Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 3 > Knihy

Knihy 3/2019

Nasza wojna

– Poutavá popularizační práce Nasza wojna (Naše válka) čtenáře provází první světovou válkou, jak se odehrávala na ruské a srbské a dalších balkánských a východoevropských frontách a v zázemích, v městech bojujících států i v jejich armádních jednotkách. Podnětné je sledovat proměnu perspektivy míst okupovaných a dobytých v pohledu vojenského velení i civilních obyvatel i pozorovat proměnu loajalit směrem ke konci války a vzniku nových národních států.

Nejsou to dějiny první světové války samotné, ale mnohem více dějiny každodenního života doprovázené všeobecnými informacemi o bitvách a politickém dění, které samotné válce předcházelo a které následovalo po ní. Jsou to dějiny bohatě prokládané citáty z novin, deníků a pamětí, ale i souvisejících prozaických knih. A jsou to dějiny navracející paměť o první světové válce zpět do veřejné debaty. Hned v úvodu ke svému dvousvazkovému dílu totiž Włodzimierz Borodziej a Maciej Górny upozorňují, že z různých důvodů nepatří první světová válka mezi konstitutivní události středo- a východoevropských států, už třeba proto, že v ruském případě byla na dlouhá léta onou konstitutivní událostí říjnová revoluce a v polském až vítězství v polsko-sovětské válce let 1920/1921. I proto v zemích střední a východní Evropy vidíme jen málo muzeí a památníků velkých prvoválečných bitev a hlavní stopou v krajině zůstávají vojenské hřbitovy všech armád.

„V rozporu s legendami,“ píše se v Naší válce, „byly boje na východní frontě přinejmenším stejně krvavé jako na Západě. Zde padlo do zajetí nejvíce lidí a jejich úmrtnost v táborech byla největší. Zabíjeli se zde navzájem vojáci impérií a národních států, kteří se někdy lišili jen uniformou, a ne jazykem, vyznáním nebo etnickou příslušností.“ A jako doklad vezměme jen fakt, že ruské armády vedly do války němečtí generálové. Ruští i rakousko-uherští generálové ovšem věřili, že jejich území je prošpikováno sítěmi agentů a represe proti domnělým zrádcům pak fungovaly jako samonaplňující se proroctví tím spíše, že za zrádce byli považováni příslušníci konkrétních národností nebo etnických skupin.

Borodziej s Górnym na jedenácti stech stranách poutavě a mnohovrstevnatě popsali proměnu střední, východní a jihovýchodní Evropy v letech kolem první světové války a neopomněli přitom srozumitelně popsat proměnu způsobu, jakým o sobě státy i jejich obyvatelé v průběhu let přemýšleli. Nejen v tom je Naše válka knihou, která ve zdejší historiografii chyběla a která by se měla dočkat i svého českého vydání.

Włodzimierz Borodziej, Maciej Górny: Nasza wojna. Tom 1. Imperia 1912–1916, Wydawnictwo W.A.B., Warszawa 2014, 478 s. Włodzimierz Borodziej, Maciej Górny:

Nasza wojna. Tom 2. Narody 1917–1923, Wydawnictwo W.A.B., Warszawa 2018, 622 s.

-pe-

Prostě Hawking! Geniální myšlenky vtipně a jasně

– Rüdiger Vaas je nová hvězda, která se v posledním desetiletí rozhořívá na nebi populárně vědecké literatury v oblasti fyziky a astronomie. Jeho knihy vycházejí v němčině, ale byly již přeloženy do řady jazyků. Dvě z nich přichá­zejí nyní k nám. Autor není profesionální fyzik, vystudoval biologii, germanistiku, lingvistiku a filozofii. Představuje čtenářům myšlenky a objevy dvou patrně široké veřejnosti nejznámějších fyziků v podobě „tvůrčích biografií“, v těsné vazbě s jejich osobními osudy. Od většiny jiných autorů ze stejné oblasti se liší tím, že klade mnohem větší důraz na jevovou stránku světa, který fyzika zkoumá, méně se zabývá principy, a téměř vůbec ne vzorci. Na jeho knihách má významný podíl jejich ilustrátor, designér Gunther Schulz. S využitím důvtipných obrázků se autorovi daří přiblížit čtenáři podstatu Hawkingova a Einsteinova díla na poměrně malém počtu stránek. U Hawkinga je vznik a vývoj jeho myšlenek ukázán v těsném sepětí s dramatem jeho života, kdy s pomocí moderní medicíny a techniky dokázal mimořádně nadaný člověk zůstat aktivním a plodným vědcem až do pětasedmdesátého roku svého života, v němž kniha krátce před jeho skonem vyšla. I odborník najde v knize řadu zajímavých detailů. Snad pro každého čtenáře budou zajímavé Hawkingovy úvahy o vzdálenější budoucnosti lidstva a o nebezpečích, které mu budou hrozit. Upoutá Hawkingův přímočarý vztah k filozofii. Na ukázku: „Fyzikální teorie jsou jen matematické modely, které vytváříme. Nemůžeme se ptát, co je skutečnost, neboť nemáme na modelu nezávislé ověření toho, co je skutečné.“

