Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 3 > Knihy

Knihy 3/2020

– Současná doba vyzývá k přečtení sborníku článků, který poprvé vyšel v USA roku 2014. Do češtiny jej převádělo 11 překladatelů. Editor do něho soustředil 153 příspěvků vynikajících osobností z nejrůznějších oblastí přírodních i humanitních věd, techniky, filozofie a kulturní tvorby. Již při zběžném listování s potěšením konstatujeme, že mnohé autory můžeme poznat i z českých překladů jejich knih – o některých jsme psali i zde v Listech. Dílo podává široké panorama pohledů na budoucnost lidstva a civilizace, jak se jeví ze západní Evropy, severní Ameriky, Austrálie a Izraele. Příspěvky v rozsahu 1–5 stran jsou bez výjimky srozumitelné, fundované a mnohdy půvabné i po čistě literární stránce. O knize takového rozsahu je obtížné souhrnně referovat na malém prostoru – rozhodl jsem se proto probírat ji od počátku, zastavovat se u případů, které mě zvláště zaujaly, a skončit u čísla 10. Steven Pinker posuzuje možnosti vzniku války velkého rozsahu a dospívá k závěru, že je nepravděpodobná. Martin Rees vidí jako nejožehavější problém lidstva klimatickou změnu a obává se, že její včasné a účinné zpomalení je málo nadějné. Timo Hannay se zabývá perspektivami umělé inteligence a jako ústřední problém vidí otázku: Co je vědomé? Benjamin Bergen si všímá násilných zásahů do přirozeného vývoje jazyka diktovaných snahami o „korektnost“. Timothy Taylor se obává vzrůstu racionálně nepodložených, ale sugestivních katastrofických perspektiv. Matt Ridley zneklidněn pozoruje vzestup pověrčivosti, jemuž nahrává i demografický vývoj. Gregory Benford apeluje na posílení zájmu o využívání vesmíru, nechceme-li na Zemi zůstat „jako krysy v kulaté pasti“. Seth Shostak sice nedokáže odhadnout, jaké nám hrozí nebezpečí od mimozemšťanů, konstatuje však, že na varování, abychom na sebe neupozorňovali, je pozdě. Pokud jsou, určitě o nás už vědí. Kevin Kelly upozorňuje, že pro budoucí svět může být jednou problémem nikoliv růst populace, ale pokles porodnosti. William McEvan se obává, že příroda připravuje po nás stále nebezpečnější viry. … Zatím nejsme ani ve třetině knihy.

V rejstříku najdeme čtyřikrát pandemii, a jednou dokonce koronavirus. Píše o něm J. Craig Venter v souvislosti s obavami, že šíření virů bude v budoucnu posilováno rostoucím odporem proti vakcinaci. Zatím to však vypadá, že na vakcínu netrpělivě čekáme.

John Brockman (ed.): Čeho bychom se měli obávat?, dybbuk, Praha 2018, 463 s.

-jn-

– Láska umí člověku přestavět svět na léta dopředu. Jistě, i hlavní hrdina novely Tkaničky italského spisovatele Domenica Starnoneho zažívá nejprve její oživující vliv. 60. a polovina 70. let s manželkou a dvěma dětmi, které miluje; polovina sedmdesátých let s milenkou – novou přítelkyní, od které se neumí odtrhnout a k rodině se vrátit, i když se o to jeho žena snaží. „Miloval jsem ji tím nejzaostalejším způsobem čili bezvýhradně. Představa, že se od ní odloučím, že se vrátím k manželce a k dětem, že ji přenechám někomu jinému, mi brala chuť žít.“ I do Prahy se s ní tehdy podíval. Tkaničky jsou pohledem ženy na muže, muže na sebe a dětí na rodiče. Ve třech částech čteme nenávistí a pohrdáním naplněné dopisy ženy muži v době, kdy žije s milenkou. V druhé, nejobšírnější části Starnone v prozaickém textu popisuje společnou dovolenou manželů už pár desítek let poté, co se k sobě znovu vrátili. Ve třetím dcera líčí, jak na ni a jejího bratra dopadal nesvobodný vztah rodičů. Pohrdání ženy a neschopnost muže vymezovat si vlastní prostor z obavy před novou životní ztrátou.

Rozbitý byt, který manželé najdou po návratu z krátké letní dovolené, je obrazem rodinných vztahů. Jejich podobu, proměnu a výhled popisuje Starnone procítěně, živým, strhujícím jazykem a s velkou literární zručností.

Domenico Starnone, Tkaničky, z italštiny přeložila Alice Flemrová, Kniha Zlín, Praha 2019, 124 s.

-pe-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 3/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.