Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 3 > Veronika Opletalová: Hmatatelné vzpomínky

Album

Veronika Opletalová

Hmatatelné vzpomínky

Zhmotněné gesto, projekt kolektivu umělců z RWTH Aachen, foto Ivo Mayr (převzato z katalogu Gesten – gestern, heute, übermorgen. Vyd. E. Fricke a J. Bressem. Chemnitz 2019).

Žena vzpomíná na rodný dům: Uprostřed bylo velké točité schodiště, každé ráno pomalu scházela dolů a schodiště jí přišlo nekonečné. Vzpomínku na nekonečný sestup doprovází devítisekundovou gestikulací. Její ruce krouživě kreslí do prostoru trajektorii, kterou kdysi denně procházela.

K čemu slouží ta kresba do prostoru? Primárně posluchači, aby si lépe schodiště představil? Nebo mluvčí, která si modelováním vzpomínku zpřítomňuje, snaží se nahmatat v prostoru správný tvar? Na tuto otázku se těžko hledá odpověď, snad by pomohlo zkoumání lidí, kteří své vyprávění doprovázejí gesty, aniž by je protějšek viděl (třeba při handsfree telefonování). Současný výzkum doprovodných gest se nejvíc soustředí na perspektivu diváka/posluchače. Ale existují i první vlaštovky, které se zaměřují na gestikulujícího. K nim patří vědecký a umělecký projekt, na němž se podíleli sémiotici a studenti architektury z univerzity v Cáchách. Ženu vzpomínající na rodný dům snímalo několik kamer v jedné z nejmoderněji vybavených německých laboratoří pro výzkum gest a její ruce byly přitom posety markery, které umožňují záznam pohybu technikou MoCap a jeho následné převedení na digitální model. Díky 3D tisku pak byly pohyby přetaveny do podoby sochy. Řečeno méně technicky: Stopy vzpomínek v prostoru se zhmotnily. Sémiotiky a teoretiky architektury ale k projektu nevedla jen otázka, jak zhmotnit vzpomínky na konkrétní prostory. Zajímalo je, nakolik pomáhá doprovodná gestikulace při procesu navrhování v oblasti architektury či designu. Další sochy gest, které v rámci projektu vznikly, proto zhmotňují objekty imaginace.

Budeme jednou kreslit rukama do prostoru místo do náčrtníku, abychom si pak vytiskli model na 3D tiskárně? Teoreticky to možné je.

Veronika Opletalová

Obsah Listů 3/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.