Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 2 > Jaroslav Bican: Důvěryhodnost vzniká se známostí

Jaroslav Bican

Důvěryhodnost vzniká se známostí

Pandemie koronaviru urychlí a prohloubí některé debaty a pohyby, které se ve společnosti odehrávaly ještě před jejím nástupem. Bude také příspěvkem k debatě, zda pravo-levý či socioekonomický konflikt může být ve společnosti vystřídán konfliktem kulturním, konzervativně-liberálním.

Zčásti vlastním přičiněním a zčásti pod vnějším tlakem se nejen česká levice ve své části posunula do liberálních pozic. Lidi, kteří levici volí z ekonomických a sociálních důvodů, tento posun odrazuje. Důvody, proč zastávat liberální pozice, jsou jim nesrozumitelné, různé vyhraněné názory protivné. Pociťovaný konflikt zároveň na levici vede ke snaze se liberální nálepky zbavit, najít novou rovnováhu a dostat se do pozice, ze které bude znovu možné na veřejnost efektivně působit a vliv proměňovat i na voličskou podporu.

Debata o pojmech se ovšem často týká dojmů. U slova „liberální“ je tendence zapomínat, že vedle svého kulturního významu, má také svůj význam politický ve smyslu právního státu a dělby moci. Rovněž se jím nemusí myslet jen volný trh bez jakýchkoli zábran a regulací či kapitalismus bez přívlastků. Stejně tak „konzervativní“ může být na hony vzdálené od konzervativně-pravicového či fašistického.

Velmi snadno se lze v takových debatách zamotat a navzájem se obviňovat z toho, že někdo ten či onen význam jednoho z pojmů opomíjí anebo se příliš kloní k některému z jeho negativně vnímaných pojetí. Zápolení o přívlastky tak může být především snadnou cestou, jak se v debatě utopit a k reálné politice nedojít.

Co s tím? Přestože je teorie důležitá a rozhodně není dobré podceňovat promýšlení vlastních hodnot a ideových základů, je nutné konceptuální úvahy jednak trochu zjednodušit a jednak je vztahovat k tématům, která lidé z denního života znají: tématům regionálním a místním, komunálním. Právě důraz na místní vazby, lokálnost či komunitu, ale i schopnost regionu a státu podporovat a ochraňovat náš život, jsou témata, která koronavirová krize zvýraznila.

Posun k národnímu a místnímu už ale nějaký čas trvá. K posílení této debaty tak dojde spíše v mediálním a politickém prostoru. Nejde totiž o nic, co by výrazněji přesahovalo to, co si velká část obyvatel České republiky už dávno myslí a k čemu dlouhodobě inklinuje. Dnešní realita jim nově dává za pravdu a v jejich názorech je bude jen dále utvrzovat.

Starosti, před kterými neutečeme

Dopady koronavirové krize ještě neznáme a i po jejím skončení je budeme ještě dlouho identifikovat. Uvědomit si, jaká nálada v naší společnosti už dlouhou dobu panuje, je důležitá podmínka, abychom správně vnímali případný posun společenských nálad a dokázali ho tvarovat. Utéct před ním totiž nedokážeme.

Ještě důležitější než lidem naslouchat a snažit se k nim hledat cestu je pochopit úroveň, na které se jejich život odehrává, a té se co nejvíce přiblížit. Od toho se nakonec odvíjí i to, o čem lidé mluví a co je pro ně důležité. Ve skutečnosti pak jde třeba i o klíč k tomu, proč část lidí tak silně odmítala uprchlíky nebo k nim minimálně měla rezervovaný postoj. Vnímali je jako zásah do svého každodenního života, jako ohrožení toho, na co jsou zvyklí. Pár uprchlíků si pak ztotožnili s takovým množstvím, které by jejich běžnou realitu a všední život vyvrátilo z kořenů a změnilo navždy.

Proto je nutné začít na té nejnižší úrovni, na které lidé žijí a kde se odehrává drtivá většina jejich všednodenních činností, jež zabírají většinu jejich dne. Proto se těší větší důvěře starosta než poslanec. A když už občany získá nějaký celostátní politik, tak jim pomocí politického marketingu či přímo tváří v tvář na svých cestách po republice musí vysvětlit, jak se jeho každodenní práce promítá do jejich každodenního života. Stejně tak je musí přesvědčit o tom, že jeho počínání proniká až na onu nejnižší úroveň, kde se chodí do práce, na nákup a kde se řeší běžné problémy, kterým většina občanů neuteče. Pomiňme přitom, zda jde o realitu, nebo jen čarování marketingových specialistů, kteří vymýšlejí, na co lidé slyší, a vkládají politikovi do úst ty správné věty. Bez úzkého kontaktu s úrovní všednodenního života se obejít nelze.

Vztahovat se ke srozumitelnému

Zvlášť těžké to mají politici z unijní úrovně. Překlenout propast, která mezi nimi a občany zeje, je samo o sobě velmi obtížné. Už jen samotná nízká účast ve volbách do Evropského parlamentu je výstražným signálem, který výhrůžně bliká mnoho let. Pro levici, která ví, že některé záležitosti není možné řešit jinde než na celoevropské nebo dokonce na celoplanetární úrovni, z toho plynou jen samé nelehké výzvy a úkoly.

V následujícím období, které může být i relativně dlouhé, nezbude než se primárně soustředit na místní a regionální úroveň. Vše ostatní je nutné k ní vztahovat a starat se o to, co lidé vnímají jako nejakutnější, a zajistit funkčnost a stabilitu tam, kde to pociťují nejsilněji. Přednášky o důležitosti evropské integrace tak nenahradí konkrétní činy evropských politiků, které si občané dovedou spojit se svým životem.

To platí nejen pro politiky, ale pro kohokoliv, komu leží na srdci spravedlivá společnost a kdo chce, aby jím lidé nepohrdali, necítili k němu nelibost nebo ho v lepším případě neignorovali. Získat si respekt obyvatel nakonec nejde jinak než být s nimi na jedné lodi a mít podobné starosti jako oni. V časech, do kterých míříme, to dost možná bude vnímané ještě daleko citlivěji a vypjatěji než dnes.

Jaroslav Bican (1987) je politolog.

Obsah Listů 2/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.