Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2004 > Číslo 1 > Z domova > Jiří Němec: Dvojí kraje na příkladu Liberce

Jiří Němec

Dvojí kraje na příkladu Liberce

Jiří Němec Jiří Němec

Stále platný zákon o územním členění státu má číslo 36/1960 Sb., byl schválen Národním shromážděním Republiky Československé 9. dubna 1960 a hlavně proto, že tak rozdělil republiku na nové kraje, stal se jedním z pilířů následně přijaté socialistické ústavy, Zákona č. 100/1960 Sb. z téhož roku. Pokud jde o Liberec, znamenalo to na víc než dlouhých čtyřicet let podřízení krajskému městu Ústí nad Labem se všemi ekonomickými a sociálními důsledky.

V roce 1998 vznikly kraje jako vyšší územně samosprávné celky, mezi nimi i Kraj liberecký, a zvolením krajských zastupitelstev v listopadu 2000 začalo postupné předávání kompetencí a agend od státu, jeho ministerstev a okresních úřadů právě na krajskou samosprávu a krajský úřad. Ne-li všechny, tedy aspoň věci pro občany regionu nejdůležitější se už nemají řešit v Praze, ale přímo v místě, se znalostí věci a konkrétní místní problematiky. Pomineme-li nedořešené financování krajů vlastním podílem na příjmech z daňových výnosů, a nikoliv ministerskými dotacemi, tisíc a jeden problém s předáváním státních institucí a agend většinou bez odpoví­dajících peněz, trend přesměrování pravomocí od Prahy do krajů se v praxi osvědčil.

Po celou dobu od roku 2000 doposud však zůstala anomálie krajské dvojkolejnosti: právě podle Zákona č. 36/1960 Sb. působí v hranicích krajů z roku 1960 - a tudíž odlišných od hranic dnešních samosprávných krajů - nejrůznější instituce: krajský soud, krajské státní zastupitelství, krajské ředitelství policie, finanční ředitelství, celníci atd. Tyto pro život veledůležité agendy jsou řízeny postaru a nové kraje nerespektují. V případě Libereckého kraje jsou tedy řízeny i nadále z Ústí nad Labem, což samozřejmě nese finanční, personálním a další problémy. Navíc Semilsko - součást dnešního Libereckého kraje - i nadále v tomto smyslu patří do Kraje východočeského! Stav dlouhodobě prostě neúnosný a chudáka občana, kvůli němuž se reforma veřejné správy přece dělá, velmi matoucí. A tak nynější kraje stále a na všech úrovních upozorňují na zdánlivou samozřejmost, že totiž k plnohodnotnému kraji patří i příslušné krajsky organizované instituce.

S jistými nadějemi se proto hledělo k návrhu nového zákona o územně správním členění státu, o to horší překvapení však nynější návrh samosprávným krajům skýtá. Například nově navrhovaný Správní kraj severočeský je vymezen správními okresy Severočeského kraje podle Zákona č. 36/1960 Sb. (Chomutov, Louny, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou atd., navíc správní okres Semily). Tato ministerská představa územně správního členění státu, která vlastně jen stvrzuje současný stav a vůbec nerespektuje vznik čtrnácti krajů jako vyšších územně samosprávných celků ani jejich hranice krajů, je zcela nepřijatelná. Takto bychom definitivně vytvořili dva druhy krajů, dále mátli občana a na léta konzervovali stávající neúnosnou situaci.

Pouze rozčleněním republiky na správní kraje v hranicích totožných s hranicemi krajů jako vyšších územně samosprávných celků vznikne rozumný rámec, v němž konečně, třeba i kvůli nedostatku peněz postupně, vzniknou kraje plnohodnotné. Naopak nyní předkládaný postup je pokusem vytvořit dva druhy krajů na věčné časy!

Ještě nic není schváleno, ale právě teď je nejvyšší čas na problém upozornit. Vzhledem ke zkušenostem, které právě Liberec má z dlou­holetého řízení státních institucí ze vzdáleného centra (Ústí nad Labem), ví, co hrozí. Možná by stačilo, aby se všichni, kteří o zákoně budou rozhodovat, vrátili k původní myšlence reformy veřejné správy: Reforma se dělá pro občana!

Jiří Němec

Obsah čísla 1/2004


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.