Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 2 > Martin Burian: Žádné špatné zprávy

Martin Burian

Žádné špatné zprávy

(... z Rakouska)

Vadí mi způsob, jakým jsme informováni o nejdůležitějších – chcete-li o takzvaně nejdůležitějších – událostech dne. Často si kladu otázku, kdo a jakým způsobem rozhoduje o sdělovaných tématech a jejich důležitosti. Stále se divím, proč jsou ty informace převážně záporné. A to nejenom v krizových časech, ale i v dobách relativního klidu a blahobytu, který my Středoevropané ve srovnání s jinými oblastmi světa i v současnosti nepochybně máme. I když si, přiznávám, netroufnu uvést příklad negativní informace, která by se mne osobně netýkala a kterou bych považoval za nehodnou zveřejnění. Vědomě zůstávám u všeobecného tvrzení. Navíc jsem si vzpomněl na způsob referování sdělovacích prostředků v bývalé ČSSR, kde zprávy o údajných úspěších našeho lidu zabíraly většinu plochy či času.

Nyní, v nelehké době pandemie, si chci na vlastní kůži vyzkoušet experiment a pokusit se napsat pokud možno optimistický článek. Otázka zní: Je možné i během těžké krize najít na nové situaci nějaká pozitiva? Zdůrazňuji, že můj příspěvek v žádném případě nechce situaci zlehčovat. Píšu ho s vědomím, že mnozí již zaplatili daň nejvyšší, a s úctou a vděkem k těm, co v těchto časech stojí takzvaně v první linii. V této vyhrocené situaci by mi připadlo značně nevkusné dát do titulku české pořekadlo Na všem zlém je něco dobrého. Chci pouze poukázat na světlé stránky, které s sebou katastrofa přináší. O totéž jsem požádal několik osobností, které se v mém okolí nacházejí. Prosbě ochotně vyhověly.

První změnu, kterou jsem uvítal já, bylo všeobecné zpomalení. Téměř žádná auta na silnici, v nastalém klidu a tichu získali ptáci větší prostor. V dobách nucené domácí izolace se může nesympatický soused stát poněkud sympatičtějším. Věcí, které bereme jako samozřejmé, si začínáme více vážit. Jsme vnímavější, mnohé si můžeme vychutnat i bez konzumu. V zapadlém koutě se zjeví pozapomenutý dárek od Ježíška, nabízí se oprášit dosud nepřečtené knihy a ze špíže vytáhnout téměř nezkazitelnou zavařeninu od oblíbené příbuzné. Rýži, která zmizela na čas z regálů, může nahradit „starodávná“ pohanka. Mohu mít radost z toho, že v rakouské vládě nesedí pravicoví populisté, kteří jsou, jak konstatoval rakouský rocker a filmař Reinhold Bilgeri, v dobách krize nepoužitelní. Známý novinář Paul Lendvai v komentáři otištěném 17. března v deníku Der Standard připomíná výhody, jež s sebou přineslo zveřejnění skandálního videa z ostrova Ibiza. Píše: „Byl by to zlý sen, představit si mnohé politiky ze strany Svobodných v klíčových pozicích státu během koronakrize.“ Jmenovitě pochválil kancléře Sebastiana Kurze, ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera a prezidenta Alexander Van der Bellena za to, jakým způsobem se pandemii snaží řešit. Dle jeho názoru jim nejde o sbírání politických vavřínů, nýbrž o získání důvěry občanů.

Můj kamarád restaurátor Gerald Mevec je předsedou ekologického spolku Pro Ybbs. Název není třeba překládat. Organizace si klade za úkol ochranu přirozeného toku řeky Ybbs a chce zabránit stavbě vodní elektrárny. Hromadění vody před hrází by zabránilo nejenom přirozenému pohybu ryb, ale způsobilo by také následné oteplení vody. I kdyby se jednalo jen o dvou až třístupňový nárůst, znamenalo by to další úbytek několika živočišných druhů. Ze seznamu pozitiv, který mi Gerald poslal, vybírám jen ty, které ostatní přispěvatelé buď nezmínili, nebo je posuzovali z jiného úhlu. Gerald si všímá skutečnosti, že se již v prvních dvou dnech krize dodatečně přihlásilo dva tisíce dobrovolníků do civilní služby. Dále zmiňuje přínosy utlumení silničního provozu o sedmdesát procent. Nejenom že dojde ke snížení emisí, zákonitě taktéž klesne i počet mrtvých na silnicích. Navrhuje využít vlny solidarity a porozumění obyvatel pro masivní omezení veřejného života i v budoucnosti k ochraně našeho životního prostředí.

