Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2004 > Číslo 4 > Vilém Prečan: Naplněný Pelikánův závazek

Vilém Prečan

Naplněný Pelikánův závazek

Z iniciativy obce Kořence na Boskovicku a s podporou společnosti Občanský dialog byla na budově kořeneckého muzea instalována pamětní deska a v muzeu zřízena vzpomínková síň Jiřího Pelikána, který se zde za války skrýval před gestapem pod jménem Bohumil Paroulek. Slavnostního odhalení 3. července se kromě mnoha místních občanů zúčastnila i řada přátel zakladatele Listů. Přinášíme zkrácený text projevu Viléma Prečana. ‑red‑

Hluboce si vážím myšlenky Kořeneckých vzdát poctu Jiřímu Pelikánovi. Pro ty z nás, kteří podrobněji neznají jeho válečný příběh, je to podnět k zamyšlení nad jedním rozměrem Pelikánova života. Pro mně jako historika je to navíc důvod k radostnému konstatování, že se lidé i bez historiků uprostřed každodenních starostí a strastí starají o historickou paměť své obce, že nezapomínají a hlavně: nechtějí zapomenout na to, čím žili, čím prošli.

Tváří v tvář péči Kořeneckých o trvalé místo Jiřího Pelikána v historii jejich kraje jsem si také uvědomil, že nemáme dosud k dispozici ucelenou dokumentaci o Pelikánově životě a díle, především o jeho exilovém působení. Nepřízní okolností, a také proto, že Jiří nestačil dát potřebné dispozice, je jeho písemná pozůstalost v dalekém Římě. Bezpochyby vzorně uspořádaná, nicméně mimo náš bezprostřední dosah, je uložena v archivu Senátu Italské republiky. Bude ambicí Československého dokumentačního střediska stát se místem, kde bude soustředěna veškerá dostupná dokumentace o životě a díle Jiřího Pelikána přinejmenším v posledních třiceti letech jeho pozemské pouti. Včetně kopií z římského archivu, textů jeho nespočetných projevů, jak jsou zaznamenány v protokolech z jednání Evropského parlamentu a jeho komisí i mnoha dalších zahraničních grémií a shromáždění, včetně úplného souboru jeho článků v zahraničních novinách a časopisech. Snad bude rovněž možné najít pochopení u jeho přátel a podaří se shromáždit, alespoň v kopiích, reprezentativní soubor jím psaných dopisů. Slibuji za sebe, že pro to udělám, co je v mých silách, a využívám tohoto okamžiku k apelu na účinnou pomoc na každého, kdo může být tomto díle nápomocný.

Současníci někdy nejsou s to dostatečně a včas pochopit a ocenit velké osobnosti své doby. Soudím, že v případě Jiřího Pelikána není potřeba odstupu dalších desítek let, že nejen cítíme, ale bezpečně víme, že byl člověk mimořádný a že jeho velký pozitivní vklad k zápasu za návrat svobody do naší země převažuje nad všemi jeho dobovými omyly a pochybeními. Dostalo se mu za to ostatně ocenění i veřejného, státního vyznamenání, které mu udělil ještě za jeho života prezident Havel.

Spatřuji velikost Jiřího Pelikána mimo jiné také v tom, jak překonával ideologii černobílého komunistického vidění, s níž vstupoval jako mladý muž do aktivního politického života. Vidím Pelikánovu velikost v tom, jak byl schopen zpracovat sociální zkušenost, postupně získávanou v padesátých letech doma i v zahraničí, a učinit na základě toho odvážné, ba i riskantní závěry pro svou práci, a nakonec – po sovětské invazi – i definitivně osobně zúčtovat se světem a myšlením komunismu, což ho přivedlo do emigrace a k pozici předního exilového činitele. Jedním z rozměrů Pelikánovy velikosti, ne‑li dokonce nejdůležitějším, bylo to, že podle vlastních slov „do konce života pociťoval jako stálý závazek napravit chyby, které dělal, nebo nespravedlnosti, k nimž mlčel“.

