Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2005 > Číslo 4 > Anketa: Solidarita a my - Jan Novotný

Anketa: Solidarita a my

Před pětadvaceti lety se u našich severních sousedů zrodilo nejmohutnější a nejúspěšnější demokratické protirežimní hnutí v zemích sovětského bloku. Několika českým a slovenským osobnostem jsme položili tři otázky:

1. Jaký vliv měly podle vás stávky v Polsku a vznik Solidarity na československou společnost?

2. Myslíte, že právě tehdy se v Gdaňsku začalo definitivně rozpadat sovětské impérium?

3. Jak jste polské události prožíval(a) a hodnotil(a) vy?

Jan Novotný, fyzik, publicista:

Obzor už nebyl tak černý

Z událostí let 1980–1981 v Polsku měli svobodomyslní lidé u nás radost a byly pro ně velkým povzbuzením. S úzkostí očekávali, jak to dopadne, a zdánlivě úspěšné vyhlášení výjimečného stavu bylo pro ně šokem. Skutečný význam polských událostí se však ukázal a jejich největší vliv se projevil až potom. Polská vzpoura byla fakticky první, která nebyla poražena. Jako občasný návštěvník Polska jsem vnímal, že přicházím do země, která si uchovala vnitřní svobodu a nepodlehla „normalizačním“ mravům. Často jsem s lítostí uvažoval o tom, proč se něco takového nepodařilo i u nás po srpnu 1968, když ještě asi půl roku to vypadalo nadějně. Polsko v první půli osmdesátých let ukázalo, že houževnatost a věrnost ideálům přináší plody, a bylo tak příkladem pro vzrůst podzemních aktivit i občanské odvahy, jenž byl u nás zřetelný ještě před nástupem Gorbačova. Vzdálenější obzor už nebyl tak černý. Ze svých papírů zjišťuji, že i já jsem se odvážil psát pod svým jménem do neoficiálních časopisů a sdělovat novinám a institucím své pravé názory od roku 1984, který se tak stal pro mne antiorwellovským. Polský vzor v tom hrál podstatnou roli. Zachování odporu bylo jistě usnadněno úpadkem vitality sovětského systému i jeho vůdců a zároveň tento úpadek urychlovalo. Přesto si myslím, že k rozpadu byla nutná souhra dvou faktorů. Jedním byl sovětský pokus o přestavbu, který sice jednou musel přijít, ale při jiné konstelaci mocenských poměrů se snad mohl ještě o léta opozdit. Druhým byla připravenost Poláků odfouknout slupku totalitního režimu nad jejich již v podstatě osvobozenou společností. Na začátku roku 1989 Polsko ukázalo, že to jde, a odstartovalo tak opravdu definitivní rozpad sovětského impéria.

Obsah Listů 4/2005

Související články

Dagmar Vaněčková: Ve znamení solidarity

Anketa: Solidarita a my


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.