Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 5 > Svět v pohybu > Petr Fejtek: Rodí se po Tatrami nový ekonomický tygr?

Petr Fejtek

Rodí se po Tatrami nový ekonomický tygr?

Půllitr piva o 2 koruny, litr benzinu o 3 a krabička cigaret o 10 korun, tak vidí ekonomickou reformu běžný spotřebitel: ceny letí vzhůru. Nové platby u lékařů či v lékárnách, a chystají se další. Prestižní časopis Forbes však vypočítává, že přímé investice na Slovensko vzrostly ze dvou na 10 miliard dolarů.

Kde je pravda?

Čeští ekonomové vesměs Slovensku fandí, protože místo odkládání nezbytných kroků se k nim současná vládní většina staví čelem, zatímco Češi si libují, že ceny nejen nerostou, ale dokonce klesají. Při zprávách ze Slovenska se křižují: "Pánbůh s námi a zlé pryč." Ale je to jen tím, že česká sociální vláda nedokázala ani vymyslet, natož prosadit nezbytné. Dokonce ani nájemné letos nevzrostlo.

Českým parlamentem zřejmě bez větších problémů projde balík zákonů tzv. reformy veřejných financí. Z poslanců je mnohý ani neviděl, natož četl. Pustili je do druhého čtení jako balík sběru. Jediný hlas tvořící vládní většinu se sice jeví jako dostatečný, žvaní se však jen o nesmyslech, jako např. zda bude pro státní zaměstnance 12 nebo 16 tarifních tříd, a přitom je každému jasné, že to je úplně jedno. Jde o to, kolik se bude rozdělovat. Až pod tlakem nevycházejících počtů se z vlády ozvalo, že prý sníží o 32 tisíc počet "státních" zaměstnanců. V budoucnu. Kdo věří, ať tam běží, jen odboráři se namíchli všichni a hned.

Pravice však blábolí jen o málo srozumitelněji. Rovná daň nic principiálního neřeší (maličko přidá bohatším a trochu sníží daňovou "optimalizaci"). O důchodové reformě ani slovo, zatímco plácnutí do vody s "rovnou sociální dávkou" vyvolává úsměv na tváři i školákům. Domyšlené není zkrátka nikde nic. A tak nedávný laureát ceny Vize 97 Nadace Václava Havla, známý levicový myslitel Robert B. Reich u nás hovořil pravicověji než celá ODS.

Směr východ

Nemusíme si zastírat, že Západ na nás stále ještě hledí asi tak, jako my hledíme na Ukrajinu či Rusko. Problém nevyřeší ani vstup do EU za necelý rok, ale situace se přece jen pozmění. Levná pracovní síla, slušná infrastruktura, oficiální "evropská" pravidla. Již zmíněný časopis Forbes vidí však i jedno nebezpečí - korupci. A ta, je-li v Česku jako doma, pak prý si na Slovensku lebedí jako v ráji.

Přesto se však zdá, že Slovensko nastoupilo skutečnou cestu "ekonomického tygra" a k tomu notuje i Mezinárodní měnový fond, podle nějž by mohlo přejít na euro již v roce 2006. To je opět ve srovnání s Českem o tři až čtyři roky dříve. Nevšímáme si nyní faktu, že to nepřinese jen samé výhody, je však otázkou, zda samostatnost národní měnové politiky má nějaký významný dopad. Další výhodou bude zřejmě urychlení apreciace (zhodnocování) koruny, protože se zřejmě alespoň částečně budou sbližovat parity kupní síly. Navíc půjde o velmi silnou psychologickou výhodu - eurozóna je zkrátka pojem, který má silný význam důvěryhodnosti.

Důchodová reforma

Slováci na rozdíl od české vlády pochopili její nutnost a dokonce už mají jasnou představu, jak bude vypadat. "Slovenská vláda se odvážila učinit krok k záchraně důchodového systému, zatímco česká vláda stále čeká na zázrak," řekl David Marek z Patrie.

Má začít již příští rok a počítá se zavedením povinných odvodů do důchodových správcovských společností. Nový systém bude povinný pro všechny "mladé" (vstupující na trh práce) a pro samostatně výdělečné osoby s ročním příjmem přes 110 000 Sk. Ostatní budou volit, zda zůstanou ve starém důchodovém systému, kde platí odvody ve výši 28 procent mzdy a kde se průměrný důchod pohybuje okolo šesti tisíc slovenských korun.

