Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2008 > Číslo 1 > Pavel Urbášek: Mimořádná publikace o Chartě 77

Pavel Urbášek

Mimořádná publikace o Chartě 77

V minulém roce, kdy si česká a slovenská veřejnost připomněla 30. výročí Charty 77, obdrželi zájemci o československou soudobou historii mimořádné ediční a historiografické dílo – třísvazkovou publikaci s názvem Charta 77: Dokumenty. Jednotlivé svazky této publikace o celkovém úctyhodném rozsahu 1800 stran však nejsou pouhou edicí jednotlivých dokumentů Charty 77, které toto opoziční uskupení vydávalo od roku 1977 do roku 1989. První svazek edice obsahuje mimo jiné tři rozsahem neveliké, ale informačně hutné texty, jejichž autory jsou Vilém Prečan, Václav Havel a Jacques Rupnik. Prečanova studie Charta 77 jako československý i mezinárod­ní ­fenomén a Rupnikova studie Charta 77 a zrození evropského a veřejného prostoru vznikly v souvislosti s kon­cipováním edice; J. Rupnik navíc přednesl svou studii na pražské mezi­ná­rod­ní konferenci uspořádané u příležitosti 30. výročí Charty 77 v březnu 2007. Text Deset tezí o Chartě 77 od Václava Havla je bilančním dokumentem k 7. výročí Charty 77 z přelomu listopadu a prosince 1983 a doposud nebyl publikován. První svazek edice také obsahuje propracovaný archeografický úvod, který mimo jiné klasifikuje „do­kumenty Charty 77“ jako dokumenty vzešlé z chartistického prostředí, za jejichž autentičnost ručili jednotliví mluvčí Charty 77. Za zmínku stojí i elementární pramenné zdroje, ze kterých autorský kolektiv čerpal. Za základní heuristickou bázi posloužily tři dokumentační sbírky, jež jsou v současné době uloženy v Československém doku­mentačním středisku, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze a knihovně Libri prohibiti v Praze. Každá z těchto sbírek reflektujících činnost Charty 77 má nejen odlišné „kolekcionáře“, ale také odlišné osudy. Ústav pro soudobé dějiny schraňuje materiály, které vyprodukovalo Federální ministerstvo vnitra ČSSR. Zatímco Československé do­kumentační středisko pečuje o chartistické písemnosti shromažďované v exilu, příslušná sbírka v Libri prohibiti představuje sbírku tuzemskou, původně začleněnou do archivu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Ta byla v roce 1986 zabavena politickou policií a na počátku roku 1990 vrácena Jiřímu Gruntorádovi, otci-zakladateli Libri prohibiti.

V podstatné části prvního svazku a v celém druhém svazku jsou publikovány plné texty jednotlivých dokumentů Charty 77. Tuto edici zahajuje základní (konstitutivní) Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977 a ukončuje seznam nových signatářů, kteří se připo­jili k Prohlášení v období od 1. 10. 1989 do 31. 12. 1989. Vlastní edice tak obsahuje celkem 598 dokumentů Charty 77. Jednotlivé dokumenty jsou opatřeny poznámkovým aparátem s údaji věcnými i odkazovými. Ke každému dokumentu je připojena infor­mace, kdy a kde byl publikován v plném znění.

I pro zainteresovaného čtenáře, který je obeznámen alespoň s elementární literaturou o problematice Charty 77 a českého disentu v letech tzv. normalizace, je rozsah, charakter a různorodost chartistických dokumentů překvapivá. Soubor dokumentů lze s jistým zjednodušením rozdělit do několika kategorií. Vedle seznamů nových signatářů, prohlášení k významným událostem a bilančních dokumentů obsahuje edice zejména texty informační, protestní a expertní. Posledně jmenované dokumenty představují alternativní pohledy a názory disentu na nejrůznější opatření uskutečňovaná politickými a státními orgány v letech tzv. normalizace.

