Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 4 > Ohlasy a glosy > Jan Novotný: Filosofův labutí zpěv

Jan Novotný

Filosofův labutí zpěv

Pokud si náš tisk úmrtí Milana Machovce (15. ledna 2003) vůbec povšiml, připomněl obvykle jen jeho nejznámější knihy T. G. Masaryk a Ježíš pro moderního člověka. Poslední etapa filosofova díla zůstala stranou pozornosti a tím jako by se jen potvrdily jeho obavy.

Již ve strojopisném sborníku vydaném u příležitosti 200. výročí tolerančního patentu Machovec soudí, že hlavním problémem nového tisíciletí nebude nesnášenlivost k odlišným názorům, ale vzájemná lhostejnost, posilovaná spěchem, specializací a konzumní orientací života. V době, kdy je z více stran ohroženo zánikem samotné lidstvo (hromadění zbraní, vyčerpání zdrojů, devastace přírody, ztráta obranných mechanismů) znemožňuje tato lhostejnost zániku čelit a představuje tak sama nebezpečí největší a základní. Ptáme-li se, jak mu čelit, musíme uvážit, v čem je chyba, která nás do této situace zavedla. Své myšlenky na toto téma shrnul Machovec v knize Filosofie tváří v tvář zániku, která mohla v knižní podobě vyjít až po Listopadu. Jak dosvědčují jeho přátelé, pokračoval v nich až do posledního dechu a stačil je ještě vyjádřit ve dvou rozsahem i podobou skromných knihách, které vydalo pražské nakladatelství Akropolis.

Z názvu první z nich Indoevropané v pravlasti (2000) není její aktuálnost bezprostředně patrná. Dílo jeví určitou podobnost s knihou o Ježíšovi, v níž se autor rozborem textů a jejich časového zařazení snaží dopátrat původní podoby jeho učení. Pro poznání přírodního prostředí, společenských poměrů a duchovního života našich dávných předků nemáme k dispozici prakticky žádné písemné či hmotné doklady. A přece památka na ně zůstala zachována ve společných kořenech indoevropských jazyků a v historii jejich štěpení. Drobné detektivně laděné etudy nad kořeny a osudy slov srůstají pod rukama autora v živý obraz, jak pravlast vypadala a jak se v ní žilo. Postupně vyvstává i jeho hlubší záměr - odhalit rysy Indoevropanů, které jim umožnily zvítězit nad staršími a rozvinutějšími kulturami, ovládnout celé kontinenty a stát se praporečníky globální civilizace, zároveň však zavést tuto civilizaci na okraj propasti. Kniha o dávné minulosti končí zneklidňující prognózou. Navazuje na ni Smysl lidské existence (2002), což je radikálně přepracovaná varianta díla z roku 1965. Pouze kapitolu o mezilidském dialogu ponechal autor zhruba v původní podobě. Její srovnání s novým textem ukazuje na výrazný vývoj autorova jazyka, který v jeho posledních textech připomíná svou prostotou a lapidárností mluvu starozákonních proroků. Opět hovoří o nebezpečích na horizontu a nepřipravenosti posádky Země tato nebezpečí alespoň si uvědomit. Neblahé znamení spatřuje v roztržce mezi technickou a humanitní složkou kultury a trvalé módě intelektuálů dávat najevo, že život v naší civilizované společnosti nemá žádný smysl a je hoden jen pohrdání. Rozebírá, co znamenal pro lidi v minulosti Bůh a co z toho by mohlo a mělo zůstat v budoucím světě uchováno.

K půvabu knihy přispívají výrazné a nestandardní soudy o hudbě, literatuře či historii - zajímavý je např. Machovcův obdiv k římské civilizaci a jejím představitelům, jakými byli Vergilius, Cicero či Caesar. Důležitým poselstvím knihy je přesvědčení, že k odvrácení zániku lidstva může přispět větší podíl žen na určování jeho další cesty.

Slavná otázka filosofů, odkud jsme přišli, kdo jsme a kam jdeme, může znít dnešnímu člověku otřepaně. Machovec nám připomíná, že je aktuálnější než kdykoliv předtím.

O autorovi - Obsah čísla 4/2003


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.