Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2005 > Číslo 2 > Kultura > Bibliografická kronika

Bibliografická kronika

Název studie Dalibora Turečka o jevištním biedermeieru Josefa Kajetána Tyla (Tvar č. 11/1994, edice Tvary, sv. 11) Jistoty tichého domova si vypůjčil Jan Císař pro vlastní studii o českém divadle 20.–50. let 19. století, jež otevírá 1. letošní číslo Divadelní revue.

Průběh souboje v lesíku u Petrohradu 27. 1. 1837, jenž se stal osudným básníku Alexandru S. Puškinovi, rekonstruoval Vladimír Dolínek v článku v magazínu Přísně tajné! Literatura faktu č. ½005.

Březnové 100. výročí úmrtí Julese Verna (1828–1905) se na českém knižním trhu zatím výrazněji neprojevilo. Nepočítáme-li životopis Václava Žlábka Fantasie – skutečnost. Jules Verne, jeho život a dílo (Dvůr Králové – Trohoř 1921), dnes prakticky nedostupný, má český čtenář k dispozici čtyři Verneovy životopisy: průkopnický J. M. Janatky Neznámý Jules Verne (Mladá fronta 1959), standardní Ondřeje Neffa Podivuhodný svět Julese Verna (Mladá fronta 1978), dobově podmíněný Jevgenije Brandise Snílek Jules Verne (Lidové nakladatelství 1981) a faktograficky objevný Herberta R. Lottmana Jules Verne. Život a dílo klasika sci-fi, z franštiny skvěle přeložený Věrou Šťovíč­kovou-Heroldovou (Brána 1998). Jarní výstavka českých verneovek v chodbě pražského Klementina avizovala novou publikaci O. Neffa (ve spolupráci s ilustrátorem Ladislavem Badalcem), která vyjde pod názvem Jules Verne a jeho kouzelný svět v Mladé frontě. Slibná se zdá být „rukověť milovníka ­verneovek“ Vadima Horáka Jules Verne a nakladatelství Jos. R. Vilímek, chystaná nakladatelstvím Thyrsus.

O nedávno nalezených juvenilních básních Viktora Dyka, napsaných o prázdninách a na začátku školního roku 1893/94, informovala v Západočeském historickém sborníku sv. 8 (2003) Ludmila Petrášová.

Dva dopisy, které Janu Zrzavému napsal v letech 1910–11 Josef Váchal, a dopis J. Zrzavého Jakubu Demlovi z roku 1913 otiskl v revui Umění č. ½005 spolu s několika dalšími Zrzavého dopisy Karel Srp.

Operním dílem Emila Františka Buriana z padesátých let minulého století se zabývá Helena Spurná v Hudební vědě č. ½003.

V monografické studii o předválečném šéfredaktorovi Rudého práva Stanislavu Budínovi (1903–1979) věnoval autor Martin Groman v revui Soudobé dějiny č. 3/2004 pozornost i Budínově publicistice v Kulturní politice (1946–49), vydávané E.F. Burianem, a Budínově činnosti v týdeníku Reportér (1968).

Spisovatelské veličiny v Olomouci“ by se mohl nazývat článek Bohumíra Koláře v sborníku Střední Morava, roč. 10, sv. 19 (2004), popisující návštěvy Jaroslava Seiferta (vystupoval v Olomouci s básnířkou Andělou Janouškovou 14.–15. 10. 1955), Williama Goldinga (29. 5. 1991), Czeslawa Milosze (1. 6. 1993) a Petera Ustinova (20.–21. 2. 1997).

Cenzurní zásahy do českých vydání děl Grahama Greena zmiňuje Jiří Munzar v Greenově medailonu Kronikář svědomí a úzkosti člověka dvacátého století (Teologie & společnost č. ½005).

Nedožité pětasedmdesátiny Milana Šimečky (6. 3. 1930–24. 9. 1990), rodáka z Nového Bohumína, připomněla v Lidových novinách 10. 3. 2005 Petruška Šustrová.

Jan Palach v české a světové literatuře je podtitul studie Charlese Sabatose, doktoranda na katedře srovnávací literatury na Michiganské univerzitě v Ann Arbor (USA), publikované pod názvem Hořící tělo jako ikona odporu v časopisu mladých historiků Kuděj č. 2/2004. Autor do svého výkladu zahrnul báseň Miroslava Holuba Praha Jana Palacha (Listy, 23. 1. 1969; v podání Václava Vosky k slyšení na LP Kde končí svět, 1969), román Tadeusze Konwického Malá apokalypsa (1979), drama Piera Paola Pasoliniho Bestia da stile (1988), drama Američanů Alana Burnse a Charlese Marowitze Palach (1970), drama Němce Erwina Sylvanuse Jan Palach (1973), dále román Daniely Hodrové Podobojí (1991), esej Karla Kosíka Jinoch a smrt (1994), Baladu o Janowi Palachovi, študéntowi a kacyřowi lašského básníka Óndry Lysohorského, romány Libuše Moníkové Újma (1981) a Fasáda (1987), Lukavické zápisky Slovenky Hany Ponické (1989), román Prosazování románu-řeky Chorvatky Dubravky Ugresičové, povídku Bulhara Ivajla Dičeva Touha, erotika komunismu a Bouřlivé rekviem za Jana Palacha, napsané Kubáncem Angelem Cuadrou ve vězení v roce 1972. V poslední kapitole své studie (Palach po roce 1989: dvojakost mučednictví) Charles Sabatos rozebírá Knihu Kraft Martina C. Putny (1996), paměti Palachova učitele Miroslava Slacha Světlo soumraku (1994) a medicinský dokument Jaroslavy Moserové Wollongong (2002). Nevyužity autor ponechal esej Jindřicha Chalupeckého Smysl oběti (1969), publicistický dokument Jiřího Lederera Jan Palach. Zpráva o životě, činu a smrti českého studenta (1990) a svědectví lékařky Marie Vojtové Proč jsem nemluvila (1996).