Nový systém platby rozdělí: 10 procent mezd na průběžný státní důchodový systém, který bude reformován, aby více motivoval k přijímání zaměstnání a placení odvodů. Dalších 10 procent mezd by pak mělo být přesměrováno na soukromé důchodové fondy, které by tyto soukromé úspory spravovaly a zhodnocovaly. Zbývajících 6 procent zajistí povinné pojištění proti invaliditě a o zbývající dvě procenta bude sníženo daňové zatížení.

Reforma jde tedy dále, než se v roce 1999 odhodlali Maďaři (kteří do fondů dávají 6 procent mezd) i než v roce 2000 Poláci (kteří si zase netroufli na privatizaci invalidního pojištění).

Slovenská vláda tedy uvažuje racionálně a dívá se na problém v perspektivě desítek let. Česká vláda přešlapuje na místě a bojí se čehokoli, co by šlo za rámec stávajícího degenerujícího systému. Protože však na jeho provozování docházejí peníze, začíná škrtat na všech stranách, aniž by se zajímala, neexistuje-li lepší řešení. Do konce roku prý předloží koncepci.

Motivace jako základ

Vtip jakéhokoli systému však není v jeho "povinnosti", ale ve vnitřních motivačních mechanismech. V zájmu něco dělat, něco odvádět, když z toho něco mám. Tak je například řešen v novém slovenském důchodovém systému odchod do penze - za každý měsíc předčasného "odpočinku" se důchodci penze sníží o půl procenta. Naopak za každý "odložený měsíc" mu o stejné procento důchod vzroste. Tedy systém bonifikací a penalizací, jde jen o jeho doladění (počítá se s věkem 62 let).

Totéž lze uvést i o samotných odvodech: z toho, kolik si tam naspoříš, nakonec zvolená pojišťovna spočítá doživotní rentu. Samozřejmostí jsou i možnosti dobrovolného spoření na penzi v jiných produktech.

"Naše reforma lidem nebere, ale dává," říká ministr Ludovít Kaník a vysvětluje důsledný a přísný několikaúrovňový bezpečnostní systém i zásadní rozhodnutí: v případě znehodnocení aktiv fondu protiprávním jednáním stát garantuje stoprocentní odškodnění. Samozřejmě po využití rezervního fondu a základního jmění správce: nejdříve tedy ručí svým majetkem správcovská společnost. A přestože absolutní jistotu máme jen tu jedinou, je zvolené řešení velmi zodpovědné.

Další vnitřní systémové motivační prvky najdeme i v ostatních reformních krocích. Například přídavky na děti budou ve formě daňových bonusů, bude si je tedy moci odečíst jen ten, kdo nějaké daně platí.

Rozseknutím problému je i vyplácení dávek pracovní neschopnosti zaměstnavatelem (prvních 10 či 14 dní). Tím se ruší "zločinné spolčení" lékařů s marody. Dokud "nemoc" oběma vyhovuje a sype, nic s tím nenadělá ani armáda revizorů. Jedině zaměstnavatel si své ovečky trochu ohlídá, a za své.

Nově publikovaným opatřením je prémie 10 000 korun při stěhování za prací do jiného okresu. Odpor ke stěhování (který je prý dokonce vyšší než v Česku) to sice nevyřeší, ale někomu pomůže.

A tak bychom mohli vypočítávat další "drobnosti" - od 20 korun za recept až po platbu za byt a stravu v nemocnici. Uvidíme, jak a nakolik se reformní kroky podaří prosadit, ale bezesporu jde - na rozdíl od Česka - o pokus problémy řešit. Což kapitál - který po celém světě stále zoufaleji hledá přívětivé prostředí - určitě ocení. A dalších 10 miliard dolarů by znamenalo dalších víc než 400 miliard slovenských korun rozvojových peněz.

Petr Fejtek (1948) je ekonomický analytik a novinář, šéfredaktor časopisu FP-finanční poradce.

Obsah čísla 5/2003


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.