Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2007 > Číslo 6 > Martin Horáček: Země expertů

Martin Horáček

Země expertů

Je velmi instruktivní sledovat dění kolem návrhu na budovu Národní knihovny od Jana Kaplického. Řeklo by se, že když někdo nefér způsobem vyhraje nefér připravenou soutěž, bude vítěze i pořa­datele ­stíhat přinejmenším obecné opovržení bez ohledu na to, že jde o skvělého architekta nebo ředitele významné státní instituce. Ne tak v Čes­ku. Média, zoufale hledající nevyčpělá zábavná témata, si Kaplického s tklivě prezento­vaným životním příběhem opětovně nepochopeného vizionáře velmi oblí­bila. Nejvlivnějším odpůrcům realizace z ODS se kauza hodí jako typický pseudoproblém, jehož hlasitě protahované, předstírané „náročné“ ře­šení může přinést několik vítaných efektů včetně ideového osvěžení takzvaně konzervativního politického programu položkou konzervativní estetiky a zcela praktic­kého uchování volného místa v centru Prahy a několika miliard nejspíš ve prospěch fotbalově-olympiádního sportoviště. Do fingovaného „boje“ se naivně, leč nikoli překvapivě, nechali vtáhnout někteří příslušníci české „intelektuální elity“, popř. „humanitní inteligence“ (jak sebe a další obhájce ­knihovny tituluje Vlasta Dufková z FF UK na stránkách Literárních novin, 5. 11. 2007). Již řadu týdnů koluje po republice „Petice expertů z ob­lasti architektury a vizuálního umění“ na „podporu výstavby nové bu­dovy Národní knihovny od arch. Jana Kaplického na Letenské pláni“. V petičním výboru jsou zastoupeni mj. rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Pavel Liška, prorektor Akademie výtvarných umění v Praze Jiří Ševčík, ředitel Centra pro současné umění Praha Ludvík Hlaváček nebo známí po­pulari­zátoři architektury David Vávra a Zde­něk Lukeš. V petici píší, že „vítězný projekt nové budovy… je mimořádné architektonické umělecké dílo, které díky své ­koncepci, technické a estetické kvalitě ­zapadá do prostoru, který byl pro tuto stavbu vybrán. Díky svým mimořádným estetickým hodnotám se může stát novou dominantou Prahy, aniž by svou polohou ­negativně ovlivnil historickou část města a její panorama. Může naopak doplňovat a obohacovat celkový vzhled panoramatu, tak jako řada jiných významných historických i moderních staveb, které musely ve své době čelit podobným útokům a nekompetentní kritice. … Je na čase přihlédnout k mnohým hlasům významných českých i zahraničních expertů a umožnit vznik této originální architektuře, a to na důstojném a exponovaném místě, kterým pražská Letná bezesporu je.“ Autoři petice jinými slovy říka­jí: (a) jsou nám lhostejné etické závady soutěže; (b) 50 m vysoká veřejná budova podle našeho míně­ní „zapadá“ mezi obytné budovy vysoké cca 9–21 m; © většina Prahy je obludná a důstojné místo pro tuto budovu je pouze takové, které vizuálně sousedí s historickým jádrem; (d) panorama tohoto ­jádra stojí za to obohatit, na rozdíl od ostatních částí města (zřejmě tedy dokonalých – rozpor s bodem c); (e) někdo v minulosti ne­kompe­tentně kritizoval „jiné ­výz­namné historické stavby“ (Nuže, kdo a které? Že by malostranský chrám Sv. Mikuláše?); (f) řada „moderních staveb“ „obohacuje celkový vzhled panoramatu“ (snad vysílač na Žižkově?); (g) věřte nám, poněvadž jsme na rozdíl od oponentů „významní experti“.

Mrzí hlavně podpis Davida ­Vávry pod touto obskurností. Umě­le oživovaný (a salónně ­rebelující omladinou s chutí akceptovaný) avantgardistický resentiment vůči jinakosti zaniklé tradice by neváhal obětovat poslední předmodernistickou siluetu těžce zkoušeného, ve sku­tečnosti nevelkého pražského historického jádra, jehož pravobřežní vltavské panorama již podobně smýšlející experti ve 20. století „obohatili“, tedy zničili. Kaplického (a Ježkův) návrh se připojuje ke globalizačním beton-sklo-plechovým monumentům, jež jsou v nové vlně přibližně od poloviny 90. let implantovány do nejvýznamnějších historických městských tkání Evropy (Athény, Řím, Vídeň, Mnichov, Petrohrad), a přeměňují je tak na pozadí (v horším případě podnož) pro památníky triumfu nad klasickou západní kulturou, památníky o to krutější, že často mají kulturní funkci (muzea, knihovny) a k mi­nulosti předstírají úctu.

V této zemi je to tedy tak, že experti na vizuální umění a architekturu usilují o znehodnocení krásného města, které naopak hájí experti na kupónovou privatizaci, oteplování světového klimatu, marihuanu a šplhání po skalách. Spor mezi nimi by snad mohli rozhodnout jen japonští harpunáři, světoznámí to experti na vědecký výzkum kytovců. Až budou všechny velryby snězeny, všechna stará města zabetonována a zasklena a ledovce rozpuštěny, snad nějakému expertovi dojde, proč se to všechno stalo – a zapíše to pro výstrahu… ale komu? Všem budoucím expertům?

Martin Horáček

Obsah Listů 6/2007
Archiv Listů
Autoři Listů
Předplatné Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.