Strategie Pelikánova exilového působení měla dvě hlavní komponenty. Jednou z nich bylo přesvědčení, že československá otázka, obnovení suverenity země, svobody jejích občanů a nastolení demokratického řádu, má šanci jedině tehdy, jestliže se stane otázkou evropskou. V tomto směru pracoval neúnavně a energicky. Získal si respekt i uznání a měl, zejména pak jako člen Evropského parlamentu, otevřené dveře a nacházel partnery ochotné naslouchat na nejvyšších politických místech v Evropě i mimo ni.

Druhou komponentou byla orientace na pomoc domovu, domácímu disentu a opozici, služba domovu v tom nejlepším slova smyslu, podložená přesvědčením, že hlavní místo, kde se rozhoduje o cestičkách a cestách k československé svobodě, je doma, že nejdůležitější ze všeho je, aby lidé v Československu se sami brali za svou svobodu, využívali k tomu šancí, které přinášel život, ale také tyto šance přibližovali a spoluvytvářeli. Proto uvedl do života časopis Listy a snažil se ze všech sil, aby nastavovaly ­zrcadlo poměrům v Československu, a zejména také pravdivě informovaly o domácím dění, i o tom, které probíhalo pod povrchem reálněsocialistického světa zdání.

Pomoc domovu poskytovaná a organizovaná Jiřím Pelikánem byla mnohostranná. Pozoruhodný a mimořádný na ní byl jeden rys, který nebyl v exilovém prostředí samozřejmý. Popsal jsem při jedné příležitosti vlastní zkušenost slovy, že se s Jiřím Pelikánem „dalo plivat do polévky dogmatikům a fundamentalistům každého ražení“. Obstaral prostředky na nákup knih, na kopírovací přístroje nebo cokoli jiného potřebného, a neptal se, zda je to určeno pro skupinu katolíků, nebo bývalých komunistů, pro profesionální historiky, nebo pro docela mladé lidi – začátečníky samizdatového vydávání. Málokdo ví, že v roce 1983 podnikl riskantní cestu do vzbouřenecké Angoly v odvážné akci, jejímž cílem bylo osvobození politických vězňů v Československu. Ještě nikdo nespočítal, kolik sehnal peněz na zakoupení kopírek, videokamer, kolik zprostředkoval objednávek různých informačních podkladů, z jejichž výnosu pak mohli doma organizovat všelikou smysluplnou činnost.

Rád bych vydal svědectví ještě o jednom rysu Pelikánovy osobnosti, který je s ním v mé zkušenosti spojen snad nejhlouběji. Stejně tak jako jeho politického rozhledu a neúnavné politické, publicistické a organizátorské aktivity jsem si vážil jeho přátelského a laskavého poměru k lidem. Byl to vztah plný pozornosti, opravdové a vynalézavé ochoty pomoci, a také plný ohledů, zejména když šlo o lidi ohrožené doma pronásledováním. Dovedl dát lidem ze svého blízkého i širokého okolí najevo, že na ně myslí a že si jich váží, že stojí o jejich názor; u něho nikdo nemohl pocit, že je děvečkou pro určitý úkol a že ho jinak nezajímá. Jiří Pelikán vynakládal velké úsilí na to, aby dával lidi dohromady; laskavým slovem a s taktem, jímž byl obdařen, mírnil konflikty, odzbrojoval a usmiřoval, aby se z lidí, jimž šlo o společnou věc, byť byli různých názorů a přesvědčení, nestali protivníci. Jiří Pelikán uměl člověka pohladit. Proto ho tolik lidí mělo ze srdce rádo a dodnes na něho s láskou vzpomíná.

Bylo by však málo jen nostalgicky vzpomínat. Mysleme především na odkaz Jiřího Pelikána, na štafetu, kterou tu zanechal jako výzvu pro nás. Na jeho ryzí vlastenectví a na jeho evropanství; na jeho zápas o realizaci lidských a občanských práv a proti jejich porušování a pošlapávání kdekoli na světě. Na neokázalé, ale vytrvalé úsilí při vytváření občanské společnosti, které naplňovalo jeho život v desetiletí po listopadu 1989, takřka do posledního dechu.

Vilém Prečan

Obsah čísla 4/2004


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.