Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2005 > Číslo 2 > Z domova > Václav Žák: Naše nynější krize

Václav Žák

Naše nynější krize

Titul Masarykovy knížky z roku 1895 by se mohl v české politice stát trvalkou. Už několik týdnů republikou zmítá krize. Na ní je snad nejzajímavější, že se přitom zemi a podle všeho i občanům vede nejlépe za posledních osm let. Zahraniční obchod je v přebytku, hrubý domácí produkt roste vyšším tempem, než se očekávalo, vláda hospodaří o něco úsporněji. Přesto vypukla krize. Kde se vzala?

Začala nenápadně: Mladá fronta Dnes se zeptala premiéra, odkud vzal peníze na nákup svého bytu. Připomeňme, že si ho pořídil poté, co mu média vytýkala bydlení v bytě přiděleném pražským magistrátem. Už tehdy existovaly pochybnosti, jak to s koupí bytu ve skutečnosti bylo. Teď však, po zpřístupnění katastru nemovitostí na internetu, se našly podrobnosti o smlouvách. Premiér na otázku po penězích neuměl dát uspokojující odpověď. Další noviny zase přinesly články o podnikání premiérovy manželky s majitelkou nemovitosti, v níž se provozuje „noční klub“. Kauza se začala utěšeně rozvíjet.

V krizi však vyústila v okamžiku, kdy koalič­ní partner KDU‑ČSL ústy předsedy Miroslava Kalouska požádal o Grossovu hlavu. Argumentace byla přímočará. V projevu na 7. ce­lostátní konferenci své strany ji formuloval takto: „Koaliční krize nevznikla na základě ideových sporů. Koaliční krize vznikla z osobního problému jednoho člena vlády, který je shodou okolností předsedou vlády. (…) V okamžiku, kdy defilovalo panoptikum Rodů, Viků a Simkaničů, veřejnosti byly předkládány naprosto neuvěřitelné verze financování majetku jedné rodiny, jsme byli stále velmi zdrženliví. (…) Úplně jiný rozměr dostal problém v okamžiku, kdy nade vší pochybnost veřejnost byla seznámena s tím, že podnikání rodiny pana premiéra je napojeno na podnikání, které profituje z příjmu z prostituce. To pak není už jenom otázka prosté slušnosti nebo trapného vystupování na veřejnosti. To je potom i otázka bezpečnostních rizik.“

Jiná otázka ovšem je, je‑li tohle dostatečně podložená argumentace, anebo šikovná záminka. Jak se vzápětí po rozpoutání krize ukázalo, i sám předseda Kalousek měl co vysvětlovat, jak financoval svou životní úroveň. Zdůrazněme, co se v českých sdělovacích prostředcích příliš nezdůrazňovalo: podni­katel Kašák, švagr, od něhož si Miroslav Kalousek půjčoval peníze, byl zapleten do korupčních praktik na příbramské radnici. Jenom smrt – zastřelil ho jeho společník – zabránila ­dokončení trestního stíhání, které­ bylo v chodu. Pokud peníze, jimiž disponoval předseda Kalousek, mohly po­cházet z trestné činnosti, nejde také o bezpečnostní riziko, stejně jako v případě premiéra Grosse? Morální rozhořčení předsedy Kalouska je tedy slabým argumentem pro rozpoutání krize. Co je tedy tím argumentem silným?

Z průběhu krize se dá se stále větší jistotou dovodit, že jde – o privatizaci Telecomu. Ministr Sobotka podle kuloárových zpráv řídí privatizaci férově a nemá nataženou ruku. To se pochopitelně málo zamlouvá firmám, které by chtěly vyhrát a jsou ochotny pustit groš na vytvoření „příznivého rozhodovacího prostředí“. Co to znamená? Sobotka musí pryč. Jak ale sundat Sobotku, když proti němu nic není? A navíc by to připoutalo pozornost? Nejlépe tak, že se shodí celá vláda. Velmi šikovnou argumentací: jde prý o morální a bezpečnostní problém jednoho člena vlády. Shodou okolností premiéra, s jehož rezignací vláda padá. Pak by se dala privatizace zastavit, a pak by o ní rozhodovali „ti správní“.

Pokud se ČSSD podaří zprivatizovat Telecom rychle, pominou i důvody pro krizi. KDU‑ČSL zřejmě dojde k závěru, že sedět ve vládě je výhodnější než sedět v opozici. ČSSD však pod tlakem musela ve svém čele obhájit politika, který nemá důvěru veřejnosti. Teď musí rychle najít důvěryhodnou osobu, jež by vedla stranu do voleb. A vyřešit spor mezi levým a pravým křídlem strany. Bude to mít těžké.

Václav Žák

Obsah Listů 2/2005


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.