Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2008 > Číslo 2 > Tomáš Tichák: Čipová totalita ještěrů z pekel

Tomáš Tichák

Čipová totalita ještěrů z pekel

Někdy před prezidentskou volbou jsem mezi nevyžádanými zprávami v elektronické ­poště objevil fotografii Václava Klause s usměvavými dívkami po boku a popiskou „Ze set­kání pana prezidenta se světelnými pracovní­ky v České Lípě“. Dále tam stálo: „Pan prezident… v 60. letech četl Orwella a už tehdy si uvědomoval nebezpečí čipové totality. Nyní ji vnímá z centra EU – Bruselu – a ­varu­je před ­totalitní ústavou. Na rozdíl od předchá­zejícího prezidenta ČR Václava Havla se neschovává před lidmi, rád čte a komunikuje. Také pro něj platí nabídka osobního setkání s Vesmírnými lidmi někde na letišti s mož­ností pomoci v řešení současných problémů lidstva, zvláště ničení planety Země ­hrubými vibracemi.“ Byl zde také odkaz na adresu Ves­mírných lidí; tam jsem četl o ještěrech z pekel, kteří se snaží „o zvýšení ovládání lidstva z dnešních 95 % na 99,9 % pomocí očipování lidí a všech věcí“. A o vesmírných flotilách Aštara Šerana a Ptaaha, jež krouží kolem Země a jsou připraveny zachránit lidstvo podle podrobných evakuačních plánů, nepodaří-li se je převibrovat do vyšší, 5. dimenze…

Podle Wikipedie, internetové encyklopedie, vznikající svépomocí, založila to hnutí ­nějaká paní Drsková, pracovnice v kravíně, která začala v roce 1995 komunikovat s Plejá­ďany. Dnes je vede inženýr Ivo A. Benda. Prostřednictvím jeho světelných spolupracovníků lze po internetu klást otázky mimozemšťanům. Například: „Místo: Čechy pod Kosířem. ­Prosím Stvořitele o informace k předpovězené evakuaci obyvatel. Mnohokrát děkuji.“ Odpověď zní třeba: „Zde Saja. Zdravím tě. Chtěl jsi, abych přišla, tak jsem tu. Jsem tvoje MDB ze 7. dimenze. Je to dimenze polovtělených.“

Zprvu mi to bylo vlastně sympatické. Proč by nemohli také blouznivci jako součást občanské společnosti svobodně vyjádřit ­politický názor? Potom jsem ale došel k desateru Kosmických zákonů, v jejichž 6. přikázání se praví: „Je dobré ignorovat politiku, neboť je plná hrubých vibrací.“ Ten ­rozpor mě přivedl na myšlenku, že všechno může být jinak.

Poté, co internet skoro už zlikvidoval soukromé dopisy, literární rukopisy nebo hudební průmysl, chystá se prý schvátit noviny, časopisy, ba knihy. Proti tomu se obvykle kladou dvě námitky – data v počítači jsou nehmotná, závislá na ­elektrické energii, lze je snadno změnit nebo smazat, zvlášť u umě­leckého díla chybí pocit, že je ­vlastníme. A námitka druhá – texty jsou větši­nou neredigované a bezbřehost sítě sítí přeje grafomanům, kverulantům, spamům, virům a jiným otravnostem. Sebedokonalejší oddělovače zrn od plev budou za nimi vždy zaostávat.

Svět internetu je všeobecně chápan právě jako nekončící boj se slovním smogem. ­Jenže zatímco ušlechtilí donkichoti trpělivě opravu­jí chyby, varují před počítačovými piráty a snaží se zhutňovat tu prázdnotu, v zá­koutích sítě trpělivě kutí světelní pracovníci a zaplňují počíta­čové servery myriádami nesmyslů. Co když ale vůbec nejsou popletenou náboženskou sektou nové doby informačních technologií, ale věrozvěsty časů, které teprve přijdou? Třeba právě oni pochopili, že než marně vzdorovat vyprazdňování obsahu jazyka, lépe je na obsah rovnou rezignovat. A třeba, zatímco se rozčilujeme hloupostmi na internetu, uvědomělí hlasate­lé prázdnoty už dávno pronikli do našich ­životů a značkují nás svými pomyslnými čipy.

Wikipedie píše i o fotografii s panem prezidentem – že je „možným padělkem“. Přikláním se k tomu ani ne tak proto, že je na snímku poněkud prkenný, spíš proto, že by nevěnoval přízeň někomu, kdo slibuje evakuaci „z této dosti zamořené planety“.

Leda že by ovšem byl sám Vesmírným člověkem – andělem světla…

Zprávu jsem vymazal a speciálním programem důkladně vyčistil i pevný disk počítače. Jenže od té doby každou chvíli, z tele­vize, rádia nebo novin, jako by ke mně doléhal JEJICH hlas.

Tomáš Tichák

Obsah Listů 2/2008
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.