Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2006 > Číslo 6 > Pelikán 2006 pro Györgye Vargu

Pelikán 2006 pro Györgye Vargu

V Olomouci se 22. listopadu již potřetí předávala cena Listů Pelikán za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Cenu předala Györgyi Vargovi herečka Vlasta Chramostová. Při té příležitosti promluvila o svém vztahu k Listům a k jejich zakladateli, ale také k Olomouci, kde začínala svou profesionální divadelní kariéru a kde v roce 1978 účinkovala na jednom z utajených čtení ze vzpomínek Jaroslava Seiferta.

György Varga s cenou Pelikán. Fotografie Jan Koráb
György Varga s cenou Pelikán. Fotografie Jan Koráb

Chvalořeč na Györgye Vargu

Překladatel z cizojazyčné literatury je tak trochu podivín. Musí totiž počítat s tím, že ­nikdy nedojde zaslouženého uznání. Čím lepším překladatelem totiž je, tím musí být na čtená­řově cestě k autorovi nenápadnější. Dobrého překladatele ovšemže vede především nezištná touha podělit se o svůj čtenářský zážitek, musí mít rád jazyk, z nějž překládá, i kulturu lidí onoho jazyka. To ale na dluhu vůči němu nic nemění. A to nejen v jeho vlastní zemi, ale i v oné jemu tak blízké cizině – málokdo v ní tuší, jak velkou službu jí prokazuje.

Dvojnásobný podivín je překladatel, který si cizí zemi přivlastní do té míry, že se jí rozhodne pomáhat. Například v úsilí některých jejích občanů o znovunabytí svobody. To už neocení skoro nikdo. V zemích jen trochu svobodnějších se snadno zapomíná, že jinde je hůř, a země osvobozované jsou do sebe ještě zahleděnější.

Jedním z takových dvojnásobných podivínů se stal – už mnohem více než před dvaceti lety – maďarský bohemista György Varga. Jeho přízeň k českému prostředí zašla tak daleko, že mu již nepostačilo šířit českou literaturu do Maďarska, ale rozhodl se šířit ji také Čechům. A to už je i u překladatele mimořádně prapodivné.

Novinářka a spisovatelka Olga Šulcová vzpomíná: „Zní to možná nepatřičně frivolně, ale osobně vzpomínám na Györgye Vargu jako na „maďarskou spojku“. Není to metafora ani nadsázka, odvozená z napí­navých literárních či filmových příběhů. Činnost tohoto maďarského bohemisty, který byl v osmdesátých letech uplynulého století častým hostem Prahy, Brna i Bratislavy, byla tajuplná i riskantní. Též schůzky s ním – odbývající se většinou v odbavovací hale Československých aerolinií – byly plné napětí. S velkým nasazením a opakovaně přivážel totiž do tehdejšího Československa plné tašky „kontrabandu“ a předával jej k další expedici spolehlivým adresátům. Byly to především Pelikánovy Listy v malém i větším vydání, Tigridovo Svědectví a další časopisy i knihy vycházející na západ od našich hranic v češtině. Jejich pašování na zdejší území bylo pro G. Vargu velmi nebezpečné a mohlo mu vynést nemalý trest.

Nebyl to jen bohemista profesí, měl Československo opravdu rád. Také česky výborně už tehdy psal i mluvil. Znal se u nás s mnoha disidenty i nedisidenty, leckteří z nich byli jeho osobními přáteli. Miloval knížky Bohumila Hrabala a také je překládal do maďarštiny. Byl to právě on, od něhož jsem už před dvaceti lety slyšela tehdy neobvyklé vyznání ,Jsem Středoevropan!‘ Toto své přesvědčení György Varga nejen deklaroval, ale i dokládal činy.“

I ze slov Olgy Šulcové je zřejmé, že Györgye Vargu ani šíření literatury neuspokojilo. Jiřina Šiklová vzpomíná na schůzky československých opozičních aktivistů v jeho budapešťském bytě, na konkrétní věci, které se zde projednaly, nebo na maďarskou výpomoc při pražské demonstraci 21. srpna 1989. Ve vzpomínce Jiřina Šiklová pokračuje: „Maďaři taky nechali doma vyrobit placky na kabát s československou vlajkou a nápisem Hável na Hrad. To dlouhé A je tam snad důležité, dodnes nevím, proč tam vlastně bylo…“ A v souvislosti s pozdějším působením Györgye Vargy dodává: „Pak byl konzulem v Košicích. Dodnes ho chválí místní i lidé na něj navazující, že obnovil slávu Košic v Maďarsku A chválí ho jak Maďaři, tak Slováci, což je čin hodný diplomata!“

K pěkným vzpomínkám doplňme trochu suchých fakt. György Varga se narodil roku 1954 v Budapešti, na začátku 80. let ukončil studium maďarštiny a češtiny na univerzitě v Budapešti. Za studií mohl poznávat také Prahu, protože tři semestry strávil na Karlově univerzitě. Jeho diplomová práce se zabývala českým divadlem v letech 1945–1970. Hodně překládal a psal o české literatuře. V roce 1988 se stal budapešťským zpravo­dajem česko­slovenské redakce Svobodné ­Evropy. Po pádu minulého režimu se stal velvyslancem v Pra­ze. V roce 1997 byl vyznamenán českou medailí Za zásluhy I. stupně, je také nositelem Malého kříže Řádu Maďarské republiky. Jeho další důležitou diplomatickou misí bylo založení a poté i vedení maďarského konzulátu v Košicích. Od loňského roku je ředitelem Maďarského kulturního střediska v Praze.

Mezi knižními tituly, které přeložil, najdeme šestkrát Bohumila Hrabala, dále Petra Pitharta, Ivana Klímu, Josefa Škvoreckého či Milana Kunderu a dvakrát Václava Havla.

Předchozí dva laureáti ceny Pelikán, Tadeusz Mazowiecki i Alena Wagnerová, spojovali po celý život práci literární, publicistickou s prací občanskou. Odpovídá tedy tradici ceny i Listů samotných, že třetím v řadě je György Varga.

György Varga a Vlasta Chramostová. Fotografie Jan Koráb
György Varga a Vlasta Chramostová. Fotografie Jan Koráb

Obsah Listů 6/2006

Související články

Pelikán 2006 pro Györgye Vargu

Vlasta Chramostová: Bohumil Paroulek a Jiří Pelikán

György Varga: Čtení, pašování a radost

Cena Pelikán


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.