Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2006 > Číslo 4 > A. J. Liehm: O dvojí revoluci

A. J. Liehm

O dvojí revoluci

Bylo nebylo… Vlastně byla nebyla. Revoluce. Byla. Sametová, zvonečková, nekrvavá, prima. Co na tom, že jsme přišli poslední, až když báťuška ujistil je a pak i nás, že se střílet nebude? My svou revoluci udělali dávno předtím, až musely přijet tanky z okolí. Co jsme nestihli, jsme si vynahradili jinak. Jen ty komunisty jsme nezakázali, i když od Švejka víme, že nejlepší je zakázat. Když se něco zakáže, tak to není. Nebo je?

Revoluce, ta naše, opožděná, i ta v okolí, byla originál. Nejen proto, že dala za pravdu Janu Masarykovi, že se věci můžou změnit, až se změní v Rusku. Že zánik SSSR byl tragédií 20. století, ať si tvrdí Putinové. My víme svoje, a jak jsme si hned vyhrnuli rukávy!

Udělat z akvária s rybičkama rybí polívku umí každý. Ale udělat z polívky akvárium s živejma rybičkama, na to musí bejt fištrón. Takže jsme tu revoluci museli vymyslet, od začátku. A najít pro ni lidi i hesla. Jako Více Kožených! Skoncujeme s obrazem Čech jako země umění a kultury! S komunistama nemluvíme! Najednou bylo peněz na vyhazování, a kdo je uměl líp roztočit než my? Že jsme blbě transformovali, ale kdo to uměl? A jen se na nás podívejte. Prachů jako šlupek (až na státní kasu a na ty, co je nemají), všude golfová hřiště a bavorák na každém rohu, rosteme jako děti – ty přece rostou, na rozdíl od dospělých. Zkrátka máme, co jsme chtěli, revoluci jsme zvládli na jedničku.

Jenže nám ze Západu přivezli hned další. Druhou průmyslovou. Svět byl přes noc mrňavý, boty si můžete koupit, ani nemusíte vstávat, rovnou až z Indie, o Americe nemluvě. S kamarádem si můžete bez problémů povídat (třeba o počasí, o dovolené na Seychelách, a taky o tom, jestli vám jede tramvaj a kde mají lepší pivo) na dvacet metrů i na tisíce kilometrů. Něco to stojí, ale komu to vadí?

A na tu druhou průmyslovou taky jedeme. Nechtěli jsme pustit do země cizácký kapitál, a pak se Škodovka-Volkswagen musela stát tahounem ekonomiky jen přes virtuální mrtvolu strýců té první revoluce. Dnes bereme cizáky všemi deseti, lákáme, nabízíme. Co vlastně? Levnou i relativně šikovnou pracovní sílu. Co taky jiného? Jednou snad silnice a vlaky, až dohoníme, co jsme po první revoluci zmeškali, když jsme hledali zlato, ten čarovný kov.

Západ má velikánské problémy s druhou revoluci, my s oběma. Ne že bychom tu první nezvládli, ale její důsledky nám překážejí, když jde o tu druhou. Kampak na nás. Na Západě zavírají fabriky, omezuji výrobu, propouštějí, vyrábějí nezaměstnanost ve zmenšeném, globalizovaném, zpočítačovaném a zinternetizovaném světě. My vrtíme hlavou. Z nás si berte příklad, holoubkové, žádné sociální zákonodárství, zdraví pro všechny, bezplatné školy a co já vím. My tohle známe z komunismu. Vám chybí ta naše první revoluce.

Jen za mnou poslední dobou chodí podnikatelé ze světa, co investují v našem zemském ráji na pohled(nici). Abych jim vysvětlil Českou republiku. Investují, ale neznají, nechápou. Dělám, co umím, a pak se ptám: A na jak dlouho? No, naštěstí ne na moc, odpovídají. Levná a taky už šikovná pracovní sila bude pořád víc na východ. Dokonce mnohem levnější. Navíc budou moct nabídnout ještě něco navíc, co mají v zemi.

Tak se nám ty dvě revoluce sešly. V tom jsme zas jednička. Jenže nám ta první zakázala pochopit, že nejen pro nepoučený a nepoučitelný Západ, ale i pro nás vede cesta dál směrem na východ. Přes Rusko, Čínu, ba dokonce Slovensko, jehož tak blízký jazyk se ze všech sil snažíme zapomenout.

S důvěrou hledíme kupředu, jen dobře nevíme kam. Jedna revoluce je až až. Dvě jsou přece jen trochu moc.

A. J. Liehm

Související články

A. J. Liehm: Konzumuji, tudíž jsem

A. J. Liehm: Byls v Číně? Tak neraď

A. J. Liehm: István Eörsi

Obsah Listů 4/2006


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.