Příspěvky zkušených publicistů jsem neupravoval, pouze jsem se snažil je co nejlépe přeložit. S několika drobnými „zlepšováky“ souhlasili.

Werner Gamerith (přírodovědec, fotograf a autor knih):

I když krize žádají bolestné oběti, ukrývají také šance pro plodné změny. Pandemie koronaviru nás nutí zastavit se, připomene křehkost vlastního života a odhalí neudržitelnost neoliberálního hospodářského systému. Současně uvolní netušené síly soudržnosti a ochoty pomoci – od jednotlivce až po celosvětové společenství. Tyto zkušenosti jsou důležité pro přežití, máme povinnost o ně jakožto o osvědčený díl naší kultury vědoměji pečovat.

Zpomalení v práci a ve volném čase, drastické zredukování dopravy na zemi i ve vzduchu jsou dobrodiním pro člověka a současný svět. Veřejné blaho nyní získává větší hodnotu než výkon a zisk. Solidarita je žádanější než hospodářská soutěž. Máme více času pro sebe, své příbuzné a přírodu kolem. Místní zásobování se prokázalo být spolehlivější než globalizace za každou cenu. Ošetřovatelský a úklidový personál je potřebnější než burzovní makléř. Materiální bohatství není tak důležité jako dobří sousedé nebo zeleninová zahrada.

Lidstvo koná něco velmi impozantního k utlumení pandemie. Se srovnatelným úsilím můžeme uspořádat naše hospodářství spravedlivěji, učinit ho schopnějším pro budoucnost a účinněji čelit vymírání živočišných druhů a klimatickým změnám. Neboť dlouhodobě jsou to nesrovnatelně těžší hrozby pro naši civilizaci. Rázné nouzové zbrzdění mnohých oborů můžeme využít k zamyšlení o smyslu života, přehodnotit úlohy hospodářství, zahájit nutné korektury a vyžadovat je. Právě prožíváme, co všechno je možné – pokud jenom chceme.

Gerhard Zeillinger (historik, publicista):

Nemám žádnou zkušenost s krizemi. Nikdy jsem nezažil válku, živelní pohromu, potraviny na příděl nebo jiná přitěžující omezení svého všedního dne. Nevím, co se tady vlastně děje a jak svět posléze půjde dál. Náš hospodářský systém se hroutí, děláme si starosti o svá pracovní místa, o svůj blahobyt. Jen tak mimochodem umírají denně lidé, které neznáme. Jsme konfrontováni s počty úmrtí a s mírou infekce. To nás znepokojuje.

Budeme přemýšliví, teď na jaře! Na to nejsme zvyklí. Sedíme doma a čteme knihy, protože je nám to doporučeno. Na nebi už nejsou žádná letadla. A v Benátkách nejsou žádní turisté. Pokud by se jednalo pouze o to, skoro bych řekl: příjemné! Ale tak to přece není. Jsem bezradný.

Martin Pollack (spisovatel, publicista a překladatel):

Ještě před pár týdny se svět zdál být v pořádku, no ano, tedy přinejmenším polovičatě, nehledě na nespočetné krize, války a katastrofy, které pravidelně vyvolávají otřesy. Na ty jsme si zvykli. Teď však svrhává jeden virus svět do chaosu a dělá z lidí pomatence. Dospělí muži se rvou v supermarketu o nudle a toaletní papír, mnoho zemí utěsňuje hranice, národní egoismy vyhánějí jedovaté květy, zdá se, že svět se proměnil v blázinec.

Jenže tato krize má také pozitivní stránky. Život probíhá klidněji, tišeji, takříkajíc v úsporném režimu. Ulice jsou prázdné, doprava dospěla téměř k ochromení, jaké to dobrodiní. A kde předtím vládly lokty a sobectví, se setkáváme s ochotou pomoci a ohleduplností. Před pár dny jsme dostali e-mail od čtrnáctiletého syna naší sousedky, ve kterém nám nabídl obstarat nákupy a vykonat jiné drobné práce. Podobné slyším také od přátel a známých. Lidé se posouvají blíže k sobě, ačkoliv jsou nabádáni, aby drželi odstup. Zní to paradoxně, ale funguje to.

Martin Burian

Obsah Listů 2/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.