách města zničeného povstáním z léta 1944. Jakub Szapiro je kromě všeho dalšího Žid. V Království se ale vracejí konflikty a postavy z předcházející části, své samostatné příběhy zažívají Szapirovi dospívající synové. Román se v motivech věnuje i kolaboraci Poláků a Židů s okupační mocí.

KrálKrálovství patří k nejlepším polským románům posledních deseti let. V obou případech jde o příběhy jasně vykreslující vlastnosti hlavních postav a jejich motivace i proměny jejich charakteru. Román Království nadto bezpochyby patří mezi nejlepší moderní romány o holocaustu. Obě knihy si bezpochyby zaslouží český překlad.

Szczepan Twardoch: Król, Wydawnictwo Literackie, Kraków 2016, 432 s. Szczepan Twardoch: Królestwo, Wydawnictwo Literackie, Kraków 2018, 352 s.

-pe-

Ďatlovův průsmyk aneb záhada devíti

– Je to snad nejpodivnější příběh, jaký se kdy na Zemi udál. Skupina devíti turistů a turistek, většinou studentů univerzity ve Sverdlovsku (dříve i dnes Jekatěrinburgu), vedená zkušeným instruktorem Ďatlovem, se na cestě horami Severního Uralu pokojně uložila večer 1. února 1959 ke spánku ve stanu. Po několika týdnech záchranná výprava našla zevnitř rozřezaný, ale jinak nepoškozený stan a po týdnech průzkumu postupně i devět mrtvých těl. Podle stop přesunu lidí, jejich činnosti a stavu těl se dalo soudit, že všichni v mrazivé noci opustili stan ve spěchu, většinou nedostatečně oblečeni. Dva členové výpravy leželi umrzlí u ohniště pod cedrem jeden a půl kilometru od stanu, tři umrzli při pokusu do stanu se vrátit a zbývající čtyři byli nalezeni v lese nedaleko cedru, přičemž tři z nich měli zranění neslučitelná se životem. I když se o případ zajímal sám Nikita Chruščov, vyšetřovatelům nezbylo než zakončit svou zprávu slovy, že účastníky výpravy připravila o život neznámá „spontánní síla, kterou nebyli schopni překonat“.

Autorka shromáždila snad všechny dochované dokumenty o neštěstí – zprávy členů záchranné výpravy a vyšetřovatelů, pitevní zprávy, deníky členů výpravy. Jsou vysázeny odlišným písmem, aby čtenář mohl přijmout knihu jako jakousi autentickou detektivku, v níž zná všechny zjištěné okolnosti (může si je ještě ověřit a doplnit fotografiemi v knize Martin Laval: Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice, XYZ, Praha 2017), a je na něm, aby se pokusil o řešení. V knize (i v dalších zdrojích) najde desítky hypotéz o tom, co se vlastně stalo. Jednu novou nabízí i autorka. Jejich společným rysem je však, že vysvětlují nanejvýš část příběhu, ale nikdy ne celek. Věřím, že kdo by dokázal ke všem stopám sestavit souvislý a úplný příběh, téměř jistě by tím záhadu vyřešil. Bylo by však škoda nepřečíst si knihu celou. Je to poutavý román o mladé ženě, kterou podivné náhody přivedou k vlastnímu pátrání, a dává nám nahlédnout do života v současném Rusku za Uralem.

Anna Matvejevová: Ďatlovův průsmyk aneb záhada devíti, přeložila Markéta Klobásová, Filip Tomáš – Akropolis, Český Těšín 2018, 257 s.

-jn-

Věda kontra iracionalita, 6. sborník přednášek Českého klubu skeptiků Sisyfos

– Po šestileté přestávce je tu opět sborník shrnující 16 příspěvků věnovaných většinou sisyfovskému boji s iracionálním myšlením a počínáním. Například Leoš Kyša tu píše o testování údajných paranormálních schopností, které započal vlámský skeptický klub v roce 2012 a jež se po několik let koná i u nás s tím, že úspěšný účastník získá 10 000 Kč a bude se moci zúčastnit dalšího testu v Bruselu, kde ho v případě úspěchu čeká odměna mnohonásobně vyšší. Takový člověk se zatím nenašel, ale adepti testu se alespoň postarali o zábavné čtení. V dalším článku píše Kyša o tom, jak se jasnovidců u nás i jinde ve světě snažily využít tajné služby. Společensky závažné aktuální téma přinášejí články Vladimíra Bebcka a Michala Křupky o šířícím se odporu k očkování, který by mohl jednou vést až k tomu, že budeme opět umírat na „mory“. Velmi zajímavá je stať Anny Perzinové o placebo efektu ve veterinární medicíně. Ukazuje, že ani prokázaný úspěch homeopatické léčby u zvířat ještě nemusí znamenat, že nejde o placebo efekt. Literárně i myšlenkově brilantní úvahu o současném růstu iracionálních nálad napsal teolog a psychiatr Max Kašparů. Všímá si i vzdálenějších souvislostí: „Jinou iluzí je vágní představa, že vše je možné koupit. Tanec kolem zlatého telete už ve Starém zákoně dopadl špatně – a na tom se nic nemění ani ve století jedenadvacátém.“

Luboš Kiša, Čeněk Zlatník (eds.): Věda kontra iracionalita, 6. sborník přednášek Českého klubu skeptiků Sisyfos, Academia, Praha 2018, 194 s.

-jn-

Nejpokrokovější kraj v Československu

– Instituce jsou nástrojem k výkonu moci v nějaké oblasti, s pochopením problémů a chování institucí v minulosti můžeme lépe pracovat s institucemi dneška. Snad především proto je dobře, že se i současná historiografie psaní o institucích věnuje, i když tato oblast jistě nepatří mezi nejatraktivnější. Dějiny Krajského národního výboru v Ústí nad Labem si za téma své dizertace a následně knihy na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové zvolil historik z generace třicátníků Tomáš Hradecký. Věnuje se dějinám KNV od jeho ustavení na přelomu let 1948 a 1949 až do roku 1960, kdy došlo k vytvoření „velkých krajů“. Svůj popis rozvíjí z  velké části na spisové agendě úřadu, věnuje se vztahům mezi Krajským národním výborem a krajským výborem KSČ, kde na úrovni rozhodujících řídících grémií panovaly po doby dobré pracovní vztahy, nebo oběma předsedům KNV ve sledovaném období.

Tomáš Hradecký: Nejpokrokovější kraj v Československu. KNV Ústeckého kraje v letech 1949–1960, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2017, 264 s.

-pe-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 2/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.