Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2006 > Číslo 6 > Jak se obnovovala olomoucká univerzita

Jak se obnovovala olomoucká univerzita

Z inauguračního projevu J. L. Fischera

Stručný zákon ze dne 21. února 1946 v paragrafu 1 praví: „Starobylá univerzita olomoucká se obnovuje v plném rozsahu jako československá státní univerzita v Olomouci s fakultami bohosloveckou, právnickou, lékařskou a filosofickou a bude se nadále nazývati ,Univerzita Palackého‘.“ Dnes má UP fakult víc, i když tento paragraf nebyl po dlouhá desetiletí zcela naplněn: studium práv bylo založeno ve skutečnosti až po roce 1989 a teologická fakulta byla dvakrát likvidována – v padesátých letech a po krátké obnově za Pražského jara. Přitom právě Cyrilometodějská bohoslovecká (nyní teologická) fakulta udržovala kontinuitu olomouckého vysokého školství poté, co byla tamější univerzita v 19. století zrušena.

Pro připomínku šedesátého výročí Univerzity Palackého publikujeme části projevu jejího prvního rektora, filosofa a sociologa Josefa Ludvíka Fischera při slavnostním zahájení práce UP. Proslov, začínající oslovením přítomného prezidenta Edvarda Beneše, je pozoruhodný v řadě obecných myšlenek, ale také konkrétními číselnými údaji o velikosti – či spíše skromných poměrech – obnovované univerzity.

(…) Obvyklý běh při inauguraci nastupujícího rektora je ten, že odstupující rektor podává zprávu o všem, co se na univerzitě stalo za dobu jeho rektorské působnosti, kdežto rektor nově zvolený obvykle prosloví programový či odborný projev, týkající se jeho vědního oboru.

Protože dnes není odstupujícího rektora, nýbrž do rámce slavnostního otevření Palackého univerzity bylo pojato uvedení pověřeného rektora ministrem školství a osvěty, nezbývá mi než nejstručnějšími slovy shrnout sám výsledky svého desítiměsíčního působení.

Nemusím se obsáhle šířiti o C. M. bohoslovecké fakultě, neboť ona jediná přestála zánik univerzity, ona jediná má vkusně adaptovanou budovu s krásnou aulou, ona jediná má svůj profesorský sbor. Mohu jen říci, že se do svazku obnovovaného univerzitního celku zapojila s naprostou loajalitou a že je jeho živým údem, jak pevně doufám, k svému nejvlastnějšímu prospěchu.

Lékařská fakulta, vznikající původně jako pobočka lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, je etablována tak dobře, jak jen za daných poměrů bylo možno. (…)

Fakulty filosofická a pedagogická byly umístěny v budově Komenia a adaptovány tak, že s malým opožděním bylo možno začátkem listopadu zahájiti normální činnost na obou fakultách. Tělesné výchově slouží zařízení Ústavu pro tělesnou výchovu, který byl zatím pro nezbytnou potřebu adaptován a bude postupně rozšiřován. K ústavu je přičleněn Studentský zdravotní ústav, jehož organizování po stránce věcné a personální je v plném proudu.

Pro úplnost dodávám, že se podařilo získati vhodnou budovu pro studentské koleje, z valné části již zadaptovanou. Zbývající adaptace budou provedeny o prázdninách t. r. V kolejích, kde je zároveň studentská mensa, lze umístiti zhruba 150 lůžek, počet již nyní nedostačující. Bude musit býti společnou snahou všech činitelů, aby byla co nejdříve zřízena kolej druhá.