Důležitou součástí celé edice jsou přílohy, obsažené ve třetím svazku. I ty mají různý charakter a původce. Čtenář se tak může seznámit s reakcemi mocenského centra a jeho aparátu na vznik Charty 77, se záznamy politických (ÚV KSČ) a státních míst (Ministerstvo zahraničí ČSSR) o ohlasu Charty 77 v zahraničí, jakož i s písemnostmi režimních represivních složek týkajících se chartistického hnutí v Československu. Další přílohy pocházejí z chartistického prostředí a ozřejmují nejrůznější aspekty vzniku a existence Charty 77 včetně úlohy filozofa Jana Patočky při konstituování hnutí. Součástí příloh je i úplný seznam signatářů Charty 77 z let 1977–1989 uvádějící oproti předcházejícím seznamům i jména osob, které posléze svůj podpis odvolaly. Za velmi cennou přílohu je třeba pokládat samostatnou životopisnou studii obsahující abecedně řazené biogramy jednotlivých mluvčích Charty 77 včetně jejich dobových fotografických podobizen. Charakter původní studie má i výklad o závěrečných osudech Charty 77 v letech 1990–1992. Výčet příloh uzavírají publikované faksimile některých důležitých dokumentů a písemností, podrobná bibliografie a DVD se záznamem nezávislého shromáždění ke Dni lidských práv, které se uskutečnilo 10. prosince 1988 na Škroupově náměstí v Praze.

Ústřední autorskou trojici díla utvořili historikové Blanka Císařovská a Vilém Prečan ve spolupráci s redaktorkou Milenou Janišovou. Na edici se však podílela celá řada dalších spolupracovníků či pomocníků. Jmenujme alespoň některé: Josef Tomeš vypracoval biogramy mluvčích Charty 77, Jiří Vančura pojednal o existenci hnutí v letech 1990–1992 a Věra Břeňová sestavila soupis literatury. Přirozeným lídrem celého projektu byl ­Vilém Prečan. Snad si můžeme dovolit prohlásit, že edice dokumentů Charty 77 představuje dosavadní vrchol jeho celoživotního profesního úsilí o vydávání kritických pramenných edic k soudobým českým a slovenským dějinám. Prečanova účast na tvorbě publikace Sedm pražských dnů, 21.–27. 8. 1968 (tzv. Černá kniha) a následný nucený odchod z akademického pracoviště, spojený s poli­tickou perzekucí, orientovaly jeho badatelský zájem na dokumentaci české a slovenské opozice po roce 1969. Tento zájem se ještě prohloubil po jeho odchodu do exilu v roce 1976. O deset let později Prečan založil za vydatné pomoci Karla Schwarzenberga Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu a ve své činnosti ediční a organizátorské pokračoval po roce 1989 i v Praze, kde založil a dlouhá léta i vedl Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Vilém Prečan také stál u zrodu první monografie dokumentující počátky chartistického hnutí v Československu, která pod názvem Kniha o Chartě vznikla roku 1977 v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem. Připomeňme také, že exilové Listy zveřejnily takřka veškeré dokumenty Charty 77, a to většinou v plném znění.

V souvislosti s 30. výročím vzniku Prohlášení Charty 77 se objevily v některých médiích výtky (či spíše invektivy) vůči českým soudobým historikům, kteří doposud nevypracovali komplexní dějiny Charty 77 v Československu. Ani tato monumentální edice není kritickou historiografickou analýzou chartistické opozice. Nemůže ale být sporu o tom, že výrazně k takovéto historiografické interpretaci umetá cestu. Sám Prečan se ale domnívá, že k sepisování dějin Charty 77 ještě nenastal čas. Upozorňuje na další nezbytnou heuristiku v postupně zpřístupňovaných zahraničních archivech (včetně archivů ruských). Hlavně ale důrazně poukazuje na skutečnost, že pro formulování „velkých“ dějin Charty 77 doposud chybí důkladná znalost československých sociálních dějin v období tzv. normalizace. Jeho slova si lze také vysvětlit tak, že budoucí dějiny Charty 77 si rozhodně nezaslouží být ani oslavnou apologetikou, ani zjednodušeným výkladem poplatným momentálnímu společensko-politickému diskursu.

Blanka Císařovská – Vilém Prečan: Charta 77: Dokumenty 1977–1989, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2007, 1804 s., náklad a cena neuvedeny.

Pavel Urbášek (1959) je historik, ředitel Archivu Univerzity Palackého v Olomouci.

Obsah Listů 1/2008
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.