Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 5 > Literatura > Jiřina Šiklová: O Deníku staré paní

Jiřina Šiklová

O Deníku staré paní

Snad ani všichni ti, kteří sledují život a práci Jiřiny Šiklové dost pečlivě, neměli tušení o jejím Deníku staré paní. Také otázka, jak se podařilo roku 1986 známé aktivistce demokratické opozice vydat oficiálně knihu, se nabízí. Autorka na naše přání zavzpomínala:
Více jak deset let jsem pracovala v Thomayerově nemocnici na geriatrickém oddělení.

Doma jsem se starala o tehdy skoro devadesátiletou maminku a naši sousedku a denně jsem poslouchala stížnosti jak starých lidí, tak jejich dospělých (a také již starých) dětí na problémy soužití. Jedni i druzí často nespravedlivě obviňovali své blízké - vlastně za to, že sami si nedovedli uspořádat své vztahy a hlavně nevěděli, jak a čím naplnit poslední dekády svého života. A když jim člověk řekl přímo, v čem chybují, urazili se. Když jsem jim ale jejich vlastní chyby a zbytečná obviňování předvedla v podobě vyprávění o druhých, zasmáli se a často řekli: "Na to si musím dát pozor, abych to taky nedělala!" A totéž jsem si tehdy uvědomila i já o sobě samé. Pak budu rigidní, "tuhá", a tak musím všechny tyto chyby reflektovat, ještě dokud to vnímám a myslím si, že mne se to ještě netýká. Tak vznikl fiktivní deník, ve kterém stará paní zapisuje pozorování o dceři, synovi, vnoučatech, ale píše si sem i citáty či co má koupit, pomlouvá druhé, obviňuje vlastní děti, ale při dalším čtení si uvědomuje svoje omyly a někdy se svým přátelům i v deníku omlouvá. Touto reflexí svého vztahu k okolí postupně moudří, stárne sice dál, ale je spokojenější. A ostatní s ní také.

Přestože téma bylo zcela nepolitické a vysoce aktuální, vydat to pod vlastním jménem jsem - podobně jako tisíce dalších - nesměla. Ale mnozí odvážní lidé v tzv. strukturách či šedé zóně nám, co jsme byli na okraji společnosti, rádi i rády pomáhali. Jednou z těchto lidí byla redaktorka nakladatelství Mona Eva Králová, která riskovala a mnoha přátelům s podobným osudem vydávala s rizikem jejich články a knihy, a tím jim kromě jiného i zvyšovala životní úroveň. A druhá stejně statečná přítelkyně, psycholožka Nina Matulová, mně zase půjčila svoje jméno. A tak knížka Deník staré paní, dedikovaná Alžbětě Rudingerové, která nám zase dávala peníze pro rodiny zavřených a půjčovala byt pro konspirativní setkávání, tehdy vyšla. Říkalo se tomu psát s pokrývačem.

S rozpaky i spokojeností se dívám na nové vydání. S rozpaky proto, že sama jsem dospěla do věku, kdy dělám podobné chyby, a tak se již knížka stala návodem k jednání pro mne samotnou. S uspokojením proto, že sociálně psychické změny provázející stárnutí jsou natolik konstantní, že jsem to skoro nemusela upravovat.

Ale hlavně proto, že dnešní mladí lidé již vůbec neznají pojem psát s pokrývačem, ani nechápou, že komunistický režim pronásledoval některé autory, i když psali třeba - o změnách osobnosti ve stáří.

(Jiřina Šiklová: Deník staré paní, Kalich, Praha 2003, náklad neuveden, doporučená cena 150 Kč)

O autorce - Obsah čísla 5/2003


Knihovna Listů

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.