Jak jsem již naznačil, má jen C. M. bohoslovecká fakulta vlastní profesorský sbor, a to 9 řádných profesorů, 2 mimořádné a 2 soukromé docenty. Na ostatních fakultách nebylo dosud provedeno žádné jmenování a vyučování se děje formou pověřování vědeckých sil, většinou habilitovaných, za účinné pomoci profesorů z jiných univerzit. Těchto pověřených sil bylo v zimním semestru školního roku 1946–47 na fakultě lékařské 24 (z nich 17 navrženo na profesory řádné a mimořádné), na fakultě filosofické 30 (z toho navrženi 3 na řádné, 2 na mimořádné a 1 na hostujícího profesora), na fakultě pedagogické 41 (z nich navržen 1 na řádného, 3 na mimořádné a 4 na honorované profesory). Celkový počet učitelských sil na všech fakultách činil tedy v zimním semestru 1946–47 108, k nimž přistupuje 12 lektorů. Asistentů bylo na C. M. bohoslovecké fakultě 4 a jeden adjunkt, na lékařské fakultě 35, na filosofické 6, na pedagogické 7. Pomocných vědeckých sil na lékařské fakultě 4, na filosofické 11, na pedagogické 8. Demonstrátorů na lékařské fakultě bylo 30. Počet úředníků a zřízenců na rektorátě včetně kvestury činil 9, na C. M, bohoslovecké fakultě 6, na lékařské 123, na filosofické a pedagogické po 3.

Posluchačů na jednotlivých fakultách v témže semestru bylo: na C. M. bohoslovecké fakultě 156, na lékařské fakultě 541, na filosofické 260, na pedagogické 112, celkem 1062 posluchačů. Promocí bylo provedeno na C. M. bohoslovecké fakultě 13, na lékařské 3. K prvním státním zkouškám se přihlásilo u zkušební komise pro učitelství na školách středních 8 kandidátů, kteří byli vesměs aprobováni.

(…) A přitom jsem si vědom lépe než kdokoliv jiný, že výsledky celého toho pracovního úsilí jsou vlastně velmi nepatrné, že to, co bylo vykonáno doposud, není nic víc než nové budování ze starých základů, z nichž teprve postupně a zvolna bude vyrůstati tato univerzita.

(…) Právě proto, že neoplýváme a ani nehodláme nikdy oplývati počtem posluchačů (bude přece vždy v našich rukou, abychom v případě potřeby mohli jejich počet regulovati), je možný přímý a bezprostřední styk mezi učiteli a studenty, o němž doufám, že řadou opatření, jež zamýšlím ještě učiniti, jen zesílí. (…)

Není, tuším, třeba vykládati, jaké vnější obtíže bylo a je třeba překonávati krok za krokem při budování této univerzity. Za mnohem důležitější totiž považuji obtíže vnitřního rázu, před něž jsme trvale stavěni. Nemluvím-li o chaotických poměrech, zavládnuvších na našich vysokých školách v důsledku jejich uzavření během okupace (o poměrech mimochodem, které by bylo lze konec konců považovati za přechodné, pokusíme-li se jim cílevědomě čelit), je zde nesnáz druhá, mnohem závažnější. Není totiž nikomu tajno, že organizace našich vysokých škol a zejména univerzit potřebuje pronikavé nápravy. (…)

Musil bych se dotknouti celé neskonale spletité a obtížné matérie, spojené s tím, co nazýváme školskou reformou, aby byly jasny i obtíže, před nimiž stojíme, i možnosti, jež zůstávají, bohužel, nevyužity. (…)

Přihlédnu-li k některým zásadním otázkám, týkajícím se pouze vysokých škol a hlavně univerzit, jeví se mi jako požadavek nejdůležitější odčiniti dnešní izolovanost fakult, příp. speciálních vysokých škol. Podle našeho soudu – a zde mluvím jménem celého kolektivu děkanské konference P. U. – nemá býti fakulta ničím více než administrativním rámcem, který člení – vnějškově a nikoliv vnitřně – bohatě diferencovanou náplň škol. A není již jen naším míněním názor, pociťovaný dnes všeobecně zejména na univerzitách, že mezifakultní přehrady by měly býti sraženy na minimum a učiniti místo symbióze fakult, jejich vzájemnému prolínání. Co potřebujeme, je pružná organizace vysokých škol, která by připouštěla nejrůznější kombinace na jedné straně a zároveň by hleděla skýtat pokud možno společnou názorovou základnu, doplňovanou metodologickou přípravou, přizpůsobenou jednotlivým vědním disciplinám. (…)

Z publikace Otevření Palackého university v Olomouci 21. února 1947, Velehrad, Olomouc 1947; podstatně zkráceno a upraveno podle současného jazykového úzu.

Obsah Listů 6/2006

Související články

Jiří Lach: Probuzení československých vysokých škol

Zdenka Ulmannová: Vzdělání jako falešný evergreen každé vlády


Knihovna Listů

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.