Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 3 > Z domova > Jan Novotný: Zapomenuté výročí aneb opilec na trůně?

Jan Novotný

Zapomenuté výročí aneb opilec na trůně?

Víte, že rok vzdálený právě o tisíciletí byl "rok osudný a hojnější na státní převraty a bouře, nežli kterýkoli jiný v dějinách českých"? Ani já jsem to nevěděl. Když byl polský básník Leszek Engelking letos "korunován" cenou Premia Bohemica za šíření české literatury ve světě, zaujalo mě, kdy vlastně Polák poprvé seděl na českém trůně.

Matně jsem si pamatoval, že na přelomu tisíciletí se vklínil mezi Přemyslovce jakýsi Vladivoj. Sáhl jsem po deset let starých Dějinách země koruny české a dozvěděl jsem se, že také on byl "zřejmě Přemyslovec", stal se však (roku 1002) knížetem s polskou pomocí, když Čechové už nechtěli snášet krutost Boleslava Rýšavého. Začátkem dalšího roku zemřel a historie na něj uchovala jen dvě vzpomínky. Zaprvé to byl neschopný opilec a zadruhé si jako první dal udělit Čechy v léno od římského císaře. Zřejmě se přes původ své moci spolehl spíše na německou než na polskou kartu. Nesvědčí to ale o dobrém politickém čichu?

Byl jsem proto zvědav, co říká o Vladivojovi Palacký. Podle něho byl z polského knížecího rodu, ale Přemyslovec po přeslici. Jak jsem očekával, přijetí lenního závazku otec českého dějezpytu nepochválil. Nicméně další vývoj historie jako by potvrzoval prozíravost knížecího rozhodnutí. Po Vladivojově smrti polský vládce Boleslav Chrabrý svěřil opět trůn Rýšavému, snad jenom proto, aby ho Čechům definitivně zprotivil. Po další ukázce jeho špatnosti ho vyzval k jednání kdesi na hranici, dal ho tam oslepit a rozhodl se "k veliké své říši slovanské připojiti krásné Čechy." Lenní závazek ovšem obnovit nemínil. Německý císař Jindřich si tedy vzpomněl na Přemyslovce Jaromíra a Oldřicha, kteří se před svým krutým bratrem uchýlili k němu do emigrace. Ti v létě 1004 "se zvláštním věrným houfem táhli v čele vojska německého" ku Praze a Poláky z ní vyhnali, což vzletně líčí Rukopis královédvorský, aniž ovšem připomíná vydatnou německou pomoc.

Jak to bylo podle Palackého s Vladivojovým opilstvím? "Vždy žízní trápen byv, ani hodinu bez pití trvati nemohl." Mladá doktorka, která se učila příznaky chorob ke státnici, neváhala: "Diabetes či diuretický syndrom." Vladivojovo opilství, bylo-li jaké, mohlo být sekundární povahy - kvalitní nealkoholické nápoje nebyly a pít čistou vodu se pro knížete asi neslušelo.

Je Palackého (a Tomkovo) vyjádření eufemismus, změkčující soud kronikáře? Nebo jen víceméně věrně tlumočí jeho výrok a Vladivojovo opilství je až výsledkem moderního, deziluzivního čtení? Očekával jsem odpověď v Kosmově Kronice české. Byl jsem udiven: Kosmas ani Dalimil o žádném Vladivojovi ani Boleslavu Chrabrém nevědí. Pohnutá historie u nich začíná až oslepením českého Boleslava a okupací Čech, což provedl zlý polský kníže Měšek. Jaromír a Oldřich nejsou podle nich Boleslavovi bratři, ale synové. Boleslav, podle Palackého "pustý ničema" a nejhorší panovník, jakého jsme kdy měli, je u Kosmy "muž holubičí a bez žluči" a dle Dalimila má jedinou vadu - skoupost, kvůli níž nechtěl dát peníze na armádu, a stal se proto snadnou obětí Poláků. Osvoboditelé Oldřich a Jaromír nepřicházejí s německým vojskem, ale organizují odboj doma - u Dalimila je dokonce modlící se Oldřich přenesen do Čech zázrakem z Měškova vězení.

Věřím historikům, kteří dokázali hádanku roku 1003 do značné míry rozplést a stanovit vztahy postav a pořadí událostí. Otázky přesto hlodají. Je nesporné, že Vladivoj byl neschopný opilec a Boleslav pustý ničema? Popletl Kosmas běh dějin pro nedostupnost pramenů, vinou dezinformace, anebo záměrně? Rád bych znal názory odborníků.

O autorovi - Obsah čísla 3/2003


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.