Tristní ohlas letošního 100. výročí narození Jana Wericha v českých médiích komentoval v Divadelních novinách č. 5/2005 Milan Uhde.

Faksimile dopisu loňského osmdesátníka Josefa Škvoreckého „krajanovi“ Jožkovi Pejskarovi, exilovému publicistovi, rodáku z Malé Skalice na Náchodsku (1912–1999), otiskl čtvrtletník Nezávislého diskusního klubu Milady Horákové Masarykův lid č. 4/2004 v rubrice Z archivu Jožky Pejskara.

Z interního bulletinu Svět rozhlasu přetiskl Týdeník Rozhlas v čísle 9/2005 životopisný článek o dramatikovi a původně herci Miroslavu Mrázovi (1925 Písek–? Tel Aviv), jehož agresivní ranní agitky z přelomu let 1969/70, ohlašované pod pseudonymem Xaver, dodnes straší mnoho posluchačů. Autor článku Zdeněk Bouček nazval Mráze-Xavera „unikátním fenoménem doby, jejím pravdivým vystižením a zároveň karikaturou.“

Na básníka, prozaika, scénografa, autora pásem a partnera Josefa Hlinomaze v kdysi populární komické dvojici „hajný Lopucha a doktor Mstislav Třapec“ Dalibora Pokorného, který zemřel zapomenut v prosinci minulého roku ve věku nedožitých 78 let, připomněl v Obrysu & Kmenu č. 2/2005 Martin Kučera.

„Jako estébácký dezinformační spis, v němž nejde věřit ani čárce,“ radí číst paměti Miloše Zemana Jak jsem se mýlil v politice (Ottovo nakladatelství 2005) Erik Tabery (Respekt č. 1½005).

Osobně laděná vzpomínka Zdeňka Pešata na Felixe Vodičku (1909–1974) uzavírá sborník příspěvků z loňského kolokvia k 30. výročí vědcova úmrtí Felix Vodička 2004 (Ústav pro českou literaturu AV ČR 2004).

Nekrolog literární historičky, teoretičky, komparatistky, rusistky a redaktorky mnoha odborných publikací Jiřiny Táborské, která se stala v 78 letech ve svém pražském bytě 14. 9. 2004 obětí loupežného přepadení, napsala do České literatury č. ½005 Kateřina Bláhová.

Lexikografické zásluhy historika a editora staré české literatury Jana Lehára, který zemřel na sklonku minulého roku po těžké nemoci ve věku 55 let, vyzdvihl v Dějinách a současnosti č. 3/2005 jeho starší kolega Jaroslav Kolár.

Italský výbor z díla Bohumila Hrabala Opere scelte (ed. Sergio Corduas a Annalisa Cosentino, Milano, Arnoldo Mondadori 2003), do něhož napsal úvodní studii Jiří Pelán, zhodnotili v novém časopisu Slovo a smysl (roč. 1, 2004/05, č. 1) Alena Wildová Tosi a Michael Špirit.

Muzikologické eseje Milana Kundery Můj Janáček (Brno, Atlantis 2004) recenzoval v Opus musicum č. 6/2004 Pavel Sýkora.

Vzpomínky němčinářky Evy Althammer-Švorčíkové, mimochodem zpodobené Josefem Škvoreckým v jeho poslední próze Obyčejné životy (Ivo Železný 2004), recenzoval v Týdnu č. 10/2005 Jiří Peňás. Vzpomínky s názvem Češi jsou vlastně docela milí… vydal Prostor v edici Česká paměť.

Pod názvem Evropa je maratonský běh publikovaly Oberösterreichische Nachrichten 10. 3. 2005 rozhovor s Pavlem Kohoutem, který přednášel v Linci na pozvání Lions Clubu na téma Sen o Evropě – Evropa snem?

V rozhovoru pro magazín Hospodářských novin Víkend č. 9/2005 si Vladimír Körner vzpomněl na recenzi svého románu Zánik samoty Berhof ve Večerní Praze 26. 2. 1974, v níž kritik Fedor Soldan, známý již z Protektorátu, napsal, že „mladý, zcela neznámý autor Vladimír Körner nepokrytě fandí fašistickým vrahům.“

Zpracoval František Knopp

Bibliografická kronika

Obsah Listů 2/2005


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.