Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2004 > Číslo 6 > Z domova > Jan Novotný: Bible, logika a referendum

Jan Novotný

Bible, logika a referendum

Vaše slovo buď ano, ano – ne, ne; co je nad to, je ze zlého, řekl Ježíš dle Matouše. Tertium non datur, učí logika. Odtud by se mohla odvíjet úvaha o shodě mezi Biblí a logikou. Ve skutečnosti se však biblická negace zřetelně liší od logické. Podle Bible se máme v zásadním sporu jednoznačně rozhodnout: nejsme‑li pro Losnu, máme být pro Mažňáka. Neutrální postoj, ač logicky možný, je zavrženíhodný mravně. Logika naproti tomu říká jen tolik, že nemůžeme současně být i nebýt pro Losnu (zákon sporu) a že kromě těchto dvou možností nemáme žádnou další (zákon vyloučeného třetího): nebýt pro Losnu však logicky neznamená být pro Mažňáka ani v případě, že jiných kandidátů není. Biblická negace odděluje stoupence a odpůrce neutrálním územím, kterému bychom se měli vyhýbat, logická negace vede dělící čáru mezi stoupenci na jedné a odpůrci a neutrály na druhé straně (protože odpůrce je stoupenec odpůrců, lze v předchozím slova odpůrci a stoupenci popřípadě zaměnit).

Obyčejná lidská řeč si s tímto rozdílem bohužel nedokázala dobře poradit. Nežádám‑li demisi premiéra, neznamená to nutně, že jsem jeho stoupencem, třeba se jenom nezajímám o politiku. Něco jiného je, nechci‑li, aby premiér abdikoval. Sloveso nežádám je logické, nechci biblické. S některými slovesy si různé jazyky poradily různě. V češtině je musím logické, v angličtině biblické: I must not znamená česky nesmím. Někdy záleží zařazení na kontextu: ve větě Nemám rád Janu je negace biblická, dodatek …ale Lídu z ní činí negaci logickou. A jak je tomu se slovem souhlasím? Souhlasím‑li s tím, aby si student zapsal mou přednášku, znamená to pouze, že nemám námitek a slovo je tedy logické, souhlasím‑li s udělením vědecké hodnosti kolegovi, míním to biblicky – kdybych se necítil schopen posoudit, zda si ji zaslouží, zdržel bych se hlasování.

Měli jsme nedávno v Brně referendum o otázce: Souhlasíte s tím, aby město Brno v samostatné působnosti podniklo všechny kroky k modernizaci železniční stanice „Brno‑hlavní nádraží“ ve stávající poloze podél ulice Nádražní? Taková otázka logicky myslícímu člověku nebezpečně zvyšuje krevní tlak. Není‑li stoupencem modernizace, ale nemá proti ní námitek, měl by odpovědět ano, chápe‑li souhlasím jako logické, a ne, chápe‑li je jako biblické? A co má dělat ten, kdo je vřele pro modernizaci nádraží, je mu však jedno, bude‑li či nebude provedena v samostatné působnosti a nedoporučuje pro ni podniknout všechny kroky, zvláště neví‑li, zda mezi ně nepatří defenestrace konšelů? Ale nezasvěcený z otázky vůbec nepochopí, že spor se vede o něco jiného: zda staré nádraží nahradit novým, které se postaví na jiném místě. Občanům muselo být pracně vysvětlováno, že tato volba logicky vyplývá z odpovědi ne a je lo­gicky zavržena odpovědí ano. Není to ovšem pravda: někdo si může přát, aby Brno mělo podobně jako Praha ještě další nádraží pro mezinárodní vlaky, anebo může být jako důsledný konzervativec proti modernizaci starého nádraží a tím spíše proti výstavbě nového.

Očekávám námitku, že na tom nezáleží, protože k referendu přijdou jen lidé biblicky rozhodnutí, kteří chápou, „jak to bylo míněno“. Myslím však, že úcta k logice je hodnotou sama o sobě. Logika souhlasí s Biblí v tom, že máme mluvit jasně. Jako řádný občan se dostavuji k referendu, abych mu dodal váhy, i když se třeba nedovedu rozhodnout a nezvolím žádnou z nabízených možností. Jak by měla být otázka formulována, aby mě uspokojila? Jistě by neměla užívat logického slovesa, protože pak ano – ne nedovoluje zjistit poměr počtu stoupenců a odpůrců. Ale ani nezpochybnitelně biblické sloveso samo o sobě nepomůže. Logické ne – není pravda, že chci nové nádraží – se totiž nekryje s biblickým ne – nechci nové nádraží. V referendu by nám nemělo být nabízeno nejasné dilema ano – ne, ale jednoznačné pro – proti.

Jan Novotný

Obsah Listů 6/2004


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.