Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2007 > Číslo 2 > A. J. Liehm: Maso je z vola

A. J. Liehm

Maso je z vola

Kde jsou ty zlaté časy. Vzpomínáte si ještě, jak Ronald Reagan (nebo někdo kolem něj) vymyslel termín „říše zla“, proti níž se evidentně tyčila říše dobra? Svět byl krásně černobílý, snadno čitelný, každý se v něm vyznal a věděl kudy kam. Časem se říše zla zhroutila a bylo ještě líp. Rázem jsme všichni byli v říši dobra, za kterou jsme dlouhá léta chrabře bojovali, a bylo po starostech. Náš osud a s ním osud světa byl definitivně v dobrých rukou.

To však nedalo čertu spát a těžce vybojovanou pohodu začal kazit. V čele kazisvětů stály „lotrovské státy“, ale naše říše dobra byla tak všemocná, že stačilo prostě s nimi nemluvit, a bylo. Až najednou přišlo jedenácté září a krásný svět dostal zase černou i bílou tvář. Vyznat se v něm bylo stále obtížnější, spalo se pořád hůř. Nakonec jsme ovšem dospěli k názoru, že se nové ose zla musí prostě zatrhnout tipec, od čeho máme větší svaly?

Už tenkrát byli však i jiní kazisvěti, kteří měli na tuhle jednoduchou rovnici jiný názor. Třeba proslulý francouzský sociolog Jean Baudrillard, který onehdy umřel, oslavován odprava doleva a naopak (nejen ve Francii, samozřejmě – jak u nás, nevím). Protože rád provokoval, napsal už tehdy: „Projevy a komentáře poodhalují i gigantickou opačnou reakci na tragickou událost, ba dokonce i to, že jistým způsobem fascinuje. Morálnímu odsouzení a svaté alianci proti terorismu odpovídá neskrývané nadšení nad ranou zasazenou světové supervelmoci. A snad ještě víc nad tím, že se vlastně ničí sama, páchá dobře vypadající sebevraždu. Svou nesnesitelnou mocí totiž podnítila (aniž to tušila) násilí dřímající po celém světě i teroristické fantazie v každém z nás. Pro západní morální vědomí není ovšem přijatelná představa, že všichni bez výjimky o něčem takovém snili, protože nelze prstě nesnít o zničení jakékoli mocnosti, jež se stala do té míry hegemonickou. Právě tak to však je, právě o tom svědčí patetická zuřivost projevů, jež se to pokoušejí zakrýt, vygumovat…“

Ale proč to vlastně vykládám?

Protože britská BBC (pořád stejná) zveřejnila výsledky zajímavého průzkumu, na němž se podílel Institut GlobeSan a Pentagonu blízká University od Maryland. Více než dvacet osm tisíc dotázaných v osmadvaceti zemích po celém světě (z postkomunistických v Polsku, Maďarsku, Rusku, naštěstí ne v České republice) odpovědělo na otázku, jak která z dvanácti zemí – Velká Británie, Kanada, Čína, Severní Korea, USA, Francie, Indie, Irán, Izrael, Japonsko, Rusko a Venezuela – negativně ovlivňuje světovou situaci. Nejhůř skončil Izrael (56 %), hned za ním Irán (54 %). Následují USA (51 %) před Severní Koreou (48 %). Až dál Rusko. Nejlíp dopadly Kanada, Japonsko a Evropská unie. Pokud jde o počet zemí, kde se takto uvažuje, je pořadí stejné Izrael 23, Irán 21, USA a Severní Korea 20. Možnost omylu 3,1 až 4,9 %.

Zamyslel jsem se (i mně se to ještě občas přihodí): Jak to odpovídá naší představě o světě? Ředitel programu Steven Kull mi vysvětlil: Lidé na celém světě mají tendenci hodnotit negativně ty, jejichž argumentem je a zůstává síla. – Možná. Ale řekněte sami, přes padesát procent dotázaných v osmadvaceti zemích, to je přece masa. Masová odpověď.

Naštěstí jsem si vzpomněl na Jiřího Voskovce, který kdysi dávno napsal: MASA JE VŮL. Hned mi bylo líp. V prvním anglickém překladu zněl tenkrát ten nezaměnitelně český filozofický axiom THE MEAT IS FROM BEEF.

P. S. Posledně jsem tu psal o Guttenbergově bibli a jejím možném osudu. Jedno jsem zapomněl. Všimli jste si, jak sudoku nezadržitelně vytlačuje křížovky?

AJL

Obsah Listů 2/2007

Související články

A. J. Liehm: Osvícenci, encyklopedisté, reformisté

A. J. Liehm: Guttenbergova bible

A. J. Liehm: Za rohem…


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.