Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2003 > Číslo 6 > Z domova > Jan Novotný: Zbytečná starost?

Jan Novotný

Zbytečná starost?

Za mých mladých let by se i největší nedbalec styděl napsat: "Díky opilému řidiči zemřelo na přechodu dítě." Že se tak dnes píše v denním tisku, jsem si již zvykl, ale že se slůvko "díky" roztahuje na nepravém místě i v literárních časopisech, mi pořád působí bolení hlavy. Nedávno jsem třeba četl, že "básník díky nástupu komunistů své poslední verše nepublikoval". Takové vyjádření bych očekával jen od skalního komunisty, který považuje zmíněné verše za ideově závadné, nebo od neúprosného kritika, jenž považuje tyto verše za tak ubohé, že by básníkově památce jen škodily.

Nejsem ale beznadějný staromilec, který se nemůže smířit s přirozeným vývojem jazyka? V citovaných větách bys zřejmě řekl "vinou", namítne oponent, ale jak například vyjádříš, že Měsíc je příčinou mořských dmutí? Nastává příliv a odliv kvůli Měsíci? Asi nechceš tvrdit, že Měsíc má vůli. A chceš ho snad obviňovat? Nakonec je nejlépe mu poděkovat, i když to nemyslíš vážně a ani nemáš v úmyslu mořská dmutí hodnotit. A proč potom nerozšířit význam slova "díky" tak, aby znamenalo pouze připsání účinku příčině a dalo se bez zbytečného dumání užívat univerzálně?

Nu, jazyk se neřídí přísnou logikou. Ale to mu nebrání vyjadřovat jemné nuance. "Přestal jsem kouřit kvůli své ženě" a "díky své ženě" není úplně totéž. Rozbujení slova "díky" za rozumné hranice nedovolí jemný rozdíl zachytit. Snad bychom tedy mohli uzavřít, že nemáme zneužívat slova "díky" tam, kde nám jeho správné užití dává možnost projevit kladný vztah k výsledku.

Mají podobný problém i na Slovensku? Požádal jsem o expertizu svého bratra, který bydlí v Žilině. Píše mi: Ve větě "Vďaka vetru mi teče z nosa" cítím ironický nádech. A to je zase ono. Pozve-li mě kamarád k sobě na chatu a zapomene v určený čas být doma, mohu ho jemně pokárat a zároveň dát najevo, že se nezlobím, slovy "Díky tobě jsem se pěkně prošel". Ztrátou přirozeného významu slova "díky" o tuto možnost přijdu.

Orwellovská novořeč se vyznačovala tím, že v ní postupně ubývalo slov, s nimi možnosti jemněji rozlišovat myšlenky a nakonec i schopnosti nějaké jemnější myšlenky mít. Našim jazykům a národům bych takový osud nepřál.

O autorovi - Obsah čísla 6/2003


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.