Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2006 > Číslo 6 > A. J. Liehm: Za rohem…

A. J. Liehm

Za rohem…

…se rozkládá Rakousko. Není to ani sto let, co se rozkládalo i u nás a je spíš jeho vina, že se už nerozkládá. Dnes je soused, dobře, moc dobře se tam jí, což potvrdí turisté, kteří ovšem jezdí hlavně do hor, kde vědí, že nepřijeli na den dva a že není dobře je odbýt. I proto, ale nejen proto je všude vysmejčíno, na čemž se chtě nechtě musí podílet i přistěhovalci, které nemají dvakrát rádi – vlastně ani jednou. Ale kde, prosím vás, mají?

Letos běžel Mozartův rok, jako všude. Prodaly se miliony cédéček, jako všude. A prášek do myčky Calgon-Mozart 2006 a mnohé jiné – jako všude. Plakáty hlásaly všelijakou angličtinou „Wolfgang Amadeus Mozart is the most famous Austrian of all time“ – skoro všude. Přesto jeden jeho krajan připomněl, že WAM nebyl Rakušan, ale Solnohraďan – salcburské biskupství bylo samostatnou součástí Svaté říše římské a k Rakousku připadlo až roku 1816. A že nejproslulejší Rakušan se jmenoval Adolf Hitler.

Musím připomenout knihu Martina Pollacka Mrtvý v bunkru, z níž autor četl v Praze i jinde u nás a která vyšla už leckde, v Anglii či v Polsku, ale u nás ne. Za války narozený autor vypráví, jak vyrostl v měšťanské linecké rodině a teprve v šestnácti se dověděl, že jeho otcem byl náčelník lineckého gestapa a velitel SS Einsatzkomanda na Ukrajině. I vydá se po stopách a postupně mu dochází, proč byl zahrnován péčí prarodičů a široké obce přátel a známých jako syn hrdiny. Klíčový román přijali v Evropě i jako četbu k pochopení současného Rakouska.

Ale zpátky k Mozartovi, o němž Goebbels prohlásil při příležitosti jiného jubilea za vpádu do SSSR, že jeho odkazu zůstáváme právě dnes věrni. A přímo ve Vídni Baldur von Schirach: „Mozartův význam pro bojovníky v současné válce tkví v tom, že je jedním ze zdrojů dnešní válečnické síly.“ Mozartův rok máme naštěstí za sebou, ale já ještě stihl dojet do Salcburku na diskusi Event oder Tiefgang, konanou v rámci celoroční mnohočetné akce pod heslem „sustainable Mozart“ (něco jako trvale udržitelný rozvoj). Dlouho jsem nevěděl, že EVENT je už i německé slovo a že zahrnuje „události“, jako byl Mozartův rok, jež prodávají všechno – včetně kultury, která se v tržní společnosti musí prosadit jako zboží.

Mluvilo se o Kosíkovu Schauspielerovi, na rozdíl od filosofovy vlasti. Až došlo i na druhou část: Tiefgang (tj. do hloubky) s podtitulem Hledání nové kultury diskursu. Tady už nešlo o Mozarta, ale o to, jak dnes spolu mohou mluvit lidé různých kultur, původu, přesvědčení. Zaujalo mě tázání Holanďanky Margriet de Moor (o Holandsku byla řeč proto, že v té pokojné zemi se místo diskuse začalo střílet): „Z čeho se skládá země? Z vlády, která je zrovna u moci, nebo z opozice proti té vládě? A pokud se země skládá ze svého obyvatelstva, pak z kterého? Je obyvatelstvo z roku 2006 stále tím z roku 1989 nebo z roku 1933 či spíš 1789? Do jaké míry je pro ně charakteristické spojení s minulostí? Jsme my Holanďané stále ještě Holanďany té republiky, která se v 17. století stala za dvě generace světovou velmocí? Kalvinisty, kolísajícími mezi úsilím o co největší hospodářský zisk a mravními závazky, jež nám uložil… Bůh?“ Ta otázka byla velice evropská i důvěrně povědomá. Stejně jako když Barbara Frischmuthová vzpomínala, jak diskutovala s bosenským Rakušanem Dževadem Karahasanem tak, že si vyměnili role, ona z moslimského hlediska a on z křesťanského. A kolik se v té diskusi dověděli každý o sobě.

Večer skončil. Nemohl jsem nemyslet na naše předvolební i povolební, chcete-li, výměny názorů. Hodně jsem se dověděl. Za humny, ani jsem nemusel do Ameriky. Za všechno ovšem nakonec může Mozart.

A. J. Liehm

Obsah Listů 6/2006

Související články

A. J. Liehm: Když se řekne Suez…

A. J. Liehm: O dvojí revoluci

A. J. Liehm: Konzumuji, tudíž jsem


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.