Rüdiger Vaas: Prostě Hawking! Geniální myšlenky vtipně a jasně, přeložil Michal Šmíd,

Grada Publishing, Praha 2018,127 s.

-jn-

Prostě Einstein! Geniální myšlenky vtipně a jasně

– Kniha věnovaná Einsteinovi se knize o Hawkingovi na první pohled velmi podobá. Kromě vlastního textu a obrázků oceníme v obou knihách detailní přehled hlavních dat ze života protagonistů na obálkách a zábavné kvízy, na nichž si mohou čtenáři po každé kapitole ověřit, zda si ze čtení něco odnesli. Přitom však – a to se podařilo autorovi pěkně ukázat – jde o velmi protichůdné osobnosti. Zatímco Hawking byl nespoutaný fantasta chrlící nápady, Einstein toužil především po jasných principech a ke svým nejsmělejším objevům, černým dírám a gravitačním vlnám, se stavěl s nedůvěrou a přenechával jejich rozvíjení jiným. Kontrastně k Hawkingovi zní jeho výrok: „Nejsem spokojen s tím, když mám stroj, který mi sice umožňuje předvídat, ale neumožní mi dát věcem jasný význam.“

Obě knihy jsou dobře přeloženy, ale v knize o Einsteinovi je chyba, kterou mi svědomí fyzika nedovolí zamlčet. Termín „tenzor momentu energie“ pro pravou stranu Einsteinových gravitačních rovnic (s níž byl autor až do smrti nespokojen), je nesmyslný – správně má být tenzor energie-impulsu, popř. tenzor energie-hybnosti.

Rüdiger Vaas: Prostě Einstein! Geniální myšlenky vtipně a jasně, přeložil Michal Šmíd,

Grada Publishing, Praha 2019, 127 s.

-jn-

Antidotum. Postępowa odpowiedŸ na neoliberalnš chorobę i jej populistyczne objawy

Protijed na neoliberalismus je analyticky dobře napsaná esej, jaká se přinejmenším na českém trhu levicové literatury nevidí. Není to filipika ani pamflet, i když jí ani útočnost ani ironie místy nechybí, a to jak směrem k neoliberálům, tak do vlastních řad. Není tak silně polsky ukotvená, aby nešla přeložit do češtiny, i když by si to žádalo jisté úpravy. Michał Syska, v Polsku známý pracovník politické levice, začíná samozřejmou analýzou. Populismus, píše, odhalil nedostatky liberální demokracie, ale nepojmenovává alternativu k tržnímu fundamentalismu, pouze proti „neoliberální globalizaci staví neoliberální nacionalismus“. Ostřím Syskovy kritiky je poznání, že důvěru lidí v demokracii snížil přenos možnosti činit klíčová rozhodnutí na nevolené instituce centrálními bankami a ústavními soudy počínaje a mezinárodními hospodářskými organizacemi konče. Jako by se zde odrážel vliv Syskovi blízkého vratislavského rodáka Lassalla. Analytických míst je ale řada, od kritiky slabé dopravní dostupnosti řady míst v Polsku po zneužívání krizové rétoriky ke škrtání sociálního státu po roce 2008. Čtenář objeví i věci nově pojmenované a podstatné, třeba když Syska píše, že zprávy „věnované konkrétním politikům vyklízejí místo zákulisním zprávám z vnitřního života jednotlivých uskupení. To všechno pomáhá pravicovému populismu, který získává tam, kde emoce vítězí nad fakty“.

A co je tím protijedem? „Naděje na stabilní budoucnost, v níž se individuální svoboda propojí se společenskou solidaritou.“ Konkrétních nápadů má k tomu ale Syska dostatek.

Michał Syska: Antidotum. Postępowa odpowiedŸ na neoliberalnš chorobę i jej populistyczne objawy, Ošrodek Myšli Społecznej im. Ferdynanda Lassalle‘a, Wrocław 2018, 111 s.

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 3/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.